Opel Movano L3H3: Střela

To je pořádná dodávka, napadlo nás při prvním pohledu na testovací Movano. Třetí délka 6,2 metru a výška H3 dávaly předpoklad velkého nákladového prostoru. Pohon zadních kol s dvoumontáží také potěšil, i když na užitečné zatížení zbylo jen 1137 kg z celkových 3,5 tuny. Omezené užitečné zatížení je potíží všech dodávek s pohonem zadních kol, v našem případě ještě zdvojených. Pokud by zájemce volil jednoduchou zadní montáž, přibylo by mu pro náklad citelných 87 kg. Nám se však dostalo do rukou Movano jako skutečný truck.

Dvouturbové srdce

Nové provedení největšího modelu Opelu obdrželo upravený čtyřválec 2.3 CDTI. Ve zkoušeném provedení podával 120 kW, což tvoří vrchol motorizace současného modelu Movano. Proti předchozímu v nejsilnější motorické verzi 110 kW/350 N.m si polepšil o 10 kW a 10 N.m díky dvojitému přeplňování. S prázdným nákladovým prostorem si motor pohrával, ale po naložení půl tuny zkušební zátěže zkrotl. Agregát bylo možné díky šestistupňové přímo řazené převodovce držet v otáčkách největšího točivého momentu, ale to neplatilo pro dálnici.

Stálý převod postavený zejména na město a blízké okolí dovoloval z mírného klesání řadit i šestku. Na dálnici při rychlosti 130 km/h však čtyřválec musel spurtovat tempem 3400 min^-1, což nebylo optimální ani pro spotřebu paliva ani životnost motoru. Proto jsme zpomalili na stokilometrové tempo a uvědomili si, že ani nové vydání Movana nebude dálničním křižníkem jakým je například konkurence opatřená objemnějšími motory a dlouhým stálým převodem.

Strategie řazení

Movano pokračuje v nabádání řidiče, aby řadil ve správný okamžik. Šipka ke změně na vyšší stupeň se objevovala již při 2000 min^-1, aby šofér co nejvíce šetřil palivo. V městském a příměstském provozu však hrozí, že nedojde k dostatečnému zvýšení teploty výfukových plynů, aby mohla dobře proběhnout regenerace filtru – bez nutnosti z hlediska výkonu motoru nadbytečného vstřikování nafty do válců.

Opačná hranice otáček, kterou provázela podnět k podřazení, se nacházel v oblasti 1200-1400 otáček v závislosti na poloze plynového pedálu. Z něho řídicí jednotka odečítá požadavek řidiče na točivý moment. Během pečlivě ekonomické jízdy se nám nestávalo, abychom byli vyzváni k řazení tzv. nahoru, protože motor se dvěma turbodmychadly se pěkně sbíral již od 1300 min^-1.

Změny v kabině

Při prvním vstupu do Movana jsme se neseznamovali s tlačítky a jejich funkcemi, ale zajímala nás sluneční clona spolujezdce. Pro nezasvěcené to může budit údiv či rozpaky, ale rychle vše uvedeme na pravou míru. Vzpomeňte si na test Opelu Vivaro v listopadovém Autoprofi, kde jsme obdivovali konvexní zrcátko ve cloně spolujezdce. Pomáhalo nám ve furgonu pozorovat prostor na pravé straně vozidla, aniž bychom si museli kostrbatě najíždět do křižovatky. Totéž nás zajímalo po prvním usednutí u zkoušeného Movana. Sluneční clonu jsme nemuseli odklápět, protože radost nám udělal nápis Wide view na cloně. Tím bylo jasné, že na vnitřní straně krytu nás čeká vypouklé zrcátko. Hned jsme clonu vyklopili tak, abychom měli pěkný přehled o dění vpravo od vozidla. Zároveň jsme se bavili tím, že aniž bychom strkali hlavu až ke sklu pravých bočních dveří, můžeme bezpečně vjet ostrým zlomem do křižovatky.

Stoleček a spol.

Již v minulém vydání modelu Movano se nacházelo tolik odkládacích prostor v interiéru, že další možnosti by bylo nutné hledat mikroskopem. Nové vydání přidalo velmi jednoduchou a šikovnou věc na zadní straně prostředního opěradla. Nacházela se na ni otočná deska na dokumenty. Aby nepadaly, deska na okrajích dostala lemování. Výrobce využil zadní stranu opěradla spolujezdce beze zbytku a za otočný stoleček ještě vsadil prohlubeň na pero s dalšími drobnostmi a dva držáky na nápoje. To si bude každý řidič kurýrní služby vřele pochvalovat.

Pod lavicí pro dva závozníky jsme našli velký úložný prostor, kam lze schovat i velké tašky před zraky kolemjdoucích. Plechový rám pod sedákem byl zpracovaný tak, aby se člověk během vyndávání věcí z úložného prostoru pod sedadlem nepoškrábal.

Movano nám připravilo další překvapení, protože z horní části přístrojové desky bylo možné vyklopit klipsnu na dokumenty. Šikovný pomocník byl pěkně při pravé ruce. Pokud nebyl potřeba, schovali jsme jej do přístrojové desky jedním tahem.

Navigace s dálkou

Další netradiční prvek výbavy spočíval v navigačním systému s obrazovkou v místě obvyklého vnitřního zpětného zrcátka. Ovládací modul se nacházel v držáku vpravo od volantu, ale bylo možné jej vyjmout, aby mohl například spolujezdec nastavit destinaci a řidič již vyjet. Obrazovka navigace držela na otočném čepu, takže spolujezdec si ji mohl natočit k sobě a po nastavení opět přivrátit k řidiči. Jednoduché a mimořádně praktické řešení nás nadchlo.

Druhá výška

Nákladový prostor o délce 3,733 metru měl nákladovou hranu ve výšce 724 mm. Verze s předním pohonem dostupná nově i k délce L3 nabízí ještě pohodlnější nakládání do výšky jen 696 mm. V testovaném voze byly široké podběhy dvoumontáží kol zakryty překližkou stejně jako boční stěny až do stropu. Zadní přístup do ložného prostoru byl opatřen praktickým schůdkem, v jehož středu se nacházelo tažné zařízení.

Plusy

• Silný motor
• Odkládací prostory
• Konvexní zrcátko

Minusy

• Absence objemnějšího motoru
• Krátký stálý převod