Mercedes-Benz W202: C-Klasse má 20 let

Třída C pokračovala v řadě interních označení menších modelů stuttgartské automobilky. Po kódu W201 , který nesla „stodevadesátka“, tedy logicky následoval W202. Znamenala však revoluci v oblasti jmenné konvence. Trojcípá hvězda se u svých osobních aut rozhodla dát vale starému (a poněkud chaotickému) systému trojčíslí, které zaokrouhlovalo objem motoru. Před ním se nově objevilo písmeno, které určovalo velikost vozu. Během roku 1993 tak byly přejmenovány i ostatní řady: W124 se stala třídou E, W140 třídou S, úprav v tomto smyslu se dočkal i nesmrtelný Geländewagen.

Benzin, nafta i kompresory

Vývoj třídy C trval takřka sedm let, od října 1986. Vnější ani vnitřní tvary tehdy nejmenší řady značky však žádnou dramatickou revolucí neprošly, exteriér se pouze lehce zaoblil a dospěl. Elegantní silueta ani ne 4,5 m dlouhého vozu z pera Murata Günaka dávala pořád najevo, že se jedná o Mercedes – a to zákazníci oceňovali. Konzervativní styl lehce narušovaly pouze koncové světlomety, které byly protaženy až k horní hraně zavazadelníku. To byla jediná stylistická extravagance. Žádná se nekonala ani v interiéru, kterému vládla hranatá klasika.

Sériová výroba začala v Sindelfingenu podle některých pramenů až 1. června 1993. Při premiéře bychom pod kapotou našli základní benzinový čtyřválec C 180 s 90 kW (122 k), už standardně s pětistupňovou přímo řazenou převodovkou, větší C 200 (100 kW/136 k), C 220 (110 kW/150 k) a špičku představoval řadový šestiválec C 280 se 142 kW (193 k). Diesely byly v nabídce tři: čtyřválce 200 a 220, respektive pětiválec 250, zprvu bez turba, od poloviny devadesátých let i s ním. Používali je zejména taxikáři kvůli spolehlivosti a takřka nezničitelnosti, samozřejmě pokud dodržovali alespoň běžnou údržbu. Krátce po zahájení produkce se do útrob stuttgartských vozů po půlstoletí vrátily motory s mechanickým přeplňováním, tedy kompresorem. C 230 Kompressor nabízel 142 kW (193 k). V Itálii a Portugalsku se prodával z daňových důvodů i slabší stejně dopovaný dvoulitr. Bezpečnostní výbava zpočátku zahrnovala jen airbag řidiče a ABS. Postupně se rozšiřovala o ESP, kontrolu trakce, ASR, další vzduchové vaky a brzdový asistent.

Kombi a facelift

V září 1995 dostaly všechny modely bílé kryty směrových světel, nové byly také některé ovladače a čalounění. Kombi T-Modell (S202) přišlo na řadu až v březnu 1996, ale v této řadě bylo opravdovou novinkou, předchůdce jej postrádal. Vyrábělo se v Brémách. Čtyřválec 2,2 l nahradil větší 2,3-litrový (C 230) se stejným výkonem, nevydržel však dlouho. Ano, trojčíslí tehdy odpovídalo ještě zaokrouhlenému objemu válců, ale i toto pravidlo se brzy změnilo. Umíráček zazvonil rovněž čtyřstupňovému automatu, který se dosud dodával na přání. Nová samočinná převodovka měla pro změnu stupňů pět, stejně jako ve vyšších třídách.

Červen 1997 znamenal příchod modernizovaného modelu. Úpravami prošly nárazníky, boční ochranné lišty dostaly lakování, zadní světla měla pro změnu novou grafiku a zatmavení. Daleko důležitější než decentní kosmetické změny včetně interiéru byly ty technické: nové vidlicové šestiválce C 240 a C 280 místo původních řadových, respektive vznětové motory CDI se vstřikováním common-rail. Na jeho vývoji se podílel Bosch, C 220 CDI dával 92 kW (125 k). Zážehové agregáty V6 dostaly jediný vačkový hřídel místo dvou a měly o jeden ventil méně, C 280 nyní dával 145 kW. V dubnu 1998 se objevil turbodiesel C 200 CDI coby náhrada starého atmosférického předkomůrkového „nafťáku“ 2,2 l. Měl ale prakticky totožný objem, nebyl to tedy dvoulitr. Tady se automobilka začala v označení rozcházet, i když to nebylo v historii zdaleka poprvé.

AMG

Už v září 1993 se objevila první oficiální tovární ostrá verze s písmeny AMG: C 36. Mercedes-Benz tehdy postupně úpravce z Affalterbachu přebíral. Řadový šestiválec 3,6 l vycházel z „dvěstěosmdesátky“, která dostala kromě jiného i řádně přitvrzený podvozek a další modifikace. Původních 206 kW (280 k) bylo později přeměřeno na 214 kW (291 k). Výkonnější vidlicový osmiválec C 43 AMG z konce roku 1997 nabídl až 228 kW (310 k). Radovali se i řádně movití otcové rodin, protože si mohli koupit dokonce kombi, C 36 AMG totiž existovala jen jako sedan. Obě s deaktivovanými omezovači dokázaly překročit 270 km/h, vzniklo 9.400 vozů obou provedení. V Affalterbachu kromě nich od července 1998 stavěli limitovanou sérii C 55 AMG s V8 5,4 l o výkonu 255 kW, těchto aut byla ale opravdu jen hrstka a některé starší C 43 byly na tuto specifikaci přestavěny.

Konec

V červenci 2000 převzal štafetu sedanu nástupce W203 se čtveřicí oválných světlometů vpředu, ty zavedla už pět let předtím nová generace větší třídy E, série W210 přezdívaná „masařka“. Kombi ještě pokračovalo a dokonce dostalo i šestistupňový manuál. To ale nebylo vše. V září 2000 se benzinový šestiválec 2,4 l dočkal zvýšení objemu na 2,6 l, jméno modelu, ani technické parametry se však nezměnily. Došlo rovněž k úpravám kompresorového dvoulitru.

Aktivní kariéra W202 však nezadržitelně spěla k definitivnímu konci, který přišel v lednu 2001. Během necelých osmi let vyjelo do světa 1.847.382 kusů celé řady, kombi však pouze 221.247 kopií. I dlouhověkost jednotlivých modelů slavné automobilky byla zapomenuta, připomeňme, že v úvodu zmíněný Baby-Benz se vyráběl více než dekádu.