Design po generacích: Škoda Octavia – symbol tuzemského designu
Každý automobilový producent má v modelové řadě produkt, jehož estetický projev převyšuje své soukmenovce a který reflektuje de facto veškeré průběžné změny v tvarovém smýšlení výrobce.
V rámci firmy Škoda je to bezesporu Octavia. Je tomu tak nejen z důvodu její dlouhé historie (bereme-li v potaz i nejstarší verzi), ale také díky určité vizuální kontinuitě – obě generace (hovoříme-li o Octavii moderní doby) jsou díky svým společným znakům rozpoznatelné a s ostatními škodovkami si je lze jen obtížně splésti.
Aktérem mezigeneračního přehledu je pětidveřový liftback, který autenticky reprezentuje postupné změny designerského směřování značky v toku času.
0. generace (1959-1964) - Octavia s aurou nostalgie
První vůz tohoto jména vzešel z modelu 440 a před dvěma lety oslavil 50. let své existence. Jeho tvary se mezitím staly ikonickými a jsou trvale spojovány s českým designem bez ohledu na jeho kategorie.
Tehdejší přístup k designu osvětlí příď vozidla. Motor je chlazen vzduchem, průchozím přes rozměrnou masku oválného tvaru. Světlomety mají tradiční tvar, vyznávající kruhový motiv. Jak je na tehdejší karosářské myšlení zvykem, směrová světla jsou osamostatněna od těch hlavních.
Boční linky, které se svažují směrem dozadu, bývají dnes považovány za nesportovní. V případě původní Octavie je tomu přirozeně jinak. Dynamice přispívá dvoudveřové provedení. Podběhy nemají kruhový tvar a nekopírují kola, což je dnes výsadou několika sportovně-užitkových vozidel.
Přístrojová deska, jíž dominuje jeden díl, odráží tehdejší standardy. Nutno říci, že světlé barvy jí dodávají na živosti. Na poměry dnešní doby velmi rustikální vzhled podporují jednoduché dveřní výplně pracující s textilií.
1. gen. (1996-2010) – S odkazem na 30. léta
Český automobilový design se v první polovině 90. let minulého století nacházel na složitém rozcestí. Disponoval omezeným množstvím produktů a musel čelit narůstající zahraniční konkurenci. Proto byl působivý a nadčasový projekt více než zapotřebí.
Tužby společnosti vyslyšela první novodobá generace Octavie, jejíž design dodnes obdivuhodně odolává stárnutí.
Tvary liftbacku se splývavou zádí a s technologickým základem čtvrté generace Golfu se díky frekventovanosti vozu vryly společnosti do paměti. Méně známé jsou však impulzy, které jejich výslednou podobu ovlivnily. Jak píše Ferdinand Piëch ve své knize Auto.Biographie, původní návrhy odpovídaly designu SEATu Toledo. Tehdejší ministerský předseda ČR Václav Klaus je však označil za příliš italské na poměry tuzemského trhu a Ferdinand Piëch tedy projekt podstoupil k přepracování. Z dnešního pohledu lze říci, že šlo o rozumný krok, neboť míra nadčasovosti je u Octavie výrazně vyšší, než v případě prvního Toleda.
Oproti Favoritu a Felicii došlo k radikální transformaci pojetí přídě. Dříve velmi úzká maska, kterou protínalo logo, byla nahrazena rozměrným nasávačem. Ten odkazuje na mohutné masky 30. let minulého století a tvoří jeden ze symbolů designu vozidel Škoda, který je v řadě modifikovaných podob používán dodnes.
Boční pohled zaujme vyvážeností a poměrně výraznou zádí, která řadě lidí evokuje spíše čtyřdveřový sedan. Splývající zadní sloupek podporuje nadčasovou eleganci.
Univerzálně tvarovaná záď zcela nekonfliktního vzhledu pojme 528 l nákladu. Ač jde o skrytý detail, s horní linkou sdružených svítilen koresponduje vertikální font písma použitého pro modelové označení.
Původní přístrojová deska vykazuje mírné klenutí, jež pojímá ukazatele přístrojů a výstupy ventilace. Zajímavým oživením kompozice je tmavě šedý středový panel, který je obklopen světlejším odstínem šedé barvy.
První zásadní modernizaci vůz podstoupil v roce 2001. Zdánlivě jemné retuše způsobily omlazení vnějšku a modernizaci přístrojové desky, která byla notně zušlechtěna.
2. gen. (2004-dosud) – Nadčasová evoluce
Dlouhé trvání výroby modelu způsobilo zažití jeho designu do všeobecného vědomí. Proto byla výraznější změna tvarového založení druhé generace Octavie nežádoucí a bylo užito důkladné modifikace použitých prvků. Odolnost vůči pověstnému zubu času je u této generace zdvojnásobena.
Zásadní části čelní partie se příliš nezměnily. Přídi stále dominuje maska, zde však s výraznějším sklonem a oproti obdélníku u předchůdce se přiklání ke tvaru lichoběžníku. Designéři tak zvolili postup, který byl používán dodnes.
Nehledě na příbuzné pojetí obou generací profil karoserie zmohutněl. Stále však pokračuje v linii, která se osvědčila a jíž si společnost oblíbila pro její věcnost, snadnou vizuální uchopitelnost a nekonfliktní charakter. Takto univerzální celek dobře snáší sportovní zpestření v podobě polohy předních světlometů, které jsou z bočního pohledu na vůz jasně vidět.
Mezigenerační zvětšení zádě je u Octavie II více než zřetelné. Pozměněny jsou proporce a jejich členitost, méně však rozmístění prvků. Svítilny jsou širší, méně vertikálně orientované a na rozdíl od první generace již od začátku výroby obsahují motiv písmene C.
Na první pohled se může zdát, že se podstata tvarů přístrojové desky druhé generace příliš nezměnila. Skutečnost je poněkud jiná. Nehledě na podobně zdrženlivý charakter designu je deska stavěna tak, že její horní díl splývá se středovým panelem do jednoho celku. Toto řešení, které vyniká zvláště v dvoubarevné variantě, přináší minimum spár a vyšší eleganci.
3. gen. (2012-) – Vision D jako vzor
Ač byla Octavia před třemi lety modernizována, design vozu se řídí zásadami, jejichž aktuálnost pozvolna končí. Nahrazuje je tvarosloví opírající se o hrany a přímé linky, které poprvé užil výstavní projekt Vision D.
Je tedy zřejmé, že třetí generační provedení významné modelové řady ponese znaky nového stylu. Lze očekávat pokračování unifikačních prvků, zvláště motivu písmene C v optice zadních lamp. Příď postihne přiostření masky a profil eliminuje množství svých ploch.
Připomeňme, že notný rozruch vyvolaly snímky, zachycující skelet karoserie v lakovně. Z hlediska ztvárnění by mohlo jít o variantu kombi budoucího vydání Octavie. Je-li tomu tak, je zřejmé, že Octavia bude pokračovat v postupné tvarové evoluci.