Takhle se hledal nástupce VW Brouk. Podívejte se, co bylo před jedničkovým Golfem
Volkswagen Type 1, známější pod přezdívkou Brouk, je dodnes osobním automobilem s nejvyšším počtem vyrobených kusů. Jeho výroba začala ještě před druhou světovou válkou a nakonec trvala až do roku 2003. Už v padesátých letech se ale řešilo, jak Brouka nahradit. Takový úkol byl ale hodně tvrdý oříšek.
Automobilka totiž hledala různé, a to velice různorodé, cesty, jak populárního Brouka nahradit. Vzniklo dokonce 70 potenciálních nástupců této legendy, z nichž nakonec byl vybrán automobil, který vyústil v model Golf. Ten byl ale ještě v padesátých letech hudbou vzdálené budoucnosti.
V polovině padesátých let se jako reálný nástupce Brouka jevil prototyp Volkswagen EA 47 z roku 1955, který byl dvanáctým z patnácti postavených prototypů mezi lety 1953 až 1956. Na rozdíl od jiných projektů EA 47 (Entwicklungsauftrag, tedy vývojový úkol) existuje dodnes, podařilo se ho zachránit pro muzejní potřeby, což se o velké části tehdejších prototypů říct nedá. Mnohé byly úmyslně zničeny.
Přestože měl Volkswagen EA 47 nahradit Brouka, oproti autu s charakteristickým tvarem karoserie se v lecčems lišil. Jednalo se o dvoudveřový sedan, jehož vzhled byl inspirován tehdejším sporťákem Volkswagen Karmann Ghia. Není divu, Karmann Ghia se v roce 1955 začal vyrábět, na tvarech prototypu navíc rovněž pracovala turínská karosárna. Postavila hned 15 kusů tohoto prototypu, který byl poháněn vzadu umístěným, vzduchem chlazeným čtyřválcem z Brouka naladěným na 22 kW.
Oproti Brouku vůz se samonosnou karoserií zaujal prostornější kabinou a hlavně na svoji dobu zajímavou technikou. Měl plně synchronizovanou čtyřstupňovou manuální převodovku, zadní torzní příčku a přední nápravu s příčným ramenem, které měly zajistit lepší jízdní vlastnosti než u Typu 1. Vedení značky se ale technika jevila příliš složitá (rozuměj drahá), a tak byl tento projekt odpískán.
Ve stejné době vznikl i Volkswagen EA 48, který byl v té době pro německou značku opravdu revoluční. Tvar karoserie možná mohl evokovat evoluci Brouka, samotná koncepce ale byla zcela odlišná. O pohon se staral 0,6litrový dvouválec (polovina čtyřválce z Brouka), který byl umístěn vpředu, pod k nebi otevíranou kapotou. Zaujal i podvozek, který prvně kombinoval tehdy stále populárnější zavěšení McPherson s pohonem předních kol.
Ani tento čtyřmístný vůz dlouhý 3.390 mm realizován nebyl. Údajně kvůli politickému tlaku konkurenční značky Borgward, která přes ekonomického ministra tlačila na Volkswagen, aby povedený vůz nevyráběl. Borgward se bál, že by jej úspěch Volkswagenu obchodně ohrozil a upozornil ministra na hrozbu rušení pracovních míst z důvodu případných nižších prodejů. Volkswagen vyslechl, avšak Borgward stejně v roce 1961 zkrachoval. Volkswagen EA 48 tak zůstal u dvou vyrobených kusů, z nichž dodnes existuje už jen jeden.
Potenciálním nástupcem Brouka mohl být i prototyp Volkswagen EA 97, na kterém se pracovalo od roku 1957. I v tomto případě šlo o dvoudveřový sedan, který se inspiroval tehdy teprve vyvíjeným Volkswagenem Typ 3 (Volkswagen 1500). Vzduchem chlazenou dvanáctistovkou o výkonu 22 kW poháněný vůz měl k zahájení výroby opravdu blízko, Volkswagen ale nakonec uznal, že by byl příliš podobný Broukovi a právě modelu 1500, a tak z něj nakonec sešlo. Poskytl však technický základ pro model Brasilia vyráběný Volkswagenem v Brazílii.
Práce na nástupci Brouka pokračovaly i v průběhu šedesátých let. Jedním z jejich výsledků byl i Volkswagen EA 142 z roku 1966, který nakonec vyústil v sériový automobil Volkswagen Type 4. Oproti Broukovi však opět změnil tvar karoserie, jednalo se o dvoudveřový notchback, motor však zůstával vzadu. V tomto případě se o pohon staral vzduchem chlazený čtyřválcový boxer o objemu 1679 cm3, který byl naladěn na 50 kW.
V roce 1969 pak vznikl Volkswagen EA 276. Z dnešního pohledu vypadá možná neforemně, tehdy ale z wolfsburských prototypů dal vlastně poprvé najevo, kam se tvar skutečného nástupce Brouka vyvine, jednalo se totiž o třídveřový hatchback. Pohon měl sice nadále na starosti vzduchem chlazený boxer, konkrétně patnáctistovka s 32 kW, už však byl umístěný vpředu.
A právě EA 276 nakonec vyústila ve skutečného nástupce Brouka. Postupným přepracováním auta, jemuž se nápadně podobá jugoslávské Yugo, totiž vznikla v roce 1974 první generace Volkswagenu Golf, který Brouka vlastně skutečně nahradil. Proto ani už nedošlo na zamýšlenou čtyřdveřovou verzi Brouka, která se nedostala ani přes stádium hliněného modelu. Postupně se stal nejprodávanějším „lidovým vozem“ právě on.