Své vysněné Ferrari si prostě postavil. Použil starší díly z Maranella!

Peter Giacobbi se zamiloval do Ferrari 250 Testa Rossa z roku 1959. Inženýr, kterého pro svou automobilku v Irsku získal v sedmdesátých letech dvacátého století John DeLorean, patří ve svém oboru k nejlepším a může se pochlubit i konstrukcí vlastního sportovního vozu Synthesis 2000 z přelomu šedesátých a sedmdesátých let, jehož karoserii navrhl Tom Tjaarda, který je mimo jiné podepsán i pod De Tomaso Panthera.

Tento muž ovšem nade všechny vozy světa miluje zmiňované Ferrari 250 Testa Rossa, ale i přes svou úspěšnou kariéru nepatří k vyvoleným, přihazujícím úspěšně na vzácný závodní vůz v dražbách renomovaných aukčních domů.

Naštěstí se Peter Giacobbi při jedné ze svých návštěv Itálie na počátku jednadvacátého století seznámil s nadšencem a tak trochu podivínem, v jehož masivní stodole poblíž slavného jezera Como narazil na záplavu nejrůznějších náhradních dílů, mezi nimiž vyčnívala hliníková karoserie pro Ferrari 250 Testa Rossa, odpovídající svým provedením vozům z roku 1959.

Ferrari 625/250 TRC: Stříbrný unikát na videu od Petrolicious

Tuto karoserii údajně sám před lety vlastnoručně vyrobil majitel stodoly, který tehdy chtěl postavit vlastní vůz, ale svůj plán nakonec nedokončil. Peter Giacobbi se tehdy nadchl pro myšlenku, že si postaví svůj vysněný automobil.

Karoserii odkoupil a dal se do práce. Výsledkem jeho několik let trvajícího úsilí je automobil, který není přesnou kopií původního vozu z konce padesátých let, ale kreací, která se mu díky použité technice stavby i zvoleným komponentům velmi silně přibližuje.

Pod hliníkovou karoserií se totiž ukrývá prostorový rám, který přímo vychází z konstrukce původního Ferrari 250 Testa Rossa z roku 1959, ale je v souvislosti s použitými díly mírně upraven. Zavěšení a odpružení předních kol je totiž použito z Ferrari 330 GTC, zatímco vzadu je náprav s odpružením z Ferrari 400i.

Ferrari a jeho dvanáctiválcové symfonie pro čtyři (1. díl)

V dlouhé přídi sice není usazen třílitrový dvanáctiválec Colombo, který Peter Giacobbi nezískal, ale místo něj je zde velmi podobný dvanáctiválec o objemu 4,4 litru, který byl původně určen pro Ferrari řady 365 a spolupracuje s pětistupňovou převodovkou používanou i v modelu 250 Testa Rossa.

Ferrari a jeho dvanáctiválcové symfonie pro čtyři (2. díl)

Výsledkem celé několik let trvající stavby je automobil, za jehož volantem si může Peter Giacobbi plnit prakticky každý den svůj sen a okusit, jak se cítili Juan Manuel Fangio a Graham Hill, které obdivuje, když s původními Ferrari 250 Testa Rossa závodili.