Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Lamborghini: Karbonová přítomnost supersportů

David Bureš
Diskuze (14)
Budoucnost supersportů je v kompozitních materiálech, tvrdí Lamborghini. Nástupce Murciélaga bude prvním sériovým vozem, který to má dokázat. Již dnes.

Automobilka ze Sant‘ Agaty vyvíjí kompozitní materiály už 30 let, v sériové výrobě je poprvé použila v roce 1985, kdy se začal prodávat Countach LP500 Quattrovalvole. Ten měl kapotu a kryt motoru z plastu vyztuženého skelnými vlákny.

V roce 1990 bylo představeno Diablo, jehož ocelový trubkový rám zpevňovaly komponenty z karbonem vyztuženého plastu CFRP (Carbon Fibre Reinforced Plastic). Diablo Roadster z roku 1993 mělo celou karoserii z plastů vyztužených vlákny včetně hardtopu.

Lamborghini Murciélago posunulo použití karbonu zase o kus dál, z karbonem vyztuženého plastu byl středový tunel, většina podvozku a podběhy kol, což vyztužovalo trubkový rám. U modelu Reventón byla karbonová vlákna použita na všechny vnější panely karoserie a významné části její struktury.

Nástupce Murciélaga však představí ještě rozsáhlejší využití uhlíkových vláken. Základem Aventadoru LP700-4 totiž bude karbonový monokok, který si italská automobilka sama vyvinula a sama si ho rovněž bude vyrábět.

Protože Lamborghini vidí v uhlíkových vláknech budoucnost supersportů, můžeme se v budoucnu těšit na další jejich možnost použití, na kterých automobilka spolupracuje s dalšími renomovanými světovými značkami.

Karbonový monokok Aventadoru LP700-4

Monokok auta bude vyroben z karbonem vyztuženého plastu CFRP (Carbon Fibre Reinforced Plastic), který automobilka poprvé demonstrovala loni v Paříži na studii Sesto Elemento. Oproti podobné karbonové vaně v McLarenu MP4-12C však budou tvořit základ nástupce Murciélaga i A-sloupky, B-sloupky a střecha.

Samotný monokok bude podle Lamborghini vážit 147,5 kilogramu, zatímco hmotnost celého skeletu karoserie bude 229,5 kg. Udávaná torzní tuhost karbonové vany je podle vedení 35.000 Nm/rad. Předchozí Murciélago přitom mělo torzní tuhost 20.000 Nm/rad, Koenigsegg CCR 28.100 Nm/rad a Ferrari F50 34.600 Nm/rad.

Vysoká tuhost je důležitá pro pasivní bezpečnost automobilu, má ale také pomoci preciznímu řízení a citlivé zpětné vazbě. Podle Lamborghini se má ostrost řízení blížit závodním autům.

Část monokoku bude vyráběna splétáním vláken v několika vrstvách, což zlepšuje absorpci energie v případě nárazu. Povrchové díly zase budou předimpregnovány, což zlepší jejich povrchovou úpravu.

Výroba karbonového monokoku

Lamborghini pro stavbu karbonového monokoku Aventadoru LP700-4 vybudovala u své továrny nové výrobní zařízení, které se rozprostírá na 5400 m2. Automobilka plánuje v roce 2013 používat na výrobu svých aut 300 tun karbonových vláken, v roce 2009 to přitom bylo 100 tun.

Výroba karbonového monokoku probíhá na pěti linkách. Na první jsou vyráběny předimpregnované kompozity, které jsou mimořádně pevné, s kvalitní povrchovou úpravou. Zároveň ale vyžadují pečlivou manuální výrobu. Jednotlivé kompozity musí být v první části výroby uchovávány při nízkých teplotách, v závěrečném tvarování při tlaku 6 bar ale jejich teplota vzroste na 135 °C.

Druhá linka vyrábí pěnu z epoxidové pryskyřice pro vyšší tuhost a utlumení vibrací a hluku. Zároveň je i vložkou mezi jednotlivými vrstvami.

Na třetí lince je využíván automatizovaný patentovaný proces RTM, který tvaruje uhlíková vlákna za pomoci nízkých teplot a minimálního tlaku, aniž by byla narušena kvalita, přesnost a úroveň povrchové úpravy. Do struktury jsou zakomponovány předimpregnované kompozity a pěna z epoxidové pryskyřice. Zajímavostí je fakt, že i jednotlivé formy jsou z uhlíku a ne z oceli.

Čtvrtá část kompletuje celý monokok včetně střešní části a měří ho. Nakonec jsou k monokoku přimontovány přední a zadní pomocné rámy z hliníku. V této části bude rovněž probíhat přísná kontrola povrchových dílů s tolerancí 0,1 mm ve speciálním osvětleném tunelu. Až poté monokok vyrazí na samotnou montážní linku.

Speciální tým pro opravu karbonu

Sant’agatská automobilka počítá s tím, že její vozy můžou utrpět újmu při dopravní nehodě, a tak pro tuto příležitost vycvičila speciální tým odborníků. Tito „létající doktoři“ budou pomáhat servisům v opravě karbonových dílů. Lamborghini slibuje, že opravené díly budou stejně kvalitní jako ty originální.

Oprava vnějších částí karoserie bude řešena jejich výměnou, zničené vnitřní části karoserie opraví odborník, povolaný z vývojového centra Advanced Composite Research Center (ACRC). Ten zničené díly odborně prohlédne včetně jejich skrytých trhlin a následně opraví.

Lamborghini říká, že na vývoji tohoto servisního programu spolupracovala s firmou Boeing, která podobné „létající doktory“ zaměstnává už několik let.

Partneři pro další vývoj

Lamborghini věří, že budoucí supersporty se už nebudou porovnávat výkonem, ale výkonovou hmotností. Automobilka se proto už nebude zaměřovat na maximální výkon, ale bude raději snižovat hmotnost svých vozů. To vedle zlepšení jízdních vlastností pomůže i snížit spotřebu paliva a emise CO2.

Generální ředitel automobilky Stephan Winkelmann tvrdí, že maximální rychlost vozu už není rozhodujícím faktorem pro jeho koupi, když většina supersportů překoná hranici 300 km/h. Lamborghini se tak nebude zaměřovat na trhání rekordů v překonávání rychlosti. Dodejme však, že Aventador LP700-4 přesto bude s maximální rychlostí 350 km/h nejrychlejším Lamborghini všech dob.

Snížení hmotnosti má být dosaženo právě rozsáhlejším používáním kompozitních materiálů, na kterém Lamborghini spolupracuje s dalšími partnery. Díky tomu má italská automobilka zůstat na špici vývoje karbonových vláken.

Vedle zmíněného Boeingu a vlastního vývojového centra ACRC je jedním z partnerů Advanced Composite Structures Laboratory (ACSL) na Washingtonské univerzitě v Seattlu, které bylo založeno před dvěma lety. Laboratoř se zabývá analýzou a testování nových materiálů.

Lamborghini se netají tím, že na vývoji hliníkových komponent šasi nástupce Murciélaga spolupracovala s mateřským Audi, které má s tímto materiálem větší zkušenosti. Opačným směrem zase mají putovat znalosti o karbonu.

Materiálem budoucnosti je pak podle Lamborghini kovaný kompozit, který byl vyvinut ve spolupráci se společností Callaway Golf. Součástí revolučního materiálu jsou vlákna krátká 1-2 palce, kterých je na jednom čtverečním palci více než 500.000. Kovaný kompozit je mnohem silnější než titan, jeho hmotnost je proti titanu třetinová.

Lamborghini jeho možnosti už demonstrovalo na konceptu Sesto Elemto. Před sériovým použitím kovaného kompozitu je však nutné jej ještě otestovat.

David Bureš
Diskuze (14)
28. 2. 2011 18:25
Re: dobrá cesta
Hlavně to není nic šokujícího. Kompozitové monokoky používají supersporty minimálně 10 let. Opravdovou revoluci dělají u McLarenu, kdy se zaměřili na to, jak výrazně zlevnit jejich výrobu. Dneska u sportovních vozů nižších tříd nemůžeme doufat v nic lepšího než hliníkový monokok. A tohle je teprve začátek. Nedaleko je doba, kdy se kompozity budou využívat i ke konstrukci vitálních částí motorů. Tam leží ohromný potenciál.
Avatar - T613
28. 2. 2011 17:16
Re: Zaujimavost
a kurnik.. sis vzal pravítko a spočítal sis to dle fotky jo? >:D
Avatar - T613
28. 2. 2011 14:23
Re: Zaujimavost
asi počítají s větším namáháním než BMW
Avatar - kari.laz
28. 2. 2011 14:14
Re: dobrá cesta
Trpíš samomluvou? Tolik příspěvků a ještě reakce sám na sebe >:D
Avatar - kari.laz
28. 2. 2011 08:55
dobrá cesta
Strategie, kdy chtějí zvyšovat pevnost a snižovat hmotnost je určitě lepší, než stále zvyšovat výkony u přetloustlých aut. myslím, že Lambo se vydalo správnoou cestou.

Ale zy chvíli přijde "zdravý rozum" a vysvětlí nám, že to je křáp, který je měkčí než trabant.