10 superaut, která (bohužel) zůstala jen koncepty

Koncepty jsou automobily, kterými výrobci prezentují ať už budoucí modely, budoucí designérský směr značky nebo třeba připravovanou techniku. Zatímco některé to dotáhnou do sériové výroby, ať s většími nebo menšími změnami, jiné zůstanou koncepty. U těchto 10 superaut si myslíme, že je to škoda.

Alfa Romeo Diva

Diva vznikla v roce 2006 jako výsledek spolupráce mezi inženýrskou společností Elasis, designérským centrem Alfy Romeo a designérskou školou Espera vedenou Francem Sbarrem. Ostře a zároveň elegantně tvarovaný automobil se inspiroval někdejší Alfou Romeo 33 Stradale, přičemž pracoval jako testovací laboratoř nové techniky, třeba karbonových komponentů. Základem bylo značně přepracované šasi 159, v útrobách jen 3,9 metru dlouhého auta pracovala 3,2litrová V6 o výkonu 213 kW. Přestože Diva může připomínat pozdější sériovou Alfu Romeo 8C Competizione, vyráběnou od roku 2007, vzorem pro ní nebyla. 8C Competizione se totiž poprvé ukázalo jako koncept už v roce 2003, tři roky před premiérou Divy.

Audi Nanuk

V roce 2013 na tehdejším frankfurtském autosalonu Audi překvapilo konceptem Nanuk, netradičním crossoverem kombinujícím praktičnost SUV s rychlostí supersportů. Tomu odpovídal i vzhled, karoserie pravověrného superauta dostala zvýšený podvozek jak nějaké SUV. Celkové tvary pak navazovaly na o půl roku starší koncept Parcour designérského centra ItalDesign, s tím rozdílem, že příď a záď byly změněny po vzoru modelů značky Audi. V útrobách pak pracoval vznětový desetiválec 5.0 TDI o výkonu 400 kW, který nahradil zážehový desetiválec Parkouru o objemu 5,2 litru pocházející z Lamborghini Gallardo. Přestože se v minulých letech spekulovalo o tom, že nanuk nabídku Audi skutečně rozšíří, skandál Dieselgate mu podle všeho dal definitivně červenou. Na tak nejistý projekt, jakým je terénní supersport, totiž Audi aktuálně nemůže vyhazovat peníze.

Bentley Hunaudieres

V roce 1998 koncern Volkswagen Group rozšířily tři značky – Bentley, Bugatti a Lamborghini. Nový vlastník se chtěl opravdu předvést, a tak už o rok později představil dva speciální koncepty značek Bugatti a Bentley. Zatímco bugatka (EB 18.4 Veyron) se později proměnila v sériový veyron, Bentley Hunaudieres zůstalo konceptem. A při pohledu na něj je to evidentně škoda, protože elegantní příď s velkou maskou chladiče a malými kruhovými svítilnami dodnes zaujme. Základ dodalo Lamborghini, upravené šasi pocházelo z Diabla VT, proti němu však hunaudieres pojmenovaný podle rovinky na okruhu v Le Mans dostalo vyšší střechu, aby mělo prostornější kabinu. V útrobách měl pracovat osmilitrový atmosférický šestnáctiválec do W, který vznikl spojením dvou osmiválců od Volkswagenu. Motor o výkonu 464 kW a točivém momentu 760 N.m měl spolupracovat s pětistupňovým manuálem, který posílal jeho sílu na všechna kola. Není však jisté, zda tam agregát skutečně byl, podle některých zdrojů byla v konceptu jen jeho atrapa, protože tak velký agregát by se do šasi diabla nevešel.

Cadillac Cien

Cadillac je známý hlavně pro svůj luxus, v minulých letech ale chtěl zdůrazňovat i svůj sportovní charakter. V sérii to dokazoval sedan ATS, automobilkou srovnávaný s BMW řady 3, už mnohem dřív však Cadillac postavil supersport, jež jeho sportovní zaměření též naznačoval. Cadillac Cien vznikl už v roce 2002 jako ostře řezaný automobil inspirovaný stíhačkou F-22 Raptor. Cien byl poháněný 7,5litrovým vidlicovým dvanáctiválcem Northstar XV12, který dosahoval výkonu 551 kW a točivém momentu 611 N.m. Poháněná byla zadní kola prostřednictvím sekvenční převodovky. Cien měl prezentovat hlavně techniku, která v době jeho vzniku byla supermoderní. Považte sami, koncept používal systém vypínání válců, head-up displej nebo noční vidění.

Chrysler ME 4-12

Koncern Daimler-Chrysler nevzbudil svou existencí tak bezmezné nadšení, jaké jeho manažeři očekávali (ostatně trval jen devět let), proto se často snažil o vylepšení své image demonstrací svého technického potenciálu. Jednou z takových ukázek byl v roce 2004 koncept Chrysler ME 4-12, jehož jméno odkazovalo na koncepci – Mid Engine (uprostřed uložený motor) se 4 turbodmychadly a 12 válci. Šestilitrový motor původem od AMG o výkonu 634 kW a točivém momentu 1.150 N.m spolupracoval se sedmistupňovou dvouspojkovou převodovkou od Ricarda.

Jaguar C-X75

Jaguar v roce 2010 slavil 75 let od prvního použití „kočičího“ jména (jako přídomek ke sporťáku SS 100) a právě na tuto počest postavil supersportní koncept C-X75. Vedle moderně pojatého designu s odkazy na historické jaguary automobil překvapil svojí technikou. O pohon se staraly čtyři elektromotory pohánějící každé z kol, přičemž ke zvýšení dojezdu sloužily dvě turbíny dobíjející akumulátory. Jaguar zpočátku počítal s výrobou, a to včetně turbínové verze. Postupně ale původní elektrický koncept nahradil hybrid, kombinující dvojici elektromotorů a čtyřválec o objemu 1,6 litru přeplňovaný turbodmychadlem a kompresorem. V roce 2012 však byl projekt ukončen, jako důvod byla uvedena tehdejší ekonomická krize. Média ale spekulovala též o problémovém vývoji. Svoji chvíli slávy si ale Jaguar C-X75 ale přece jen užil, byl totiž použit v bondovce Spectre.

Honda HSV-010

Honda letos konečně uvedla na trh novou generaci supersportu NSX, na který jsme čekali tolik let. Ta se nakonec stala hybridem kombinujícím uprostřed uložený šestiválec s třemi elektromotory, původně se ale počítalo s jinou koncepcí. V roce 2009 postavila Honda závodní prototyp HSV-010 GT s vpředu uloženým motorem, 3,4litrovým osmiválcem, se kterým se původně počítalo jako s nástupcem prvního NSX. K tomu však nakonec nedošlo, a tak HSV-010 GT zůstalo závoďákem nasazovaným třeba v okruhové sérii Super GT. V nejisté době ekonomické krize nechtěla Honda riskovat, navíc se nakonec odhodlala místo gran turisma s motorem vpředu postavit pravověrný supersport s uprostřed uloženým agregátem.

Lamborghini Calà

Lamborghini se v devadesátých letech potýkalo s problémy, několikrát měnilo majitele a nemělo tolik financí, zákazníkům totiž vadila mizerná kvalita zpracování. Přesto se konstruktéři snažili a pracovali na rozšíření nabídky, jediný nabízený model diablo (LM 002 skončilo v roce 1992) měl doplnit menší vůz. Jak by měl vypadat, naznačil v roce 1995 koncept calà. Zatímco diablo jako vlajková loď používala pro Lamborghini typický dvanáctiválec, menší calà vsadila na čtyřlitrový desetiválec, s jehož vývojem pomáhalo Audi, pozdější vlastník italské značky. Oproti diablu mělo naprosto odlišný design, navržený studiem Italdesign. Lamborghini s výrobou caly skutečně počítalo, dokonce ji zapůjčilo novinářům na otestování. Když však Lamborghini v roce 1998 převzalo Audi, vývoj ukončilo a nové babylambo začalo vyvinout na čistém papíře. Výsledkem bylo v roce 2003 gallardo.

Lotus Esprit

Britský výrobce lehkých sporťáků v roce 2010 na pařížském autosalonu doslova šokoval záplavou konceptů, které měly prezentovat jeho budoucí modelovou paletu. Plány tehdejšího šéfa značky Dannyho Bahara však byly příliš velkolepé a Lotus je nezvládl realizovat. Proto i zvažovaná nová generace supersportu Lotus Esprit zůstala jen ve formě konceptu. Jeho tvary jsou přitom dodnes velice nadčasové, a tak by ostudu neudělaly, byť spíše než na italskou vášeň ferrari sázejí na strohost podobnou mclarenům. V útrobách byl umístěn pětilitrový osmiválec původem z Lexusu IS F, který byl získán díky dlouhodobé spolupráci značky s Toyotou. Prodej superauta o výkonu 405 kW a točivém momentu 720 N.m měl být spuštěn v roce 2013, dodnes k němu však nedošlo. Lotus se nadále potácí v problémech, které spíše než supersportem chce řešit SUV.

Volkswagen W12

Volkswagen sice v němčině znamená lidový vůz, na konci devadesátých let se ale tato značka rozhodla zaměřit i na mnohem dražší automobily, když postupně představila Concept D prezentující luxusní model a koncept supersportu W12. Zatímco Concept D z roku 1999 se postupně proměnil do phaetonu, W12 vyústil jen v sérii tří konceptů, představovaných mezi lety 1997 a 2001. Vedle kupé byl postaven i roadster, oba byly poháněny 5,6litrovým dvanáctiválcem do W. Zatímco původní verze dosahovala 309 kW, ta poslední měla už 441 kW.