Saleen S7 Twin Turbo: Deset let starý americký supersport za 16 milionů korun

Bývalý závodník Steve Saleen si splnil sen o vlastním supersportu, byť poháněném motorem Ford. Od roku 1983 s oblibou upravoval mustangy a dařilo se mu v tomto ohledu opravdu dobře. Jeho placky S7 nejsou tak proslulé jako italští a němečtí konkurenti, i když se dost často objevovaly na závodních tratích. Silniční podoba byla vlastně jen homologačním speciálem.

Debutovaly v srpnu 2000 v kalifornském Monterey, design 4,78 m dlouhé, 1,98 m široké a jen 1,04 m nízké karbonové karoserie navrhl Phil Frank. Dvoudveřová kupé nevážila bez náplní ani 1250 kg. Za sedadly umístěný celohliníkový agregát V8 s tyčkovým rozvodem OHV byl derivátem small blocku 351 Windsor, jednalo se původně o atmosférický sedmilitr (jistě, s objemem 427 krychlových palců) , který poskytoval 410 kW (557 k). auta měla pochopitelně pohon zadních kol. Plně nastavitelný podvozek s rozvorem 2692 mm a nezávislými závěsy tvořil prostorový rám z oceli a hliníku. Elektrickou soustavu dával dohromady ručně Johnny Rodriguez, motorky ovládaly úplně všechno včetně kapoty motoru i dveří, vyhřívání skel a posilovače řízení.

S7 se vyráběly v kalifornském Irvine od začátku minulé dekády do sezóny 2006, na produkci nejdříve spolupracovala také britská firma Raye Mallocka. Původní modely sprintovaly z klidu na 60 mph (97 km/h) za 3,3 s a maximem pro ně bylo 354 km/h. Teoretickým. Zastavit pomáhaly větrané kotouče od Bremba.

Na aukcích se dnes nedraží jenom historická auta, ale i ta moderní. Vínový exemplář se dvěma turby Garrett a výkonem 559 kW (760 k) pochází z roku 2006, je tedy jedním z posledních vyrobených kusů, které byly určeny pro běžný provoz. V této sezóně jich vzniklo třináct, stavěly se od předchozí. Plaketka uvnitř před řadicí pákou šestistupňového manuálu nese číslo 06-073. Za dekádu svého aktivního života vystřídal dva majitele. Přesto má najeto pouhých 300 mil, tedy zhruba 483 kilometrů. Takže stav nového auta, určitě s ním nikdo nedováděl na okruzích při track days, potažmo na dragstripech. Tam by se neztratil, z nuly na 96 km/h zrychloval za 2,8 s a na dostatečně dlouhé rovince dokázal údajně jet až 399 km/h.

Poslední servisní prohlídku absolvoval letos v květnu. Saleeny měly vzhůru výklopné dveře a hrdlo nádrže v pravém B-sloupku. Dvoumístný supersport nepostrádá šedočerné kožené sedačky, ta pilotova je posunuta blíže ke středu. Rychloupínací sportovní volant postrádá airbag. Centrálně umístěný displej patřil k sériové výbavě, slouží jako výstup parkovací kamery i navigace. Za uprostřed uloženým motorem je malý zavazadelník, další najdeme vpředu. Na fotkách v něm leží hlavně dokumentace, ale k vozu nechybí sada originálních zavazadel šitých na míru a plachta na přikrytí.

S7 je pořádným exotem, o tom se netřeba přít. A tomu odpovídá i jeho cena, snad nikdo nečeká, že by byl „zadarmo“. RM stanovili rozmezí na 650 až 750 tisíc dolarů (15,9-18,4 milionu korun) a auto půjde pod kladívko na konci tohoto měsíce, 30. července na aukci Motor City v Detroitu. Bohatí sběratelé jistě zbystřili a jeden z nich bude tím šťastným...

Pro Twin Turbo zase Saleen přichystal kit, který zvýšil výkon až na ďábelských 1014 koní (746 kW). Závodních atmosférických S7R schopných bojovat o vavříny vzniklo do sezóny 2007 mimochodem čtrnáct. Nasazovaly je slavné týmy Oreca, Konrad Motorsport, Vitaphone Racing Michaela Bartelse i Zakspeed, jezdily úspěšně nejen v Severní Americe ale také v Evropě.