Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Peugeot 504: Francouzský vytrvalec slaví čtyřicátiny

Peugeot 504
Peugeot 504
Peugeot 504
Peugeot 504
15 Fotogalerie
Aleš Dragoun
Diskuze (17)
Peugeotu 504 je kulatých čtyřicet let. Sedan střední třídy se lvem ve znaku debutoval 12. září 1968 na autosalonu v Paříži. Ve Francii se vyráběl do roku 1983, jeho další dva paralelní životy byly ovšem daleko delší.

Byl vlastně nástupcem typu 404, ale jen ve své domovině se oba vyráběly souběžně celých deset let. Původně vůz s délkou 4,49 m poháněla podélně umístěná čtyřválcová zážehová osmnáctistovka, která dávala v karburátorové verzi 60 kW (82 k), s mechanickým vstřikováním paliva Kugelfischer pak o 11 kW více. Výkon a točivý moment se přenášely na zadní kola pomocí čtyřstupňové přímo řazené převodovky s řadicí pákou na sloupku řízení, k mání byl i třístupňový automat ZF. Obě nápravy byly odpruženy vinutými pružinami, vpředu bylo dnes již klasické zavěšení McPherson, vzadu pak vlečená ramena.

Okamžitě po uvedení na trh ocenili pětsetčtyřku i motorističtí novináři, byla zvolena evropským autem roku 1969. Na jarním autosalonu v Ženevě bylo k vidění půvabné kupé a také kabriolet, oba měly jen motory se vstřikováním.

Dočkali se i zájemci o vznětovou verzi, a to v roce 1970. Samozřejmě šlo o legendární motor Indénor o objemu 2,1 litru, který se později objevil v mnoha dalších vozech včetně několika modelových řad Peugeotů. Používal ho například evropský Ford do Sierry, francouzské terénní vozy Cournil nebo sovětské Volgy 21, montované v Belgii. Do pětsetčtyřek se dávaly i verze s objemy 1948 a 2304 cm3.

Pod kapotou si také našel místo výkonnější benzinový agregát o objemu 1971 cm3, do prodeje přišla verze kombi, nejdříve jako pětimístný Break a sedmimístný Familiale, existovala i dodávka Commerciale a také pikap. Ten se v západní Evropě nabízel ještě koncem osmdesátých let.

Kupé a kabriolety dostaly v polovině předchozí dekády vidlicový šestiválec PRV 2,7 litru, výroba obou verzí skončila ve Francii spolu s ostatními karosářskými variantami.

Ve Francii vzniklo 3,3 milionu vozů, ale Peugeoty 504 se vyráběly i jinde. Celých třicet let (1969-1999) běžela produkce v Argentině, poslední modely měly zapuštěné plastové nárazníky a nový interiér. Populární byl tento vůz například i v Chile. Krátce se vyráběl i v Číně, zajímavá situace vznikla v Austrálii, kde vyjížděly vozy z bran továrny úhlavního konkurenta, firmy Renault!

Kapitolou samou pro sebe byla Afrika. Obzvláště v bývalých francouzských koloniích jsou tyto automobily dodnes oblíbené, používají je hlavně místní taxikáři. V Keni vzniklo 27.000 vozů, v Nigérii se Peugeot 504 začal montovat již v roce 1968 a vydržel až do roku 2005 (!), kdy mateřská automobilka zastavila produkci dílů, určených k montáži. Na oficiálních stránkách Peugeot Nigeria byl dostupný i jeho konfigurátor, a to až do května letošního roku!

V Africe také prožil tento vůz chvíle své největší sportovní slávy. Ove Andersson s Arne Hertzem dobyli první vítězství v MS rally na Safari 1975. Pak přišly další úspěchy - triumf v Rallye du Maroc (tedy Marocké rally) 1975 a 1976, poprvé vyhráli Hannu Mikkola s Jeanem Todtem, v dalším ročníku Jean-Pierre Nicolas a Michel Gamet. První místo na Safari zopakoval tentýž jezdec se spolujezdcem Jean-Claudem Lefebvrem v roce 1978, tehdy jeli s šestiválcovým kupé. Přetěžkou Rallye Bandama v Pobřeží slonoviny vyhrály pětsetčtyřky dokonce čtyřikrát, jednou obsadily prvních pět míst! Naposledy zvítězily v roce 1978, opět byla nejrychlejší posádka Nicolas/Gamet s 504 V6 Coupé. Na tomto voze začínal i pozdější trojnásobný vítěz Dakaru Pierre Lartigue. Vavříny v náročných soutěžích přinesly automobilu i přezdívku vytrvalec, která vzhledem k době jeho výroby časem získala i další význam.

Nástupce 505, představený v roce 1979, se takových sportovních úspěchů nedočkal. Ani kupé a kabriolet se v této řadě nevyráběly sériově, zůstaly pouze ve stadiu prototypů.

Vstoupit do diskuze (17)