Toto je nejmenší český náklaďák. Jmenuje se Zebra! Co umí česká multikára?

Je to už 583 let, kdy se na kopci mezi Hřiby a Lipskou horou na Kolínsku strhl boj mezi desetitisíci revolučních husitů a katolíky, který později vstoupil do dějin jako bitva u Lipan.

Událost dnes připomíná kamenná mohyla vojevůdce Prokopa Holého. My jsme však na toto místo s dech beroucím výhledem do dáli nepřijeli rozjímat nad náboženskými konflikty. O kousek dál totiž Martin Dukay, údržbář nedaleké obce Vitice, do kontejneru za malým náklaďáčkem hází větve. A právě kvůli oranžovému vozidlu, velikostí připomínajícímu multikáru, jsme se sem vydali.

České kořeny

Autíčko, správným označením víceúčelový nosič nástaveb, má jméno Zebra. Zajímavěji však působí informace, že je kompletně vyvinuto i vyrobeno v Česku. „Jsme pravděpodobně nejmenší automobilkou v ČR,“ říká s úsměvem ředitel společnosti Petr Řihák. Vývoj sahá do počátku devadesátých let, kdy se na trhu objevil předchůdce pod jménem Magma.

Zásadní změna se však odehrála v roce 2014. Tehdy došlo k výraznému přepracování a novému zahájení výroby. „Změnila se konstrukce náprav, diferenciálů a řízení, také přibyla větší spojka a chlazené kotoučové brzdy se zátěžovým regulátorem a ABS. Přepracování se dotklo i designu kabiny, novinkou jsou odpružené sedačky, denní svícení s technologií full LED a bihalogeny,“ vypočítává některé změny technický školitel Tomáš Přívozník, když auto obcházíme.

Multicar v nové době: Jako jediný z NDR přežil

Všeuměl

Startujeme motor a dálkovým ovladačem natahujeme kontejner. O vše se stará hydraulická ruka. Právě ta bývá nejčastější aplikací. Jenže zebra toho

díky třícestné hydraulice se standardizovanými koncovkami a možností instalovat nástavby zvládne mnohem víc. „V zimě můžete sypat, plužit nebo zametat sníh. V létě se pak dá nasadit třeba sekačka nebo vysavač s myčkou na čištění chodníků. Možností jsou desítky,“ vysvětluje Řihák.

To už se ale dostáváme do kabiny. Je strohá, zároveň ale působí absolutně nezničitelně. Trochu nám připomíná před časem testovaný pandur – vše je na očích a zároveň se opravdu nemusíte bát, že by při drsném zacházení něco odpadlo. I čistění nekomplikovaných ploch bude zjevně hračka.

Ten výhled…!

Když řidič opět nahazuje motor, kabinou prostupuje pod námi sedící motor. „Pohonná jednotka pochází od VM Motori. Jde o průmyslový agregát, který se využívá třeba v lodích nebo jako stabilní v různých strojích. Jedna jeho varianta se dodává i do jeepů. Pro naši aplikaci je však upraven na větší odolnost,“ popisuje Tomáš Přívozník. Automobilka nyní bude ještě nějaký čas doprodávat zásoby s emisní třídou Euro 5. „Už máme ale připravenu verzi s třílitrovým motorem Iveco, splňujícím Euro 6. Ta se však neobejde bez úprav emisí pomocí močoviny,“ dodává Přívozník.

Usedáme za volant a na kousku louky můžeme zebru vyzkoušet. První dojmy? Ten výhled…! Tenké sloupky kabiny nezakryjí téměř nic, nízká palubní deska také ne, navíc zde máme rozměrné průzory v bočních dveřích. Kličkování v terénu ulehčí i kupodivu lehké řízení. Mile nás překvapilo také velmi přesné řazení a celkově malé ovládací síly.

„Pohyb ve ztížených podmínkách usnadňuje rovněž pohon všech kol. Padesátitisícový příplatek žádají prakticky všichni zákazníci. Plíživý chod rychlostí 0,6 kilometru v hodině i uzávěrka zadního diferenciálu jsou sériovou výbavou,“ vypočítává Přívozník.

Cválá

Náš vyhrazený čas pomalu končí – nemůžeme přece zdržovat obecního řidiče s nabitým programem. Vydáváme se proto zpátky do Vitic – už na sedačce spolujezdce. Na rovince se malý náklaďák pohodlně rozjíždí na maximálních osmdesát. Auto na masivních tuhých nápravách lehce poskakuje, motor hřímá, nic nesnesitelného to ale není. Více nás překvapuje, že kabina nevydává žádné nežádoucí zvuky. Vrzat a drnčet občas

zvládají i drahé osobáky. A u vozidla, které vzniká v Pardubickém kraji v malé sériové výrobě, bychom to snad i tolerovali.

Dojíždíme do místa určení a musíme uznat, že produkt nejmenší tuzemské automobilky nás fortelností, ale i dotaženými detaily zaujal. Na závěr se proto ptáme na cenu. Ta činí 1,6 milionu korun bez daně. „Čtenáři si asi řeknou, jak je možné, že to stojí jako pěkný mercedes. Jenže kolik takovým mercedesem odvozíte odpadků?“ porovnává Řihák. A jaké výzvy před firmou stojí? „Příští rok bychom chtěli zvýšit produkci z letošních třiceti na padesát aut, vyloučena nejsou ani alternativní paliva. Ale nechte se překvapit!“ loučí se s námi zástupce Zebry.

S béčkem a bez daně

Auto je kvůli dokladům a jednoduchosti obsluhy homologováno jak N1, pro řízení tedy stačí průkaz skupiny B. „Je ale samozřejmě možné homologovat jej na pět tun - jedinou úpravu představují silnější zadní listová pera. Následně je ale nutné nainstalovat tachograf a obsluha musí mít kartu řidiče i profesní průkaz,“ vysvětluje technický školitel Zebry Tomáš Přívozník. Většina aut je podle něj prodána v kategorii samojízdný pracovní stroj s váhou do 3,5 tuny. „Je to stejná skupina jako třeba buldozery. Také stačí béčko. Zajímavé je, že vozidlům této kategorie odpadá povinnost technické kontroly a nemusí platit ani silniční daň. Vždyť naše auta více pracují, než jezdí,“ dodává Přívozník.