TEST Renault Captur 1.5 dCi Helly Hansen – Ve funkčním prádle
Renault Captur je v současnosti nejprodávanějším malým SUV na evropských trzích, v Česku se před něj dostala pouze levná Dacia Duster. Francouzský výrobce však neusíná na vavřínech a zákazníky chce nalákat na novou variantu, která je nazvaná podle norské značky Helly Hansen.
Přiznám se, že o značce Helly Hansen jsem dříve nikdy neslyšel, název mně trochu evokoval dětinské Hello Kitty, a tak jsem se poněkud obával, jaký Captur na mě v redakční garáži čeká. Outdooroví nadšenci ale vědí, že obavy byly liché – firma Helly Hansen se totiž proslavila funkčním sportovním oblečením.
Právě na outdoorový vzhled Captur Helly Hansen sází. Zatímco základní model je ryze městským prostředkem, vzhled Helly Hansen chce automobil přiblížit drsnějším SUV. Příliš se mu to ale nedaří. Auto sice dostalo ochranné kryty nárazníků, jejich jednoduché zpracování (nejsou hliníkové, ale plastové), sedmnáctipalcová lesklá kola a celkový vzhled dávají jasně najevo, že verze Helly Hansen je spíše funkční městská obuv než trekkingová bota do hor.
Helly Hansen stojí na vrcholu nabídky Capturu. Na první pohled se může zdát zvláštní, že prodeje má podpořit drahá verze, Renault ale ví, jak své zákazníky nalákat. Z dat automobilky vyplývá, že klienti Capturu mají největší zájem o lépe vybavené verze. Často žádaná je i dvoubarevná karoserie, která u tohoto provedení rovněž nechybí.
Sedačky skoro jako z Ferrari
Vnitřek verze Helly Hansen je ve znamení spíše bohaté výbavy než designových změn. Proti nižšímu stupni vůz navíc disponuje zadními parkovacími čidly, elektricky sklápěnými zrcátky a multimediálním systémem R-Link s navigací TomTom. Systém ovládaný přes sedmipalcový displej reaguje na pokyny rychle, jeho ovládání je intuitivní. Grafika je sice jednodušší, ale dobře čitelná. Šikovná je možnost nastavení domovské stránky, při běžné jízdě může být na obrazovce zobrazena mapa navigace spolu s daty z autorádia, případně ještě další informace.
Hlavní designovou novinkou Capturu Helly Hansen je speciální čalounění tvořené funkčním prodyšným textilem známým z batohů, podobné řešení používá i Ferrari 458 Speciale. Koženkové bočnice nejsou příliš výrazné, sedačky ale posádku obstojně podrží. Zatímco nižší verze je vybavena měnitelnými potahy sedadel, speciální čalounění verze Helly Hansen tuto možnost nenabízí. Naopak rozměrný „šuplík“ před spolujezdcem nebo gumičky místo kapes na zadní straně opěradel zůstaly zachovány. Černou plochu palubní desky opticky rozbíjí dekor evokující karbonová vlákna a rozzařují červené detaily. Opět by se dalo spekulovat o inspiraci značkou Ferrari, červená barva ale ve skutečnosti odkazuje na logo firmy Helly Hansen.
Řidič ocení volant s ideálně tlustým věncem nebo dobře čitelné přístroje s výrazným digitálním rychloměrem. Výhrady však máme k ukazateli ekologické jízdy – vážně je nutné, aby na dálnici nebo při prudším zrychlování na řidiče svítila výrazná žlutá kontrolka? Renault sice tvrdí, že je ukazatel možné prostřednictvím multimediálního systému vypnout, tuhle možnost jsme ale v menu hledali marně. O ovládání pod volantem před časem kolega psal sáhodlouhé elaboráty, osobně mně ale nevadilo. Zvyknout si však musíte na umístění ovladače tempomatu – skrývá se u ruční brzdy, zcela mimo zorné pole řidiče.
Pohodář tělem i duší
Pod kapotou testovaného Capturu Helly Hansen pracoval známý vznětový čtyřválec 1.5 dCi o výkonu 66 kW a točivém momentu 220 N.m, který je jediným turbodieselem v nabídce. Captur už jsme s tímto agregátem vyzkoušeli, zatímco v předchozím testu jsme jezdili s vozem s pětistupňovým manuálem, tentokrát jsme sáhli po šestistupňové dvouspojkové převodovce EDC, dodávané za příplatek 35.000 Kč. Daná konfigurace je v současnosti ta vůbec nejdražší.
Automaty u běžných vozů obecně myslí na pohodlí řidiče a EDC v Capturu na tom není jinak. Svižnější jízda se automobilu příčí, turbodieselový Captur s dvouspojkou je velký pohodář. To je způsobeno nižším výkonem motoru a dvouspojkovou převodovkou, která si nenechá vnutit dynamičtější jízdu.
EDC navíc nedisponuje sportovním módem, manuální režim tu sice je, ale tak nějak z nutnosti – automobilu chybějí páčky pod volantem. Převodovce navíc trvá, než na manuální pokyn řidiče zareaguje. Jakmile šofér zvolí jenom o trochu rychlejší tempo, převodovka znejistí a s přeřazením čeká déle než by bylo třeba. Jednou tak motor zbytečně řve (přičemž nad 3000 min -1 je zvuk turbodieselu opravdu nepříjemný), jindy zase řidiči při výjezdu ze zatáčky chybí točivý moment, protože si převodovka nepodřadila.
Během klidné jízdy je ale chování převodovky na velikou jedničku – plynulost řazení je na špičkové úrovni, převodovka nemění zběsile jednotlivé stupně. EDC pouze potřebuje razantnější sešlápnutí pedálu plynu, aby se rozhodla podřadit, což je ještě znatelnější při zapnutém módu Eco.
Pokud tedy řidič opustí choutky na sportovnější jízdu, Captur se mu odvděčí příjemným svezením. Ostatně ani motor není určen na nějaké velké dovádění – na běžné jezdění ale jeho 66 kW stačí, pouze v táhlých kopcích je třeba podřadit. Spotřeba se během týdenního testování ustálila na slušných 5,6 l na 100 km. Díky 45litrové nádrži je tak vznětový Captur schopen ujet bez natankování 800 kilometrů.
Podvozek je naladěný ideálním způsobem – není ani příliš měkký, ani příliš tvrdý. Captur se v zatáčkách sice mírně zhoupne, řidiči ale stále nabízí dostatečnou jistotu. Nerovnosti filtruje s jemným zhoupnutím, při přejezdu větších hrbolů se však ozývají hlučnější rázy. Ve vyšších rychlostech automobil překvapí tichostí – posádku neotravuje aerodynamický hluk, pouze při akceleraci je slyšet hrubší zvuk vznětové patnáctistovky.
Součástí výbavy Capturu Helly Hansen je také systém kontroly trakce Expended Grip s třemi režimy nastavení. Módy Non-grip road, All-roads a Automatic se nastavují otočným kolečkem u volící páky. Jednotlivé režimy jsme zkoušeli na mokré louce, kde se jako nejlepší řešení nakonec ukázal základní Automatic.
Renault Captur – srovnání s konkurenty | ||||
Model | Renault Captur Helly Hansen | Peugeot 2008 Allure | Nissan Juke Tekna | Opel Mokka drive! |
Motor | 1.5 dCi | 1.6 e-HDI | 1.5 dCi | 1.7 CDTI |
Zdvihový objem [cm3] | 1461 | 1560 | 1461 | 1686 |
Válce/ventily | 4/2 | 4/4 | 4/2 | 4/4 |
Největší výkon [kW/min-1] | 66/4000 | 68/4000 | 81/4000 | 96/4000 |
Točivý moment [N.m/min-1] | 220/1750 | 230/1750 | 260/1750-2500 | 300/2000-2500 |
Maximální rychlost [km/h] | 170 | 180 | 175 | 184 |
Převodovka | 6DS | 6MA | 6M | 6A |
Zrychlení 0-100 km/h [s] | 13,5 | 13,3 | 11,2 | 10,5 |
Kombinovaná spotřeba [l/100 km] | 3,9 | 3,8 | 3,7 | 5,3 |
Cena ve srovnatelné verzi [Kč] | 511.900 | 472.500 | 461.800 | 546.900 |
Závěr
Z jarních dat Renaultu vyplývá, že čeští zákazníci mají největší zájem o Captur ve vyšších stupních výbavy, což dává tušit, že vrcholná edice Helly Hansen má šanci na úspěch. Automobil má vskutku co nabídnout, bohatou výbavu doplňuje líbivými optickými detaily – ostatně po “našem” Capturu se kolemjdoucí často otáčeli. Pokud majitel nebude čekat od Capturu Helly Hansen sportování (jak by naznačoval jeho název), automobil se mu odvděčí pohodlím a příjemnou jízdou. Právě na ni je nejlépe připraven – ať už motorem, který však ve vyšších otáčkách nepříjemně zní, nebo převodovkou, která s přeřazováním na jiný stupeň nijak nespěchá.
Cena Capturu Helly Hansen je ve srovnání s některými konkurenty poněkud vyšší. Nissan Juke i Peugeot 2008 jsou aktuálně v odpovídající verzi výrazně levnější a zároveň nabízejí silnější turbodiesel (byť Juke bez automatu). Captur Helly Hansen si svoji cenu ale obhájí bohatou výbavou, ideálně naladěným podvozkem nebo kvalitně působícím interiérem.
Nejlevnější verze modelu | 309.900 Kč (0.9 TCe/ 66 kW Life) |
Základ s testovaným motorem | 374.900 Kč (1.5 dCi/66 kW Life) |
Testovaný vůz s výbavou | 535.400 Kč (1.5 dCi/66 kW Helly Hansen) |
Plusy
- Atraktivní vzhled
- Navzdory 17” kolům slušný komfort
- Bohatá sériová výbava
- Příjemné naladění podvozku
Minusy
- Nepříjemný zvuk turbodieselu
- Pomalý dvouspojkový automat
Foto: David Rajdl