Technika: VAQ – Haldex mezi předními koly
Jak se diferenciál VAQ projevuje v praxi, skvěle popsal kolega Jan Mička v testu Golfu GTI Performance. Obecně platí, že smyslem samosvorných diferenciálů je u vozů s pohonem předních kol zlepšit trakci při jízdě v zatáčkách „pod plynem“.
V zásadě existují dva odlišné samosvorné diferenciály, jež se v současnosti používají. Prvním je Torsen, citlivý na rozdíly točivých momentů (Torsen je akronymem pro Torque Sensing), druhým takzvaný lamelový diferenciál, který bere v potaz rozdíly otáček. Oba mají ale jedno společné: jde o pasivně pracující systémy. To znamená bez dalších vstupních údajů, většinou zpracovávaných elektronickou cestou. Druhým společným znakem je skutečnost, že mechanismus, jenž stojí za samosvorností je integrovaný přímo do skříně diferenciálu.
Vzpomínka na Fiat Coupé
Systém VAQ je zcela odlišný. Možná si někdo z vás vzpomene, že v 90. letech nabízel koncern Fiat u svých výkonných modelů soustavu pojmenovanou Viscodrive. Najdete ji třeba ve Fiatu Coupés přeplňovaným čtyř- a pětiválcovým motorem, ve vrcholné Lancii Delta druhé generace či přeplňované luxusní Kappě.
Nad projevem systému Viscodrive se tehdejší motoristický tisk rozplýval nadšením a neváhal zmiňované kupé od Fiatu řadit k nejlépe ovladatelným vozům s pohonem předních kol nejen těch let.
O co šlo? Uvedená italská auta používala běžnou převodovku s otevřeným kuželovým diferenciálem. Ten se vyznačoval tím, že měl levý i pravý hnací hřídel stejně dlouhý, což umožnil vložený jednoduchý hřídel, jímž se překlenula mezera daná šířkou motoru. Součástí tohoto hřídele byla navíc viskosní lamelová spojka, jejímž úkolem bylo otevřený diferenciál uzavírat. Prostě citlivě reagovala na rozdíly otáček levého a pravého kola a podle toho měnila svoji svornost.
A systém VAQ je ze zástavbového hlediska vyřešen velice podobně. I on využívá prostorové nabídky vloženého hřídele převodovky MQ350, případně dvouspojkové DQ250, jejichž součástí je obyčejný kuželový diferenciál. Jenom místo viskosní spojky je zde elektrohydraulicky ovládaná lamelová spojka, v principu velmi podobná páté generaci mezinápravové spojky Haldex.
Vylepšuje ovladatelnost a zvyšuje bezpečnost
Aktivní diferenciál VAQ se pojí výhradně s takzvaným sedmnáctipalcovým brzdovým systémem, přičemž plně nahrazuje jednodušší XDS+. Hlavní výhodou v porovnání s ním je fakt, že svorný efekt nevyvozují brzdy. Z toho plyne jejich výrazně menší zatížení, což se projeví zejména při ostré sportovní jízdě. Rovněž dosahovaná svornost je o dost vyšší, údajně až sto procentní, tedy úplné uzavření diferenciálu.
Pro řidiče to znamená zejména snížení nepříjemné nedotáčivosti a tedy zvýšení rychlosti v zatáčkách. To dokazuje o zhruba osm sekund lepší čas na kolo na známé Severní smyčce okruhu Nürburgring v porovnání s obdobně výkonným modelem bez VAQ. Volkswagen rovněž za jednu z předností uvádí agilnější reakce na řízení.
Jak to pracuje
VAQ je vlastně spojka Haldex páté generace, pouze vložená mezi přední kola. Základem spojky jsou dva souosé hřídele - vnitřní s přírubou procházející dutým vnějším. Prvně jmenovaný hřídel je vcelku s nábojem spojky a jsou na něm uloženy její vnitřní lamely. Vnější, tedy dutý hřídel je vcelku s držákem lamel a tedy vnějšími lamelami. Dále zde najdete elektrické čerpadlo generující tlak hydraulické kapaliny přes řídicí ventil na pracovní píst, ten přímo stlačuje sadu lamel.
Tlak hydraulické kapaliny vyvíjený elektrickou pumpou závisí na celé řadě vstupních veličin. Asi nejdůležitější je detekce prokluzu kola snímačem ABS/ESP. Pokud k němu dojde při jízdě v zatáčce, znamená to, že již nedokáže přenést tak velký točivý moment jako za normálních podmínek, řekněme při jízdě rovně. A právě o úbytek momentu na vnitřním kole, jenž je vlastně rozdílem mezi požadovaným (maximálním) a aktuálním daným jízdní situací, je zvětšen moment na vnějším kole s principiálně lepší trakcí.
K přenosu momentu dochází rotací vnějšího, tedy dutého hřídele. Čím je zmíněný rozdíl momentů větší, tím je lamelová spojka více sevřena. K úplnému uzavření spojky by tak došlo, pokud by se řekněme v levotočivé zatáčce odvalovalo levé, tedy vnitřní kolo na ledu, zatímco pravé na hrubém asfaltu. Spojka tedy pracuje pouze s rozdílem točivých momentů, nikoliv otáček jako je tomu u výše vzpomínané soustavy Viscodrive.
VAQ má tak blízko k diferenciálu Torsen. Rozdíl v otáčkách levého a pravého kola se v tomto případě při svorném efektu spojky nemění. VAQ pracuje v zásadě ve třech režimech. Není-li generován úbytek momentu na některém z předních kol, jsou lamely rozevřeny a tedy bez tlaku. Druhým režimem je částečné sevření lamel a konečně třetím stupněm je plné uzavření spojky.
Má to jenom výhody
Že je mezi předními koly vašeho ostrého Golfu spojka VAQ, poznáte nejvíce při jízdě v zatáčkách, a to bez ohledu na rychlost průjezdu. U ryze mechanických systémů je nezbytné k vyvození svorného efektu diferenciálu výraznější prokluz vnitřního kola - k němu dochází zejména při rychlé jízdě. Pokud naopak jedete pomalu, z výhod samosvoru si nic neužijete - spíše naopak.
Efekt totiž může být i obrácený a vozidlo se dokáže chovat dost toporně. Kdo zná off-roady tak ví, o čem mluvíme. U nich také pokud někdo nechá aktivovaný závěr diferenciálu a bude se chtít třeba otočit na suchém asfaltu, pocítí jisté napružení hnací soustavy. V minulosti nebylo výjimkou dokonce roztržení některé ze součástí hnacího řetězce, pokud to do zatáčky někdo „narval“ s aktivovaným některým ze závěrů. Dnes mnohdy chytrá elektronika diferenciál při popsaném manévru otevře.
Naproti tomu VAQ pracuje, jenom když je to opravdu potřeba. Při malých rychlostech se tak vůz chová jako s klasickým otevřeným diferenciálem, který je zde přítomen. Agilita vozu v nízkých rychlostech tak zůstává nedotčena.