Prosinec 2018 na Veterán.auto.cz: Britští sportovci a velká auta

Sydney Allard byl závodníkem, jezdil už před druhou světovou válkou všechno možné od trialů přes kopce, soutěže i silniční podniky. Po konfliktu si založil vlastní malou automobilku, jejíž objemy produkce se daly počítat maximálně na stovky kusů. Vozy velmi zvláštního a svébytného designu poháněly vesměs americké motory uložené pod dlouhatánskými kapotami. Uzavřené typy P používaly osmiválce Ford 3,62 l, závodní verze ovšem dostaly silnější Mercury 4,4 l. První P1 měl ještě dveře zavěšené vzadu. Trojice Allard – Warburton – Lush vyhrála absolutně Rallye Monte Carlo 1952! P2 dostal modernější pontonovou karoserii a přídomek odkazující právě na triumf ve slavném podniku. Ten se prodával i s šestiválci Jaguar 3,44 l a V8 Cadillac 5,42 l. Allard v roce 1957 zkrachoval, jeho zakladatel zemřel 12. dubna 1966, stejné noci londýnská továrna na Clapham High Street včetně velké části archivu vyhořela.

Ford Scorpio druhé generace šokoval na podzim 1994 „americkým“ designem. Většině motoristických novinářů vadily nejen kulaté „oči“ a usměvavá maska, kvůli které dostalo auto přezdívku „klaun“, ale hlavně spojený pás koncových reflektorů u zadního nárazníku sedanu. Zmizela také praktická pětidveřová verze, zůstalo jen kombi. Technika byla prakticky shodná s předchůdcem, proto jej někteří považují za pouhý facelift, velkorysý prostor uvnitř zůstal. Motory zahrnovaly benzinové čtyřválce 2,2 l a 2,0 l 16V, vidlicové šestiválce měly objem 2,9 l a ten silnější čtyřventilový ladil Cosworth. Turbodiesel 2,5 l dodávali Italové VM Motori. Dvoulitr Zetec později nahradil větší čtyřválec 2,3 l. Výroba Scorpia byla s jednou drobnou vzhledovou modernizací z podzimu 1997 ukončena bez náhrady po necelých čtyřech letech, v létě 1998. Zkrátka a dobře komerční propadák.

Pozapomenutý americký Nash 600 byl přelomovým autem, šlo o první velkosériový vůz z USA se samonosnou karoserií. Debutoval v roce 1941, ale delší kariéru měl samozřejmě až po druhé světové válce. Takřka pětimetrové kulaté vozy se vyráběly v několika karosářských variantách s řadovými šestiválci SV 2,83 l, třeba Business Coupe nemělo zadní sedačky. I tak se však průběžně měnil jejich vzhled. Modely 1949 dostaly nové aerodynamické karoserie Airflyte z pera Nilse Erica Wahlberga. Měly zakrytá i přední kola a prodloužily se na 5,1 m, kariéra série 600 však skončila hned vzápětí, v úvodu 50. let.

Triumph TR5 měl život vskutku jepičí, vyráběl se jen něco málo přes rok. Oproti roadsteru TR4 přinesl jednu zásadní evoluci: dvouapůllitrový řadový šestiválec OHV místo čtyřválce. Méně výkonná americká specifikace TR250 měla karburátor, ta evropská však mechanické vstřikování paliva Lucas. Kromě tradiční textilní stahovací střechy se dodávalo i provedení Surrey Top, které připomínalo Targu od Porsche, prostor nad hlavami dvoučlenné posádky se dal zakrýt buď plátnem, nebo pevným dílem. Design tehdejších automobilů Standard-Triumph měl na svědomí Giovanni Michelotti, nástupnický TR6 byl dalším pokračovatelem jeho tvarů.

Allard typ P (1949–1956): Velryba na suchu

Malá londýnská automobilka Allard vyráběla kusově čtyřmístné sportovní dvoudveřové vozy typu P, odvozené z kabrioletů typu M. V obou generacích P1 a P2 používaly převážně motory Ford V8. Sydney Allard (1910–1966) založil Allard Motor Company v roce 1945 na Clapham High Street v Londýně. S využitím mechanických dílů z vozů Ford a vlastních ocelových podvozků a hliníkových karoserií začal v malých počtech stavět...

Celý článek: Allard typ P (1949–1956): Velryba na suchu

ford

Ford Scorpio (1985–1998) – 2. část: Sporný design

Druhé vydání Fordu Scorpio se vyrábělo od roku 1994 s karoserií sedan a kombi. Prostorný interiér, motory a jízdní vlastnosti byly chváleny, design vozu ale sklidil kritiku. Pařížský autosalon, konaný v říjnu 1994, byl místem premiéry druhé generace vlajkové lodi evropského Fordu, modelu Scorpio. Krátce poté byla v Kolíně nad Rýnem zahájena výroba čtyřdveřových sedanů a pětidveřových kombi, vycházejících z první generace. Nové...

Celý článek: Ford Scorpio (1985–1998) – 2. část: Sporný design

ford

Nash 600 (1941–1949): 600 mil na jednu nádrž

Americká automobilka Nash-Kelvinator vyráběla v letech 1941–42 úsporné sedany 600 s šestiválcovými motory a samonosnou karoserií. Po válce jejich produkce pokračovala a v roce 1949 dostaly aerodynamické karoserie Airflyte. Americké automobilce Nash dal v roce 1916 jméno její zakladatel Charles Williams Nash (1864–1948). Bývalý farmář a pastevec začal už v roce 1890 pracovat za dolar denně pro Williama Duranta v jeho firmě...

Celý článek: Nash 600 (1941–1949): 600 mil na jednu nádrž

ford

Triumph TR5 (1967–68): Nové víno ve staré láhvi

Sportovní roadster Triumph TR5 se podobal svému předchůdci TR4, poháněl jej ale výkonnější řadový šestiválec s mechanickým vstřikováním paliva Lucas. Automobilka Standard-Triumph používala od roku 1953 do svých sportovních vozů robustní řadové čtyřválce, pohánějící například modely Herald a Spitfire. Ty už však v polovině šedesátých let ztrácely dech a bylo jasné, že aby sportovní roadster TR4 zůstal konkurenceschopný...

Celý článek: Triumph TR5 (1967–68): Nové víno ve staré láhvi

ford

Listopad 2018 na Veterán.auto.cz: Prostor versus rodina