TEST Renault Trafic: Jízdní dojmy

Příběh Renaultu Trafic se začal psát před 34 lety a do současnosti se francouzské značce podařilo prodat 1,6 milionu kusů tohoto pracanta. Aby i nadále patřil ke špičce v segmentu, přichází modernizované provedení, s kterým jsme se krátce seznámili v okolí dánské Kodaně.

Změna směru

Již na první pohled je vidět, že před námi stojí úplně jiné vozidlo, než na jaké jsme byli dosud zvyklí. Nové přední části Renaultu Trafic dominuje mohutný nárazník, na nějž navazuje velká maska s logem zasazeným do její horní části. Výrazné jsou i vysoko ukotvené světlomety, sahající k čelnímu sklu. Zmizela i vyvýšená střecha nad předními sedadly, typická pro předchozí generaci. Nové jsou dveře, zrcátka, prosklení – pokud tedy jde o osobní verzi – nebo kliky ve vodorovné poloze. Přední převis narostl o 100 mm a zadní o 117 mm. Celková délka základního provedení L1 tak nyní bez milimetru dosahuje pěti metrů, ale nový trafic je i vyšší a širší. Zachována zůstala hranatá koncepce karoserie a 3098 mm dlouhý rozvor u krátké verze a 3498 mm v případě prodlouženého trafiku.

Praktická kancelář

Výrazně přepracovaný je také interiér. Palubní deska působí kvalitně, i když je vyrobena z tvrdých plastů. Líbí se nám její tvar, rozmístění ovladačů nebo tvar a velikost věnce volantu. Přístroje s digitálním rychloměrem uprostřed trafic zdědil od malého clia. Dalším typickým prvkem současných renaultů je multimediální systém R-Link se sedmipalcovou barevnou dotykovou obrazovkou na středovém panelu – samozřejmě jen pro vyšší provedení. V takto vybaveném trafiku jsme se cítili jako v běžném osobním voze. Zasloužilo se o to i níže ukotvené sedadlo řidiče, které je proti předchozí generaci posunuté o 3 cm dozadu, nebo výškově i podélně stavitelný volant, takže pozice řidiče je přirozenější. Pochválit musíme tvarování sedadel, množství úložných prostorů a schránek nebo prvky komfortní výbavy. Specialitou je příplatkové sklopné prostřední sedadlo. Jeho součást představuje úložný prostor na notebook a odnímatelný clipboard držící papíry, který je možné natočit k řidiči i spolujezdci.

Pobere všechno

Řidič se má dobře, ale každého podnikatele bude zajímat, kolik se toho do nového trafiku vejde. Víc než dosud! Opět je k dostání ve dvou délkách L1 a L2 a výškách H1 a H2 a v užitkovém provedení pojme 5,2 až 8,6 m³ nákladu – dosud to bylo 5,02 až 8,36 m³. Zvětšila se hlavně délka nákladového prostoru. Krátké provedení pojme 2537 mm dlouhé předměty, dříve jen 2400 mm. Zásadní novinkou je navíc příplatkový výklopný poklop v dolní části příčky, díky němuž lze protáhnout například trubky až do kabiny - podlaha se tak prodlouží na dalších 3750 mm. Náklad je možné upevnit pomocí až deseti ok na podlaze a dalších deseti na bočních stěnách. Nový trafic se prodává v čistě dodávkovém provedení, jako polokombi nebo ve verzi pro přepravu až devíti osob a coby plošina.

Čtyři z jednoho

Vůz nabízí celkem 270 různých variant, které však mají jedno společné: přední kola pohání vznětová šestnáctistovka dCi, která nahradila dvoulitr. V tak velké dodávce je opravdu tak malý motor. Renault připravil čtyři jeho výkonové verze. První dvě mají jednoduché turbo s variabilní geometrií lopatek.

Slabší dosahuje výkonu 66 kW a silnější 84 kW. Zbylá dvojice s označením Energy má dvě turba, systém stop-start ve standardu a výkony 88 a 103 kW. Vznětová šestnáctistovka Renaultu je tak ve svém vrcholném provedení nejsilnější na trhu a jako první v této objemové kategorii přichází s dvěma turbodmychadly. Co je však důležitější, provedení 88 kW by mělo podle výrobce jezdit téměř o dva litry úsporněji než předchozí dvoulitr.

Vlastní zkušenosti

Nejprve jsme vyzkoušeli nejsilnější agregát v užitkové verzi L1H1. Příjemná je kultivovanost a utlumení, stejně jako rychlost systému stop-start. Je však potřeba agregát vytočit nad 1600 otáček, kde teprve pořádně zabere. Potom se začne probouzet síla, dosahující maxima 340 N.m při 1750 otáčkách. Šestistupňová manuální převodovka má sice dlouhé dráhy, ale je přesná a páka příjemně umístěná poblíž volantu. Na konci testovací trasy palubní počítač ukazoval průměrnou spotřebu 6,8 litru, což je velmi hezké. Jsme ale zvědavi, jak si šestnáctistovka povede s plně naloženým vozem.

Na druhou jízdu jsme zvolili devítimístnou osobní verzi s motorem s jedním turbem a výkonem 84 kW. Ta je proti dodávce o 240 kg těžší a na dynamice už to bylo lehce znát. Je potřeba agregát více vytáčet, což se projevilo na konečné spotřebě 7,5 l/100 km. Ale i to je na tak velké auto slušná hodnota. Navíc se nám trafic jízdně líbil. Méně se naklání, líp tlumí nerovnosti a řízení je přesnější. Po prvním setkání dáváme jedničku.

Plusy

• Úsporné a tiché motory
• Přepravní kapacita
• Množství odkládacích schránek v kabině
• Pozice za volantem

Minusy

• Zátah od nízkých otáček
• Dlouhé dráhy řazení