TEST Renault Mégane II 1.9 dCi - evropský král podruhé (05/2003)

Renault Mégane II má za sebou první měsíce prodeje v ČR a to je dobrá příležitost okusit v testu jinou motorizaci. Poté, co jsme vás již seznámili s dojmy z  Mégane II s motorem 1,6 16V, přinášíme nyní další poznatky z testu pětidveřové verze s naftovým motorem 1.9 dCi/88 kW (120 k) v provedení Dynamique a ve výbavě Luxe.

O avantgardním designu nového Méganu toho bylo napsáno již hodně, a tak pouze pro připomenutí uvádíme, že vůz je pojat v linii avantgardních sourozenců Vel Satis a Avantime, čímž se vedle jisté originality právem řadí mezi vozy nové generace značky Renault. Ovšem, jak to v případě novátorských trendů bývá, ne u každého našel vzhled Méganu pochopení. Je zajímavé, že poměrně málo lidí se staví k designu tohoto vozu neutrálně. Drtivá většina patří do skupin odpůrců či naopak obdivovatelů, což nám potvrdily i rozhovory s kolemjdoucími během zastávek při testovacích jízdách.

Interiéru vévodí tvarově povedená palubní deska z příjemných a měkkých plastů, která budí dojem robustnosti a tím bezpečnosti. Naše pocity potvrdilo i hodnocení v rámci programu CRASHTESTtestování pasivní bezpečnosti Euro NCAP, kde Mégane II dosáhl pěti hvězdiček (nejvyšší hodnocení, jaké lze v současnosti dosáhnout), z čehož vyplývá, že jde o jeden z nejbezpečnějších automobilů současnosti. Většina ovladačů, rádio a klimatizace je tradičně soustředěna na středové konzoli a z místa řidiče jsou dobře dostupné. Přístrojový panel pak zahrnuje dva kruhové přístroje orámované mohutnými stříbrnými rámečky a informační display uprostřed. Zajímavě řešené je madlo ruční brzdy, které není podélné jako u většiny vozů, ale kolmé. Z hlediska praktičnosti jsme ocenili řadu odkládacích prostor, jako jsou například odkládací schránky v podlaze pod nohama řidiče a spolujezdce a velmi prostorná schránka před spolujezdcem. Již v minulém testu zmíněným nedostatkem je malý objem zavazadlového prostoru a jeho tvar, která je omezen dovnitř "zalomeným" tvarem pátých dveří.

Přední sedadla mají dobré boční vedení a i jejich celkový tvar je dobře uzpůsoben lidskému tělu. Místo vpředu lze hodnotit dostatečné a to ve všech obvykle měřených parametrech (hlava, nohy i lokty). Výhled dopředu a do stran je velmi dobrý. Za mírně omezený považujeme výhled přímo dozadu, a výhled šikmo vzad je značně omezen silným C sloupkem. Za největší nedostatek Méganu II však považujeme nedostatek místa pro nohy na zadních sedadlecha ani místo pro hlavu nelze hodnotit jako plně dostačující pro osoby s výškou okolo 180 cm. Výrazné zlepšení v tomto ohledu se očekává u nedávno představených verzí sedan a kombi, které budou mít rozvor prodloužený o 61 mm. První informace a fotografie najdete zde.

Jízda s Méganem je příjemná a chování vozu bezpečně předvídatelné, jízdní vlastnosti i brzdy jsou vynikající a již po několika kilometrech je jasné, proč byl oceněn titulem Auto roku 2003 (Car of the year 2003). Také při jízdě po nerovnostech (např. na kostkách) je chování vozu velmi dobré, pouze "klepání" střešního okna kazilo dobrý pocit z jízdy.

Odhlučnění hluku turbodieselu v interiéru je velmi dobré a to v celém rozsahu provozních otáček. Motor navíc nabízí slušný výkon (88 kW neboli 120 k) a točivý moment (270 Nm). Mégane II s motorem 1.9 dCi výborně akceleruje a ochotně reaguje na pokyny řidiče. Na dálnici není problém udržovat stálou rychlost nad 180 km/h. Velmi dobře je s motorem sladěna šestistupňová manuálně řazená převodovka, kdy jsou vedle lehkého a přesného řazení optimálně zvoleny převodové poměry jednotlivých převodových stupňů. S Méganem tak můžete jet rychlostí 150 km/h při zařazené "pětce" a otáčkoměr bude ukazovat 3200 otáček za minutu. Zařadíte-li "šestku" poklesnou otáčky motoru při stejné rychlosti na hodnotu 2500 ot./min.

V současnosti, kdy se hovoří o zvýšení spotřební daně u nafty a to až o dvě koruny padesát haléřů na litr, bude stále více potenciální majitele zajímat spotřeba a právě tato vlastnost není nejsilnější stránkou Méganu II se silnějším turbodieselem. V městském provozu si sice vystačí s výrobcem udávanými 7,2 litru nafty na 100 km, ale v ostatních údajích se spotřeba značně liší. Mimo město při jízdě do rychlosti 100 km/h si motor řekne o šest litrů nafty na 100 km. Pokud pojedeme po dálnici rychlostí 130 km/h, bude se spotřeba pohybovat okolo hodnoty 7,3 l/100 km. Zrychlíme-li o 20 km/h, vzroste spotřeba o celý litr a dosáhne tak hodnoty 8,3 l/100 km. Hlavním trumfem tohoto motoru tak není velmi nízká spotřeba, ale kultivovanost chodu, výborné odhlučnění a slušné výkonové parametry.

Při pohledu na ceník může překvapit možná až příliš složitý systém "stavby" vozu, kdy je různě kombinováno provedení a sériová výbava. Může tak vzniknout sice až devět různých verzí, což se z hlediska orientace v ceníku může jevit jako příliš komplikované. Nejlevnější verzí s motorem 1.9 dCi/120 k je provedení Authentique v sériové výbavě Comfort, kterou lze s pětidvéřovou karosérií pořídit za cenu 585.000,- korun. Nejdražší verzí je pak provedení Privilége se sériovou výbavou Luxe za 650.000,- korun. Z pohledu na uvedené ceny je tak zřejmé, že ten, kdo se bude chtít vozit v "evropském králi" bude muset oproti konkurenci trochu připlatit, ovšem nabízené vlastnosti za to rozhodně stojí.