TEST Suzuki S-Cross 1.0 BoosterJet – Velmi milé překvapení

Design, interiér

Suzuki S-Cross je ve srovnání s konkurenty mladým automobilem. Světlo světa spatřil v roce 2006 coby Suzuki SX4, na němž se kromě japonské automobilky podílel také Fiat. Tehdy šlo o vůz, jenž byl dostupný coby hatchback a sedan s pohonem předních, případně všech kol. Roku 2013 se zrodila druhá generace s celým jménem Suzuki SX4 S-Cross, tentokrát už šlo o malé SUV, sedan dal modelové paletě sbohem.

Do roku 2014 se obě generace prodávaly souběžně a před dvěma lety se crossover dočkal omlazovací procedury. Zatímco mezigenerační obměna přinesla výrazný nárůst rozměrů (S-Cross si polepšil do délky o 150 mm a rozvor se natáhl o 100 mm), facelift už se týkal především drobných kosmetických změn.

Přinesl ale i jednu zásadní novinku pod kapotou - litrový tříválec BoosterJet s výkonem 82 kW, který trůnil i v útrobách testovaného exempláře. Perličkou motoru je, že jej kromě automatu můžete dostat i s pohonem všech kol. Naše pozornost se ale soustředila jinam, konkrétně na absolutní základ nabídky. Tím je litr v kombinaci s předokolkou a manuálním pětikvaltem. A možná vás překvapí, jak fajn svezení to vlastně může být…

Zkus mě rozesmát

Omlazovací kůra dala sbohem posmutnělému výrazu přídě a vsadila na agresivnější vzezření, které by mělo budit respekt. Zatímco předchůdce vypadal jako žák šesté třídy, který domů právě nese vysvědčení s první čtyřkou, nový S-Cross už je puberťákem s rádoby drsným výrazem. Upřímně jsem se během celého týdenního soužití nedokázal rozhodnout, jestli se mi to vlastně líbí. Určitě je to pokrok, ale z jistých úhlů působí proporce přídě trochu komicky, zejména v kombinaci s výrazně se svažující kapotou. Asi jako když se na vás někdo snaží tvářit nazlobeně, ale vás to spíš rozesměje.

TEST Suzuki S-Cross 1.4 BoosterJet – Z neviditelného drsňákem

Výrazná maska dostala svislé proužky a chromované zdobení, na které okamžitě navazují světlomety s funkcí LED denního svícení. Halogeny dostanete jen v úvodní výbavě Comfort, testované Premium a nejvyšší Elegance už se chlubí modernějším řešením. Vybíravé zákazníky jistě nepotěší, že balíčky výbav jsou dané striktně. Za jednotlivé prvky si zkrátka nepřiplatíte. Výjimku tvoří jen metalický lak, který dostal i testovaný exemplář a pokaždé vás vyjde na 13.000 Kč.

Boční silueta je uhlazená, žádné vzhledové výstřelky tu nečekejte. Spodek karoserie chrání černé oplastování, které v dané výbavě doprovází ještě stříbrné překrytí. Zadní partie už je členitější, nechybí zadní LED světlomety, zatmavená skla a nápis S-Cross doprovázený malým štítkem SX4, připomínkou populárního předchůdce. Auto je posazené na sedmnáctipalcových kolech z lehkých slitin. Je to největší možný rozměr, jen se vstupní výbavou dostanete o palec menší ocelové disky s poklicemi.

Sázka na klasiku

Pamatuji si na chvíli, kdy jsem testoval Peugeot 3008 a krátce poté usedl do Opelu Grandland X. Napoprvé si v opelu připadáte, jako byste se právě vrátili o deset let zpět. Ale stačí první stovky metrů a zjistíte, že vám to vůbec nevadí. Naopak. A stejné je to se Suzuki S-Cross. Když po všech těch extravagantních pracovištích řidiče a digitálních kokpitech sednete do japonského crossoveru, nestříká z něj sice punc modernosti, ale po funkční stránce mu není co vytknout.

Palubovku tvoří kombinace tvrdých a měkčených plastů, kromě stříbrných dekorů v prostřední části byste tu nějaké atraktivní ozdoby hledali marně. Osobně jsem s tím ale vůbec neměl problém. Pracoviště působí bytelně a dostalo velká tlačítka, díky kterým časem obsloužíte základní funkce i poslepu. Volant je ve všech výbavách multifunkční a nastavitelný výškově i podélně. A pokud se ptáte na ovládání palubního počítače kolíčkem v přístrojovém štítu, ano, to v kokpitu stále zůstává. Kritiku chápu. Když sedáte co týden do jiného auta, nepřipadá vám to zrovna šikovné. Ale věřím, že po pár stovkách kilometrů už to řidič bere jako věc, která jej vlastně nijak neobtěžuje.

suzuki testy crossover  

Řidičská pozice se hledá vcelku snadno. Potěší vyšší posez, který v kombinaci s velkým čelním sklem a poctivě prosklenými boky přináší hodně dobrý výhled všemi směry. Nepočítejte ale s kdovíjakým komfortem. Sedačky sice nejsou tvrdé, ale disponují minimálním bočním vedením, které vás v zatáčkách příliš nepodrží. Stejné je to i vzadu, kam si s výškou 176 cm sednu „sám za sebe“ s dostatečnou rezervou před koleny i nad hlavou. I kolega měřící přes 190 centimetrů si tu nepřipadal nikterak utiskován, navíc si pochvaloval slušný nástupní prostor.

Zadní lavice umožňuje nastavení sklonu opěradla, což s sebou přináší i rozdílné hodnoty objemu zavazadelníku. Liší se však jen minimálně. V základu může mít kufr 430 až 440 litrů. Se složenými zadními sedačkami se dostáváme na 875 litrů. Zavazadlový prostor působí mělce, což je způsobenou mezipodlahou, pod níž je uschována sada na opravu pneumatik. Kromě kapes po stranách kufru je k dispozici třeba i 12V zásuvka či háček na tašku. Vzhledem k pořizovací cenně více než slušná nadílka.

Motor, jízdní vlastnosti

Litr jako základ

Jak jsem zmínil v úvodu, omlazení přineslo i obměnu motorové palety. Aktuálně koupíte S-Cross se třemi motory - testovaným litrovým tříválcem, silnější čtrnáctistovkou se 103 kW, případně dieselovou šestnáctistovkou DDiS 88 kW. Všechny motory lze kombinovat se samočinnou převodovkou a pohonem všech kol. Čtyřkolku umí i testovaný litr, avšak jen v kombinaci s manuálním pětikvaltem.

Testovaný exemplář s motorem 1.0 BoosterJet poskytuje výkon 82 kW při 5500 otáčkách a 170 N.m točivého momentu v pásmu od dvou do tří a půl tisíce otáček. V rámci downsizingu dorazil tříválec coby náhrada za atmosférickou šestnáctistovku se čtyřmi válci, která byla do té doby vstupní variantou. Litr konstrukčně vychází z pohonných jednotek DualJet. Blok a vrtání jsou shodné, měnila se hlava a písty, přičemž motor spoléhá na přímé vstřikování paliva. Oturbený tříválec jako jediný z dostupných jednotek kooperuje s pětistupňovou manuální převodovkou, zbylé motorizace už dostávají šestikvalt.

suzuki testy crossover  

Kolega Ondra Lilling závěrem loňského roku ve srovnání Crosslandu X s Aronou napsal: „Buď už jsem si na přítomnost maloobjemových šicích strojů postupem času zvykl, nebo jsou čím dál lepší.“ Pocity z litru v testovaném S-Crossu bych nevyjádřil lépe. Motor je kultivovaný, výrazně neduní, a když se pohybujete ve středním pásmu otáček (což u takového auta očekávám nejčastěji), téměř o něm nevíte. Drobné vibrace lze zaznamenat na volnoběh, ani tady ale nejde o výrazný rušivý element. Základ ve třech válcích se začne projevovat až v momentě, kdy se ručička začne lámat na druhou stranu otáčkoměru. Vcelku však jednotka zanechala pozitivní dojmy.

Město ano, co však dálnice?

Litr si sice stále představuji jako ideálního společníka pro městské popojíždění a krátké párové cesty, ale BoosterJet nezklame ani při náročnějších disciplínách. Výkon 82 kW obstojí i při dálničních cestách, které jsme absolvovali ve dvou. Ve stotřicítce už se sice nemůžete opřít o pružné zrychlení ani hbité předjíždění, ale to by od takového agregátu snad ani nikdo neočekával. Do svižného tempa se ale vůz rozpohybovat nechá a ani jej nemusíte dvakrát přemlouvat. Kromě hlučnějšího motoru počítejte i s výraznějším aerodynamickým svistem kolem sloupků a předních zrcátek.

Suzuki Jimny na prvních oficiálních snímcích. Retro krabička na kolech se fakt povedla!

Při městském popojíždění pak budete nejvíce zaměstnávat manuální pětikvalt. Má sice trochu gumovější charakter, na druhou stranu však sází jednotlivé stupně hladce a v přesných drahách. Ani na dálnici jsem lehce nad třemi tisíci otáčkami neměl pocit, že by motor nutně potřeboval jednu rychlost navíc, aby se mu ulevilo.

Citelně je znát až maximální zatížení vozu. To když si vás dovnitř posedá plný počet a ještě naložíte kufr až po okraj. V takovém případě už jsou rozjezdy vláčnější a ve stoupáních máte pocit, že autu dochází dech. Takovou partičku bych však řadil do kategorie náročnějších, pro které je připravena silnější čtrnáctistovka. Cenový odstup navíc není tak výrazný, v totožné výbavě činí 33.000 Kč.

Na okreskách pocítíte, že podvozek (se vzpěrami McPherson vpředu a torzní nápravou s vinutými pružinami vzadu) není naladěn na agresivnější průjezdy esíčky. Při vyšším tempu a výrazném zatočení se karoserie nakloní. Připočtěme k tomu výše popsané sedačky a příště už si obdobně ostré manévry rozmyslíte. S-Cross je laděný do pohody, při které je odměnou slušné vstřebávání nerovností i na sedmnáctipalcových kolech. Až velké výmoly pošlou do kabiny citelnou ránu, to se vám ale stane jen sporadicky. Celkově je charakter tužší, ale řidič se může cítit maximálně jistě.

suzuki testy crossover  

Vyčítat autu nelze ani řízení bez zpětné vazby a s drobnou vůli kolem středové polohy. Předpokládám, že cílovka (osobně si představuji mladé či naopak starší páry, případně malé rodiny) má zcela jiné preference. Jednou z nich jistě bude i nízká spotřeba paliva. Ve dvou lidech jsme okreskové putování zvládali s apetitem lehce nad pěti litry, aniž bychom se na ekonomiku jakkoliv soustředili. Městské popojíždění si vyžádalo zhruba 6,5 litru na sto kilometrů a až dálnice ukázala, že palubní počítač umí počítat i nad sedm a půl.

Závěr

Závěr

Suzuki S-Cross ukazuje, že stále ještě existují důvody, proč by měl člověk mít rád „obyčejná“ auta. Sednete dovnitř, nastavíte si polohu a vyrážíte na cestu. Litrový motor dokáže být společníkem pro širší spektrum zákazníků, než se na první pohled může zdát. Navíc při rozumném zacházení dokáže jezdit za málo.

Alternativou pro náročnější pak může být čtrnáctistovka, přičemž odstup 33.000 Kč si ve stejné výbavě troufám označit za minimální. Nemám sice přímé porovnání, ale pokud by 1.4 BoosterJet 104 kW opravdu poskytoval živější projev a spotřebu zvedl jen o hodnotu kolem oficiálně deklarovaných 0,4 litru, asi bych s investicí neváhal.

Novodobého Suzuki Swift se prodalo šest milionů kusů: V kolika zemích se vůz prodává?

Doporučil bych i přeskočit vstupní výbavu Comfort. Cena od 409.900 Kč zní sice sympaticky, ale za příplatek 27.000 Kč už s balíčkem Premium dostanete automatickou dvouzónovou klimatizaci, bezklíčkové startování, vyhřívání předních sedaček či sedmipalcovou dotykovou obrazovku se zadní parkovací kamerou, infotainment se konečně naučil česky. Přičtěme k tomu ještě chromové ozdobné prvky či litá kola a výši příplatku považujeme za více než adekvátní.

Pokud vám tedy inovované provedení přídě není proti srsti a uvnitř máte stále ještě rádi klasiku, určitě S-Cross zařaďte na seznam kandidátů. Protože s litrovým tříválcem pod kapotou jde o velmi milé překvapení...

suzuki testy crossover  

Plusy

• Vzhledový posun
• Kultivovaný chod tříválce
• Zdařilý podvozek
• Slušná základní cena

Minusy

• Výrazný aerodynamický svist
• Striktně daná výbava

Foto: Ondřej Kroutil