TEST Opel Corsa OPC Performance – Hra na zběsilost

Opel Corsa minulé generace od divize Opel Performance Center žil tak trochu ve stínu konkurentů zvučnějších jmen s delší tradicí – neprávem. S ohledem na jeho celkovou vyspělost jsem ho považoval za jeden z nejlepších hot-hatchů dané třídy. A to znamená, že novinka má laťku nastavenou hodně vysoko.

Ačkoli je karoserie vlastně stejná, vypadá nové OPC výrazně lépe, jenom si Opel mohl odpustit ten falešný „jakonádech“ v přední části kapoty. Sedadla Recaro posledně sklidila oprávněné ovace a jsou tedy zpátky, mají fantastické boční vedení a přestože řidiče i spolujezdce perfektně sevřou, neměl jsem pocit nepohodlí ani při delších přesunech. Co mě naopak nepotěšilo vůbec, je (bohužel už také tradiční) kopyto namísto řadicí páky. Tohle se opravdu někomu dobře drží? Ostatně příliš důvodů k radosti nezavdá ani jeho funkčnost. Dráhy kulisy jsou sice kratší a přesnější než minule, ale stále to nelze považovat za řazení do sporťáku, to už snad raději dvouspojku…

Povedený je volant - malý, s přiměřeně tlustým věncem a dobrým tvarováním ve “třičtvrtě na tři”. Zploštění ve spodní části je však trošku zbytečná bižuterie, Corsa má perfektně umístěný sloupek a kolenům a stehnům rozhodně nic nepřekáží. I díky velkému rozsahu nastavení nacházím vhodnou pozici okamžitě a mohu nastartovat.

Výkon přes 200 koní

V souladu s diktátem doby Corsa OPC pro rok 2015 posílila, její oturbená šestnáctistovka má 207 koní nebo chcete-li 152 kW při 5800 otáčkách a při plné akceleraci dává krátkodobě až 280 N.m. Tohle už by možná mohl být trochu problém dostat na asfalt, ale naštěstí testovaný exemplář disponuje příplatkovým paketem Performance, jenž zahrnuje diferenciál se zvýšenou svorností, sportovní brzdy Brembo a 18“ kola. Za šedesát tisíc korun rozhodně neodolatelná nabídka.

TEST Opel Adam S a Adam Cup: Jízdní dojmy z Česka

Na volnoběh nezní motor nijak úchvatně, potěší ale jeho docela rychlé reakce na pedál plynu. Ten je navíc vůči brzdě v dobré pozici, takže by se daly při brzdění dobře dělat meziplyny, kdyby… o tom později. Šestnáctistovka má hodně plochou křivku točivého momentu a papírové údaje nelžou – turbomotor reaguje s ochotou na plyn již od 2000 otáček, což znamená, že dokáže být uspokojivě rychlý i při pružném zrychlení. Pro sportovní svezení je ale třeba se podívat až za hranici tří-, nebo možná raději tří a půl tisíce otáček.

opel testy malevozy sportovni

Tam už je prodleva turbodmychadla minimální, navíc potěší i rychlé reakce motoru na ubrání a opětovné přidání plynu. Palec nahoru dávám i za charakter motoru. Sice se i při vytočení ukazuje, že husí kůže z jadrného zvuku nehrozí, ale vynahradí to gradace dynamiky s rostoucími otáčkami. Výkonová křivka vrcholí ve chvíli, kdy je ještě k dispozici maximum točivého momentu, což zajišťuje 1.6 T (na poměry turbomotorů) moc pěknou výkonovou špičku. Ba co více, zhruba v 5500/min to dokonce vypadalo, jako by motor chytal druhý dech a rozhodně to nepůsobilo jako softwarová chyba před strmým pádem do propasti v šesti tisících – motor subjektivně pokračoval v akceleraci až do nějakých 6300 otáček.

Tohle se Opelu náramně povedlo. Ovšem jakkoli je přínos přeplňování nezpochybnitelný, co se síly motoru týče, i v tomto případě se ukazuje, že pokud jde o spotřebu, ta je krásná jenom na papíře. Corsa OPC jezdí za stejné peníze, jako by to dělala srovnatelná atmosféra – klidná jízda za 8, normální za 9, svižná za 11 až 12 a okruhová přes 25. Mrzuté je, že tu hovoříme o drahém vysokooktanovém benzinu…

Stírače stírají, samosvor svírá

Točivý moment 280 N.m nevypadá jako něco, s čím by měla mít přední kola problém, vždyť dneska mají předokolky i 400 newtonmetrů. A skutečně: trakce Corsy OPC je na silnicích vynikající, ani není nutné deaktivovat systém jízdní stability (fakt, Opel to ještě umožňuje, co na to Evropská komise?), ani si neblikne, samosvor dokáže sílu motoru na obě kola efektivně přerozdělit.

Vpravdě epický je ovšem způsob, jakým to dělá. Diferenciál má totiž opravdu agresivní naladění a jeho svornost na výjezdech ze zatáček svědomitě stáčí příď dovnitř oblouku a Corsa tak vlastně vůbec netuší, co je nedotáčivost.

Vzpomínáte si ještě na minulou generaci Astry OPC? Ta proslula svojí zběsilostí na hranici ovladatelnosti a zdá se, že štafetu teď přebírá právě Corsa, asi to modely OPC mají zakódované v DNA. Na Astru jsem si totiž vzpomněl, když se mi samosvor v tomhle prckovi pokoušel vyrvat volant z ruky. Nepovedlo se mu to, nejspíše proto má posilovač řízení trochu větší účinek, než bych u hot-hatche čekal, ale musím říct, že jsme se spolu během týdenního redakčního testu poprali dosytosti.

opel testy malevozy sportovni

Neberte to ale jako nedostatek, nejedná se o vadu, ale o charakterovou vlastnost, ba co víc - velice vítanou. V dnešní době, kdy jsou sporťáky tak vypiplané, že je třeba jet absurdními rychlostmi, aby se dostavil nějaký požitek z řízení, je troška té nevycválanosti a vzdorovitosti obrovským plusem. A díky tomu, že se s Corsou OPC musíte poprat, užijete si jízdu v mnohem menších rychlostech, byť nepopírám, že ani ty nejsou zrovna košer.

Pokud zrovna nesvádím boj s předními koly, užívám si famózně naladěné šasi. Auto se v zatáčkách naklání jenom minimálně a stejně jako u minulé generace mám perfektní přehled o tom, co se zrovna s koly a karoserií děje. Strmé a velmi přesné řízení má zpětnou vazbu spíše symbolickou, všechny potřebné informace ale dostávám přes sedadlo. To umožňuje opravdu rychlé průjezdy zatáčkami, o výjezdech už řeč byla.

Všechno se netřpytí

Rüsselsheimský hot-hatch podřídil jízdním vlastnostem všechno, bohužel mám pocit, že i komfort a kvalitu jízdy. Na předchůdci jsem miloval jeho schopnost skloubit obojí dohromady a odvést maximum i na silnici se špatným povrchem, v tomto případě je však pérování tuhé až moc. Nejde přitom o to, že do kabiny proniká přes tlumiče Koni FSD více rázů od větších nerovností, než bych čekal, ale o to, že na špatných silnicích je Corsa OPC neklidná. Možná by to vyřešila standardní 17“ kola, je ovšem otázkou, jestli by se tam pak vešly brzdiče. I když kdoví, třeba je to součást hry na zběsilost a zábavnost při menších rychlostech… Musím ale uznat, že drobné nerovnosti filtruje podvozek velmi dobře.

Příplatkové soustavě Brembo nelze co do účinnosti nic vytknout, trochu horší je její dostupnost. Pedál je totiž jistojistě ukotven v želatinových medvídcích a nejen že působí gumově, ale v první polovině dráhy se neděje naprosto nic. Účinek se dostavuje až poté, i tehdy se však nemohu zbavit dojmu, že šlapu do tlačenky. Zapomeňte tedy na to, že byste mohli účinek brzd nějak smysluplně dávkovat, což souvisí také s poznámkou ohledně meziplynů. Heel-toe (pata-špička) se totiž nerealizuje úplně jednoduše, ne kvůli rozložení pedálů, ale kvůli “blátivému” pedálu brzdy.

opel testy malevozy sportovni

Schopnosti na běžných silnicích jsou tedy nejhůře na velmi dobrou, já jsem ovšem Corsu OPC vzal i na „popraviště hot-hatchů“ – závodní okruh. Na uzavřené trati dost často i jinak skvělá auta ztrácejí glanc a odhalí, že to s jejich sportovností není vždycky tak jednoznačné.

Born 2 race (?)

Začněme brzdami – na ty bych s ohledem na jejich rozporuplný projev nevsadil ani korunu a pocitově to opravdu byla bída. Ale jenom do chvíle, než jsem zjistil, že účinek je velmi dobrý a především – vadnutí bylo minimální, pro běžného řidiče téměř nepostřehnutelné.

Na druhou stranu podvozek se se svou plavností na malých nerovnostech najednou zdál až moc komfortní, houpavý a naklánivý, v ostrých zatáčkách vysokomýtského okruhu se ukázalo, že Corse pojem nedotáčivost tak neznámá není a systém jízdní stability je v tomto případě vhodnější deaktivovat. Technická trať také odhalila slabinu turbomotoru v oblasti přesného dávkování plynu, kdy je třeba pro akceleraci z daného místa na trati sešlápnout pedál víceméně odhadem v lehkém předstihu. Nevhodný tvar pro použití helmy pak mají chválená recara, hlavová opěrka tlačí hlavu s přilbou nepřirozeně vpřed.

Současně však musím říct, že si Corsa OPC nevedla vůbec špatně, verzi s retardérem v horní části okruhu dala při měřené jízdě za 57:47 s a bylo by to ještě lepší, kdybych nezapomněl vypnout stabilizaci… Ne, že by to mělo nějakou vypovídací hodnotu, ale v tom samém dni si jisté BMW Z4 M připsalo nejlepší letmé kolo s hodnotou 56:41 a Porsche Cayman 57:12. Troufám si tvrdit, že lépe, než OPC by to zajelo v dané třídě nanejvýš tak Mini JCW.

Opel Corsa OPC je rozhodně hot-hatch, o který byste se měli zajímat, pokud je ve vašem hledáčku ostré supermini. Vypadá vyzývavě a nejsou to jenom plané výhrůžky. Má výkonný motor a s paketem Performance též vynikající jízdní vlastnosti s jistou dávkou sympatické zběsilosti, účinné brzdy a vypínatelnou stabilizaci. Ba co víc, tohle auto zvládne se ctí i občasný výlet na závodní okruh. Nepříliš přesvědčivé je řazení a nástup brzdného účinku, neškodilo by o něco tužší řízení a podvozek, jistější na nerovném povrchu. Za půl milionu (respektive 560.000 Kč ve specifikaci OPC Performance) vás ale tak jako tak čeká velká spousta zábavy...

opel testy malevozy sportovni

Plusy

• Výkonný turbomotor s rychlými reakcemi
• Přesvědčivé jízdní vlastnosti
• Účinné brzdy
• Přesné a ostré řízení
• Sportovní sedadla

Minusy

• Nesportovní řazení
• Dávkování brzdného účinku
• Neklid na nerovnostech

Foto: Petr Homolka