Reportáž: Se Škodou Octavia RS na Masarykově okruhu

První redakční test Škody Octavia RS jsme vám přinesli bezprostředně po jejím uvedení na český trh. Během velmi krátké doby jsme vyzkoušeli benzinovou i vznětovou verzi, stejně jako manuální i automatickou převodovku. Paradoxně až nyní přišel čas, abychom nejrychlejší sériově vyráběný mladoboleslavský evergreen vytáhli na závodní dráhu a nebylo příhodnějšího místa, než je Masarykům okruh v Brně.

V České republice se snad nenajde někdo, kdo by legendární dráhu ležící poblíž moravské metropole neznal. Její současná podoba začala vznikat skoro před třiceti lety a dodnes se zde jezdí prestižní Grand Prix České republiky silničních motocyklů. Projet se navíc můžete i vy sami – stačí přijet na jeden z veřejných dnů (jeden je zrovna v pondělí 2. června), zaplatit 550 korun a užívat si 25 minut zábavy.

Dříve, než nás organizátoři Škoda Motorsport & Safety Driving Experience pustili za volant ostrých Octavií, bylo třeba názorně předvést nejzákladnější úkon – najít správnou pozici za volantem. Základem je nastavit opěradlo řidičova sedadla do co nejkolmější polohy, samotné sedadlo posunout tak, aby byly nohy lehce přikrčeny a zápěstí se zároveň dotýkalo nejvrchnějšího bodu volantu. Také jeho správné držení je velmi důležité – levá ruka na devítku, pravá na trojku (jako na ciferníku hodinek) a palce nechat na čelní ploše věnce. Díky tomu v případě nárazu nejde k jejich frakturám.

TEST Škoda Octavia Combi RS TDI – Nafta patří do kamen

Netrvalo dlouho a vše, co jsme si zapamatovali, zkoušíme na vlastní kůži. Rozděleni do skupin postupně usedáme za volant Škody Octavia RS s naftovým motorem a manuální převodovkou a ve vláčku projíždíme krátký slalom. Postupně zvyšujeme rychlost přibližně na 45 km/h, kdy se již začaly projevovat vlivy fyzikálních zákonů, a těžkou příď bylo obtížnější stočit do správného směru. Octavie však úkol zvládaly se ctí, pouze za doprovodu kvílejících pneumatik a častého zásahu stabilizačního systému.

Než jsme do vozidel pustili další skupinku, bylo potřeba zvládnout poslední úkol – ostrý vyhýbací manévr s nohou pevně zabořenou v pedálu brzdy. Prudké rozjezdy se neobešly bez kvílení pneumatik, více než 180 naftových koní běželo naplno a postupně řadíme až na trojku, abychom v rychlosti přes 70 km/h zaslechli pokyn instruktora. „Brzdi!“, ozvalo se z vysílačky, a s nohou na brzdě uhýbám ostře doleva a následně doprava. Bylo cítit, že elektronika měla s udržením vozu ve zvolené stopě plno práce, až na pár výjimek se ale vše povedlo bez poškození vymezovacích kuželů.

Takové cvičení jsme neabsolvovali jen tak pro nic za nic. Po krátkém briefingu jsme totiž naskočili za volant benzinových Octavií RS s převodovkami DSG. Nyní však z druhé strany parc fermé, v legendární boxové uličce. Ačkoliv se zde zrovna nebyl šrumec jako na Grand Prix a kromě osmi Octavií jste mohli zahlédnout jen hrstku organizátorů akce, závodní atmosféra však neztratila nic ze svého kouzla. Zbývalo jen znova absolvovat nastavení správné pozice za volantem, nastartovat a vyrazit na dvě zaváděcí kola.

TEST Škoda Octavia Combi RS TSI – Král všech kombi

Ačkoliv to může v mém případě vypadat vzhledem k moravskému původu a vůbec české příslušnosti trochu zvláštně, na Masarykově okruhu jsem dosud nejel. Kombinaci české trati a českého auta vypadala lákavě, což se potvrdilo ihned po zajetí zaváděcího vozu a prvním ostrém startu z boxové uličky.

První ze čtrnácti zatáček byla zkouškou správné stopy a především hranic přilnavosti kol přední nápravy. Škoda Octavia RS je totiž standardně vybavena elektronickou náhražkou samosvorného diferenciálu (XDS), v zatáčkách by tedy mělo méně (v ideálním případě vůbec) prokluzovat vnitřní hnané kolo a auto by se mělo snadněji stáčet do oblouku.

Problémem je, že elektronika nedokáže zasahovat v takovém rozsahu, jako mechanické samosvorné diferenciály. Prokluzu vnitřního kola tedy občas nezabrání a po utažení stopy cítíte nedotáčivé tendence přídě. To ale pouze v prvopočátku – v průběhu zatáček totiž auto přechází do mírné, snadno korigovatelné přetáčivosti, kterou však velmi záhy zbrzdí stabilizační systém. Ten se totiž nedá zcela vypnout (dlouhým podržením příslušného tlačítka se jeho funkce pouze omezí), což je škoda. Stačilo by totiž pouze přitvrdit podvozek a Octavia RS by byla nejen rychlou, ale také o mnoho zábavnější možností pro den strávený na závodní dráze.

Po stránce výkonnosti si nemáme na co stěžovat. Čtyřválec dává z dvoulitrového objemu solidních 162 kW, což bylo v některých sektorech poměrně dost i na Masarykův okruh. Zároveň se nezapomnělo ani na posílené brzdy, které nemají přehnaně ostrý nástup a dají se výborně dávkovat. Škoda jen, že jsme po každém kole museli zajet do boxů (z důvodu bezpečnosti, aby nedošlo ke střetu vozů u výjezdu z pit lane), abychom pořádně vyzkoušeli, kolik toho soustava vydrží.

Celkově se však benzinová Škoda Octavia RS předvedla jako zajímavý stroj pro okruhové dovádění během volných jízd pro veřejnost. Obzvláště pak s dvouspojkovou převodovkou, která řadí rychle a přesně. Vzhledem k obrácené logice sekvenčního řazení voličem převodovky (vyšší stupně od sebe, nižší k sobě) však doporučujeme nepřehlížet praktické páčky pod volantem.

Vrcholem celého dne byla prezentace týmu Škoda Motorsport. K dispozici byly dva závodní speciály Fabia S2000, tovární piloti a kompletní týmové zázemí tak, jak jej můžeme vidět při závodech seriálu ERC. Bylo zajímavé vidět řez závodní Fabíi, motor a výfukový systém, to nejlepší však na nás ještě čekalo.

V průběhu odpoledne totiž Škody Fabia S2000 vyrazily na krátkou trať, aby novinářům představily svůj potenciál. Usednul jsem vedle Jana Kopeckého, který loni seriál ERC vyhrál, a byl plný očekávání. To, co se však událo po pokynu ke startu, jsem zatím nezažil! Auto s výkonem 205 kW a pohonem všech kol sice dosahuje „pouze“ maximální rychlosti okolo 180 km/h (záleží na převodování sekvenční skříně), takto rychle ale dovede jet prakticky všude. Na palubě je horko jako v pekle, svázáni závodními pásy cítíte i sebemenší kamínek a takový rámus, že i navzdory interkomu musíte do mikrofonu pořádně křičet. Záznam z jízdy můžete ostatně vidět v přiloženém videu a garantuji vám, že byste pod mou bílou kuklou našli úsměv od ucha k uchu!