Vybrali jsme nejrychlejší auta světa. Z každé dekády!

Tentokrát vám ukážu ta nejrychlejší auta na světě z každé dekády a bez podobných podmínek. Máme jednoduchá pravidla, musí být schválená pro silniční provoz v běžné verzi, pak mohou vyhrát ve své dekádě.

1880-1889 – Benz Patent Motorwagen

Ono je na pováženou dát sem něco, co vlastně ani není auto, ale jen tříkolka a co má maximální rychlost 16 km/h. Tehdy bylo rychlejší vzít si koně. Jenže byl to teprve začátek a Benzova tříkolka ukázala, že můžete mít dopravní prostředek, který si v půlce cesty prostě nerozmyslí, že se chce pást nebo spát. A když už jednou něco začne, je mnohem snadnější odstraňovat na tom nedostatky, tohle byl prostě jen pomalý rozjezd automobilismu. A nebýt tohohle pionýra, nemáme nejspíš žádné další z aut v tomto článku.

1890-1899 – Stanley Runabout

Když se 19. století nachýlilo ke konci, měli jsme už něco mnohem lepšího, než byl kůň nebo rozhrkaná tříkolka. Sportovní roadster Stanley Runabout dokázal svou posádku převážet rychlostí 56 km/h! Trochu nevýhodou bylo, že byl na parní pohon. Ovšem stavěli jej jen proto, aby postavili rychlé auto. Už tehdy žili praví petrolheadi. Tedy v tomhle případě spíš steamheadi…

1900-1909 – Mercedes-Simplex

Tohle auto vzniklo primárně kvůli závodům, ale když jste si zaplatili, tak jste jej dostali. Právě díky němu vyráběl v této dekádě Mercedes nejrychlejší auto na světě. A posun od parního Stanleyho byl řádný, Mercedes dokázal jet až 117 km/h.

1910-1919 – Austro-Daimler Prince Henry

Další sportovní auto z germánských zemí, zřejmě už tady vznikla tradice, díky které máme dnes eMková BMW a Mercedesy od AMG. Prince Henry dokázal pálit své bílé gumy v dechberoucí rychlosti 137 km/h. Opět byl původně postavený jako závodní auto, ale nakonec byl uveden i v civilním provedení. To se však od závodního lišilo jen minimálně. Ale nevím, zda bych s ním chtěl brázdit naše dálnice na hranici limitu.

1920-1929 – Duesenberg Model J

Tohle auto se ve dvacátých letech těšilo obrovské popularitě, měl ho totiž sám Velký Gatsby. Navíc bylo i nejrychlejším na světě, dosahovalo rychlosti 192 km/h. To už je hodně slušné, na rozdíl od předchůdců to ale nebyl oholený nepohodlný závoďák, ale luxusní cestovní GT.

1930-1939 – Duesenberg Model SJ

A titul nejrychlejšího auta si značka Duesenberg udržela i v další dekádě, když svůj vrcholný model vylepšila a představila typ SJ. To S znamená Supercharger, tedy kompresor, kterým byl původní motor přeplňovaný. A díky němu se posádka podívala přes 200 km/h, konkrétně dokonce 225 km/h.

1940-1949 – Jaguar XK120

Válka se přehnala Evropou a zanechala po sobě pozůstatky. Lidé byli chudí a těžko se vzpamatovávali z útrap, ale nakonec se i na sportovní auta našly peníze. Ti nejšťastnější si mohli koupit nový, elegantní a aerodynamický sportovní Jaguar XK120, který dokázal jet až 210 km/h. Já vím, je to méně, než starší Duesenberg, alespoň vidíte, k čemu všemu nesmyslné války vedou.

1950-1959 – Aston Martin DB4 GT

Britská nadvláda pokračovala i v následující dekádě, jen si otěže rychlosti od divoké kočky převzali gentlemani z Aston Martinu. To je dodnes automobilka nabízející sportovní auta, ale ne úplně ta nejrychlejší na světě. Tehdy ale měli v portfoliu lehký a pohodlný typ DB4 GT, který dosáhnul rychlosti 246 km/h. Možná právě proto se později do Astonů zakoukali filmaři prvních bondovek.

1960-1969 – Ferrari 365 GTB/4 „Daytona“

Britští maníci se v téhle dekádě starali spíš o bezchybný tvíd svých sak a teplotu čaje o páté, v Německu zase propadli kouzlu Brouka, který si vzápětí vybojoval i srdce generace hippies. Těm nešlo o rychlost, naopak omamné látky je spíš nutily ke zpomalení a relaxaci. Šanci tak dostal Enzo Ferrari a ukázal nám, co znamená jeho slavná věta: „Aerodynamika je pro ty, kteří neumí postavit pořádný motor!“ Měl tehdy potíže s nespokojeným bývalým zákazníkem Ferrucciem Lamborghinim, který chtěl dokázat, že staví lepší auta a představil první supersport na světě – skvostnou Miuru (275 km/h). Koncepce motoru uprostřed byla jasná, ale aby Ferrari potvrdil pravdivost svého tvrzení, musel jej pokořit ještě po svém. Představil tedy typ 365 GTB/4, kterému se po úspěších v amerických závodech začalo přezdívat Daytona. A tohle nádherné italské kupé s americkým jménem zvedlo laťku na 280 km/h.

1970-1979 – Ferrari 365 GT4 Berlinetta Boxer

Právě v předchozí dekádě se ukázalo, jak moc jde o tenhle titul. Stále šlo o souboj mezi Ferrari a Lamborghini, oba ale už stavěli supersporty s motory uprostřed. První měl mít auto, které mělo být schopné jet 290 km/h, Lamborghini o svém novém supersportu Countach prohlašoval, že zvládne dokonce 321 km/h. Ani jedno nebyla pravda, alespoň u běžných silničních verzí, ale přesto se nakonec radoval starý Enzo. Jeho nový typ 365 GT4 BB nabízel 282 km/h, a to bylo v roce 1979 opravdu nejvíc u silničního auta.

1980-1989 – Ferrari F40

A Ferrari nakonec získal hattrick, když nejrychlejší auto vyráběl i o dekádu později. Neměl to tehdy lehké, Countach a nástupnické Diablo se zlepšovaly každým rokem, do boje se zapojilo i Porsche s typem 959. Ferrari mělo skvělý typ 288 GTO, ale po pár měsících už to nestačilo. Jeho nástupce byl navržen přímo na pokyn Ferrariho a pojmenován k oslavě čtyřicátých narozenin automobilky. Tohle prostě muselo být nejlepší auto na světě a také bylo. A pro některé z nás, jako jsem i já, je tím nejlepším autem všech dob dodnes. Zatímco Porsche dokázalo dosáhnout bájných 200 mil v hodině (tedy 321 km/h), Ferrari dokázalo jet o chlup, přesněji o jednu míli rychleji, tedy báječných 323 km/h.

1990-1999 – McLaren F1

Doba ale pokročila a žezlo se opět mělo vracet do britských rukou. Leccos naznačil už Jaguar XJ220 (číslice v názvu odkazovala na maximálku v mílích, tedy 354 km/h, ale reálně jezdil pomaleji). Ten pravý hrdina se ale zrodil až ve chvíli, kdy se McLaren rozhodl opustit závodní okruhy a postavit první silniční auto. To dostalo jméno F1, aby bylo jasné, odkud jeho výrobce vzešel a kde získal zkušenosti. Dnes je to legenda, o které je zbytečné cokoliv psát. Maximální rychlost je 386 km/h a to stačilo na dlouhou dobu.

2000-2009 – Shelby SSC Aero

McLaren naznačil, že nebude nadále v silách velkých automobilek bojovat o tento trůn. Sice to zkusil Volkswagen, který pro podobné účely vzkřísil dávno mrtvé Bugatti a jeho Veyron nabízel nejvyšší výkon. Jenže do souboje s ním se pustilo jiné slavné jméno, tentokrát ze zámoří – Shelby. Jejich model SSC Aero vznikl jen kvůli této výhře a vyroben byl v omezeném počtu. Přesto, když se spolu utkali, byl Shelby poražen Veyronem Super Sport. Bugatti bylo ale nakonec shledáno jako nevyhovující pravidlům a diskvalifikováno. A to znamená, že mu prvenství nemohu uznat ani já a přenechám titul Aeru a jeho maximálce 412 km/h.

2010 až dodnes – Koenigsegg Agera RS

Američané jakoby neměli dost a postavili ještě Hennessey Venom GT. Tenhle speciál vycházející z Lotusu sice byl nejrychlejším autem na světě a rozmázl Bugatti ještě potupněji, ale do silničního auta má hodně daleko. Pokud někdo nabízí opravdu rychlé auto, které si můžete koupit (pokud tedy zdědíte nějaké ropné pole) a jet s ním do vedlejší vesnice na nákup, jsou to překvapivě Švédi. Jejich nejnovější Koenigsegg Agera RS si právě před nedávnem připsal nový rekord 460 km/h.