Neúspěšní pokračovatelé: Auta, která byla horší než jejich předchůdci

Nahradit bestseller zdánlivě není problém. Prostě se postaví lepší, hezčí a modernější auto. Jednoduchá věc v ideálním světě. Ale ouha, ne vždy se to povede, existuje spousta příkladů. V posledních letech úřaduje evropská legislativa, ale ne vše se prodává na starém kontinentu. Vybrali jsme jich devítku, a to i těch, které byste v takovém přehledu asi nečekali!

Subaru Impreza II

Subaru jsou tvarově svébytná. Druhá Impreza si však vysloužila kritiku za původní design s velkýma očima. Také ho po dvou letech změnili a následně ještě jednou. Byla větší a těžší a hůře ovladatelná, a to i v ostrých specifikacích. Jistě, první generace toho jména prošla také dvojicí modernizací, ale měla dvoudveřovou verzi, ze které u STI odvodili první WRC. A během let spíše zkrásněla, vlastně i dnes je nejhezčí ze všech. Nástupce „sexy tudor“ postrádal. Impreza poté degradovala dále, pak přišly hatchbacky, rámová okna, konec továrního týmu v rallye a ústup z evropského trhu. Dnešní WRX STI už není Impreza, nýbrž sedan Levorg.

Mitsubishi Lancer Evo VII

Věčný rival ostrých subaru se v přehledu objevuje také. Proč? Tři diamanty počínaje sedmou evolucí začaly soutěžní legendu v silniční specifikaci přibližovat masovému vkusu. A to bylo jaksi špatně. Včetně poprvé nabízeného automatu! Také ztloustla a vyrostla. Evo VI navíc bylo v Evropě k mání i bez rádia a šlo o základ pro běžné silnice, nikoli verzi určenou k přestavbě na „enko“, případně „áčko“. No uznejte, kdo by v takovém autě poslouchal muziku? Sedmička se chlubila všemi základními komfortními prvky, jenže akorát zvyšují hmotnost! Ztratila zároveň výbušnost, vášeň a syrovost.

Ford Mustang II

Ford Mustang založil v USA třídu „pony cars“, prodával se oficiálně i v Evropě, ač nám modrý ovál vehementně tvrdí, že tomu tak nebylo. Druhá generace byla ale spíše parodií. Kvůli palivové krizi se zmenšila, poklesly udávané výkony motorů, objevily se čtyřválce. Zpočátku se prodávala velmi dobře, jenže pak začal odbyt rapidně klesat. „Kompaktní“ a „ekonomický“ protipól obřích „koní“ se stal terčem posměchu, kultovní americký bourák se prostě změnil k nepoznání...

Mazda RX-8

Zatím poslední masový model s rotačním motorem je pořád technicky unikátní. Taky jde snad o jediné „čtyřdveřové kupé“ na světě, které si toto označení právem zaslouží. I když zadní v protisměru otevíraný pár je mnohem kratší. Mazda vytvořila motor Renesis s krásným zvukem, lineární křivkou výkonu a hladkým průběhem točivého momentu, ale spotřeba, u agregátů s krouživým pístem obecně vždy vyšší, příliš neklesla a spolehlivost nestoupla. Navíc ve srovnání s poslední řadou RX-7 osmička trochu vyměkla a neměla dvě turba, Japonci přizpůsobili agregát širšímu publiku. I přesto má RX-8 v budoucnu potenciál vyhledávaného youngtimeru, nadšenci ji milují.

Ferrari 348

Nové malé osmiválcové ferrari budilo trošku rozpaky už při debutu v roce 1989. Nebylo špatné, ale design moderní Testarossy v menším balení nepřestavoval úplně to pravé ořechové. Žebrování na bocích vypadalo až křiklavě a celkově auto připomínalo spíš stavebnici (kit car) než produkt věhlasného výrobce. To legendární řada 308/328 která se vyráběla čtrnáct (!) let, představovala jeden z nejspolehlivějších modelů značky vůbec. I v době, kdy se výdrží vozy s koníkem ve znaku zrovna nechlubily, byly možná až příliš choulostivé. A rozhodně vypadala lépe, vlastně je pořád sexy. V Maranellu mohli klidně vývojový stupeň klonu TR s číslem 348 přeskočit a představit až evoluci F355.

Ford Scorpio II

Scorpio druhé generace bývá považováno jen za facelift té první, která si odnesla dokonce titul evropského Auta roku. No, jednalo se ve skutečnosti o opravdu výraznou modernizaci karoserie i interiéru. Bohužel k horšímu. Velké oči vpředu, bohaté chromování a „americká“ koncová světla u sedanů, to vše zákazníky na starém kontinentu odradilo natolik, že Ford ukončil výrobu po necelých čtyřech letech. Navíc se neobtěžoval pokračovat s praktickým liftbackem, v nabídce zůstaly jen limuzíny a kombíky. Poslední velká evropská zadokolka s modrým oválem ve znaku tak odešla do historie už v polovině obvyklého modelového cyklu a zůstala bez nástupce. Je minimálně originální a svébytná...

Renault Twingo (X44)

První generace Twinga byla geniálně vymyšlené malé autíčko. Jednoprostorová karoserie (francouzský termín „monospace“ mám rád) poskytovala dostatek prostoru vpředu, v autě mohli dva lidé bez problémů spát. Nabízela se shrnovací střecha, později panoramatické okno. Pravda, spolehlivostí maličký renaultík nevynikal... Dvojka, klasický hatchback, se však prostě nepovedla. Jistě, dočkali jsme se ostrého R.S., ale jinak šlo o automobilový mainstream bez nápadu. Zatímco předchůdce se včetně Latinské Ameriky vyráběl dvacet let, druhá generace jen sedm. A radikální facelift s rozdělenými hlavními i koncovými světly je snad ještě horší než původní provedení.

Mercedes-Benz W210

„Masařce“, následníkovi W124, mnozí konzervativní zákazníci vyčítali přední čtveřici „očí“. Prý příliš extravagantní. Ale to nebyl hlavní problém. Kvalita produkce W210 totálně kolísala, respektive obrovsky se propadla a tehdy ještě Daimler-Benz si nepěkně zahrával se svou pověstí. Dnes už jich navíc mnoho nepotkáte, protože... ehm... prostě shnily. „Čtyřku“ osobně považuji za poslední opravdový mercedes, i když od faceliftu (1993) šetřila automobilka na kvalitě laků. Ale s odolností proti korozi na tom byla rozhodně lépe než nástupce.

Volkswagen T5

Transporter v páté generaci je držák, který nehnije. Dnešní T6 představuje vlastně pouhý facelift, na designu se toho za posledních třináct let změnilo pramálo. Proč radikálně přepracovávat něco, co funguje? Jenže předchozí T4 byla komplexně spolehlivější. Volkswagen při první velké modernizaci „pětky“ na podzim 2009 opustil vstřikování čerpadlo-tryska ve prospěch modernějších common-railů, legislativa (příprava na Euro 5) si vyžádala přítomnost filtrů pevných částic. Ten mohl mít ale už i pětiválec 2.5 TDI-PD, hodně nepovedená záležitost. Odcházely vstřikovače, zpočátku praskaly hlavy a bloky a automobilka měnila dost motorů ještě v záruce. To předchůdce neznal!

Ford Thunderbird

Za poslední, v pořadí jedenáctou generací Fordu Thunderbird se Evropan ohlédne, protože ji rozhodně často nevidí. Ale to je tak vše. Retro design, který při představení konceptu (1999) vyvolával nadšení, se brzy okoukal. Navazoval na prapůvodní modely z let 1954-1957 a právě s těmi jej výjimečně srovnávám. Většina lidí jej považovala za ošklivý a pomalý, jezdil snad ještě hůř než originály. Měl mizerné jízdní vlastnosti i akceleraci. Ano, tohle auto odmítli i Američané. Dokonce pamětníci, kteří nelibě nesli, že časem Ford z dvoumístného T-Birdu udělal obří čtyřdveřové rodinné vozy. Když si člověk vzpomene, že originály byly namířeny proti Corvettě od GM... Poslední reinkarnace pseudosporťáku se nepovedla také právě proto.