auto.cz

Kromě modelů domácích a produkce z východu bylo samozřejmě možné pořídit i vozy nepoměrně zajímavější. Stačilo disponovat speciální měnou...

Jeden bon, tedy tuzexová koruna, se v osmdesátých letech většinou obchodoval (přesněji – veksloval) za pět korun československých, oficiálně jej šlo pořídit pouze povinnou výměnou za valuty.

Kromě funkcionářů KSČ vlastnili bony ve větším množství už jenom sportovci, někteří umělci a pak také řemeslníci a strojaři, kteří vyjížděli – jak se tehdy říkalo – „na montáže“ do různých koutů světa.

Vraťme se nyní společně zpět proti proudu času, do doby kdy špičkou tuzemské produkce byla Škoda 136 R za 17.465 tuzexových korun. Model Favorit se zatím do nabídky Tuzexu pro rok 1988 nedostal - brožura slibovala, že cena bude co nevidět zveřejněna, dodávky měly začít ve čtvrtém čtvrtletí.

Škoda 105 L hrála roli volby z rozumu, za 11.785,- TK byla v katalogu nejlevnější. Vynásobením pěti se dostaneme na zhruba 59 tisíc Kčs, tedy zhruba 440 tisíc Kč v dnešních cenách. Připomeňme, že průměrná mzda v ČSSR byla 3.095,- Kčs, dnes 24 tisíc Kč. Za zhruba desetinásobek průměrného platu dnes bez problémů seženete akční model Octavie Tour Trumf.

Lada 2105 přišla na 17.500,- TK, silnější model 2107 stál 21.600,- Kč. Fandy do aut ale samozřejmě zajímají katalogové chuťovky ze zahraničí. Třeba Opel Kadett 1,3 LS za 39 tisíc TK, Peugeot 205 XL za 36.600,- TK nebo Renault 21 TL s osmnáctistovkou o výkonu 55 kW za 54 tisíc TK. Přepočet na dnešní ceny je dechberoucí: zhruba dva miliony Kč.

A to samozřejmě nešlo o to nejlepší, co Tuzex uměl nabídnout. Na individuální přání (se soudruhy se vždycky šlo nějak dohodnout) jste mohli mít doma Ford, Mercedes, Volvo nebo krásné BMW řady 5 (e28), jenž pomalu mířilo do zasloužilého důchodu.

Video