Ohlasy po 8. etapě Dakaru 2017: Potkáme se s doprovody?

Nechceme vám navzdory vynucené pauze zůstat dlužni ohlasy český jezdců a posádek z dosud poslední „ostré“ etapy.

Výška brala výkon

„Etapa byla ze začátku hodně rychlá a blátivá, což nám vyhovovalo. Letěli jsme neskutečně a předjeli mnoho kamionů. V jednom bodě, kdy se trať dostala zase nad čtyři tisíce metrů, jsme neměli dostatek výkonu, ale s tím měl potíže každý. Ve druhé půli nastal větší problém, když jsme uvízli na výmolu. Vykopání trvalo asi patnáct až dvacet minut,“ uvedl v cíli Kolomý, který se po patnáctém místě v etapě posunul na devátou příčku průběžného pořadí.

Aleš Loprais zajel v osmé etapě dvanáctý nejrychlejší čas. V průběžném pořadí figuruje jedenáctý. „Po prvním týdnu začínáme úplně nanovo. Z počátku nám to úplně ve vysoké nadmořské výšce nejelo, ale skvěle fungoval podvozek v technických pasážích. Teď bude alfou a omegou co bude dál a kdy se zase sejdeme s našimi doprovody,“ uvedl Loprais, který v úterý oslavil sedmatřicáté narozeniny.

Trojice Martin Macík, František Tomášek a Michal Mrkva z týmu Big Shock Racing dojela v osmé etapě, druhé maratonské, na výborném osmém místě. Po noci, kterou posádka nakonec strávila na starých matracích v obrovském hangáru bývalého vojenského objektu a ve společnosti ostatních chrápajících závodníků, vyrazila do dalších rychlostních bojů. Taktika byla jednoduchá. Nezapadnout a vyrovnanými výkony pokračovat závodem. Vše vyšlo podle plánu.

„Někdo si ustlal na zemi, jiný si tu postavil stan. My jsme s Martinem a Michalem našli staré plesnivé matrace, na kterých jsme si udělali ležení a byli rádi, že jsme v suchu a v teple. V noci se tu ozývaly roztodivné zvuky, převládalo chrápání. Ve čtyři hodiny ráno nás vzbudili motorkáři, kteří se chystali do závodu,“ popisuje dobrodružnou noc navigátor posádky Big Shock Teamu František Tomášek.

Nikoho už nepřekvapí, že i následná osmá etapa letošní Rallye Dakar byla zkrácena na 171 kilometrů. Ale závodníci týmu Big Shock Racing si nenechali zkazit náladu. „Byla to pěkná etapa, vystřídaly se snad všechny povrchy, písek, kamení, projížděli jsme řečiště. Jsme rádi, že se neztrácíme, nezapadáme, komunikujeme. Nálada v kabině je výborná a to je důležité,“ hodnotí etapu pilot Martin Macík.

Devadesátkou na laně

Jediný český zástupce v hodnocení automobilů Martin Prokop si osmou etapu pochvaloval. „Hodně pršelo, na blátě to klouzalo extrémně. Ale nezabloudili jsme, a to je pozitivní. Erzety byly rychlé, mělo to tempo. Jen posledních sto kiláků jsem jel za autem a nažral se prachu," líčil Prokop po dojezdu do bivaku, kde se účastníci soutěže dozvěděli podrobnosti o zrušení středeční etapy.

Čtyřiatřicetiletý soutěžák si nenechal pro sebe mimosoutěžní příběh, který se mu podařilo napsat koncem minulého týdne. Stručně jsme vás o něm informovali v pátek 6. ledna. „Dakar není jen o závodění. V cíli jedné z předchozích erezet mi někdo ťukal na okénko. Myslel jsem, že je to fanoušek, protože mluvil česky. A pak koukám, byl to závodník a dokonce celý od krve. A povídá: Marťas, nemohl bys mě hodit do bivaku?" vyprávěl Prokop.

„Rozbil jsem se vlastní vinou, vzal jsem moc za přední brzdu. Cílem motorku protlačil a Martin mě pak vzal na lano. Jeli jsme devadesát v bahně, to bylo dobré," líčil s úsměvem Petr Vlček, pětasedmdesátý závodník v průběžném pořadí motocyklů. „Zachránil mě v rallye," děkoval nadšený český motorkář svému šlechetnému krajanovi.