Zadní denní svícení bude povinné! Budete si muset nechat namontovat nové svítilny?

Vidět a být viděn je klišé, které ovšem v silničním provozu má svou váhu. Zatímco na denní svícení vpředu si čeští řidiči už za dvanáct let od zavedení této povinnosti zvykli, obdobný fenomén vzadu vyvolává zmatek. „Proč světla přes den svítí jen vpředu, a ne vzadu, kde jsou vidět až na poslední chvíli?“ ptá se nás třeba čtenář Jan Nevěděl.

Povinnost svítit vpředu do Česka přinesla novela zákona o silničním provozu v roce 2006: „Motorové vozidlo musí mít za jízdy rozsvícena obrysová světla a potkávací světla nebo světla pro denní svícení.“ Týkala se přitom jen povinnosti svítit vpředu. Změna ovšem i tak výrazně napomohla identifikovat protijedoucí vozidla ve dne například při předjíždění. Podle šéfa Týmu silniční bezpečnosti Romana Budského to přispělo k významnému snížení počtu nehod i následků fatálních střetů. Po dle dostupných statistik se díky zavedení denního svícení zmenšila pravděpodobnost vzniku nehody za dne o 8 až 15 procent, počty zraněných klesly o pětinu, mrtvých dokonce o čtvrtinu.

Obdobné poklesy vykázala nehodovost také u nás, statistika je bohužel ovlivněna souběžným zavedením bodového systému, který rovněž přispěl

k poklesu počtu i následků nehod. Oddělit oba fenomény a určit, co mělo větší přínos pro bezpečnost provozu na silnicích, tak bohužel nejde.

Rádi bychom

Policisté by si ale přáli povinnost mít za dne rozsvícená světla rozšířit i na zadní část vozidla. „Například když z jasného dne vjedete do lesa, než

si oči zvyknou na příšeří, můžete přehlédnout před sebou pomaleji jedoucí vozidlo, a vrazit do něj,“ pojmenovává riziko Tomáš Lerch, ředitel služby

dopravní policie. Myšlenku obhajuje zvýšením bezpečnosti, dalším snížením počtu dopravních nehod i mrtvých a zraněných. „I kdyby se podařilo takto zachránit třeba jen několik životů, stojí to za to,“ říká šéf dopraváků. Svícení i vzadu by rovněž napomohlo lépe identifikovat vozy, které jedou třeba za soumraku stále na denní svícení. Buď jejich řidiči zapomněli, nebo jim auto nepřepnulo.

Američané testovali světlomety 37 středně velkých SUV. Výsledky jsou tristní!

Evropská legislativa přitom svítit vzadu i za dne již pár let umožňuje. „U dříve schvalovaných vozidel byl požadavek pouze na svícení denních svítilen, aktuálně je ovšem možné, aby spolu s denními světlomety svítily i zadní/boční obrysové svítilny,“ vysvětluje Tomáš Kvíz z Dekry. Možnost svítit za dne i vzadu vznikla na základě předpisu EHK č. 48 z roku 2011. Je tedy na každém státu Unie, zda jej implementuje.

Žádné změny?

Co by ovšem zavedení takové povinnosti znamenalo pro vozový park v Česku s průměrným věkem patnáct let? Pro řadu nových vozidel jako třeba Renault Talisman či Mégane, Peugeot 508 či Škoda Rapid, jež mají zadní svícení LED zabudováno už z výroby, by to určitě nebyl problém. Stačilo by si ho jen nastavit. „Pokud si zákazník přeje rozsvícení zadních obrysek, zvolí se kódová varianta v inteligentní rozvodné jednotce BSI: „současné rozsvícení denních a obrysových světel“. Po nastartování se rozsvítí denní svícení a obrysová světla,“ říká technický školitel u Peugeotu, Citroënu a DS Josef Gamba.

Někteří šoféři by se v případě zadního svícení obávali zvýšení spotřeby. Ovšem takový dopad by neměl být nijak drastický. „Nárůst spotřeby pohonných hmot by byl zanedbatelný,“ je přesvědčený Libor Budina z Autoklubu. „U předních svítilen LED je odhadován její nárůst od jedné do tří desetin procenta, u zadních se nepřepokládá o nic větší,“ zamýšlí se Budský. V ekonomice provozu vozidla by tedy problém být neměl.

Zavedení povinnosti i pro starší vozidla by ovšem naráželo na technické obtíže, například by se musela stanovit pravidla a normy na jejich instalace. „Každé zpětné zavedení znamená komplikace. Proto by podle nás bylo správné povinnost i zadního denního svícení od určitého data zavést jen u nově vyrobených vozidel. Jejich podíl by se pak zvyšoval během postupné obměny vozového parku,“ připomíná Igor Sirota z ÚAMK. Zejména technických potíží při plošném zavedení si je vědomo i Ministerstvo dopravy. „Aktuálně žádné změny nechystáme,“ tvrdí bez dalších upřesnění mluvčí resortu Lenka Rezková.

Javorový příklad

„O efektivitě povinného denního osvětlení i v zadních částech vozidel se diskutuje nejen u nás, ale i ve světě,“ potvrzuje Budský. Zejména v zemích

Evropy, kde je denní svícení povinné, například skandinávských, pobaltských či balkánských státech.

Zatím podle něj nejsou k dispozici žádné jednoznačné, praxí podložené plošné argumenty pro ani proti – ovšem autoři studií dodávají, že hodnocen zatím bývá potenciální vliv zadních svítilen osazených klasickými žárovkami: jejich efekt za bílého dne je v podstatě nulový, za soumraku, či svítání jen o něco větší. Právě chabá efektivita svítilen se žárovkami vždy byla klíčovým argumentem proti zavedení této povinnosti.

První světlomet na autě zazářil před 100 lety

„Jiné to však je u lamp LED, ty už svítí o poznání intenzivněji,“ dodává Budský. Právě jejich zvýšená svítivost byla jedním z hlavních argumentů, proč v Kanadě od roku 2021 zvažují zavést povinné denní osvětlení zadních částí vozidel, a to zatím u nově prodávaných.

Až poté, co budou ze země javorových listů k dispozici nějaké důkazy o přínosu tohoto kroku, dostane se problematika denního svícení i vzadu znovu se zvýšenou intenzitou na pořad dne nejen v Evropě, ale také u nás. Ale to si ještě minimálně několik let počkáme.

Plusy

• Vozidlo je vždycky vidět
• Při použití svítilen LED nízké náklady na spotřebu

Minusy

• Nulová zkušenost s plošným zavedením ve světě
• Složitost zavádění u starších vozidel

Kdy denní svícení nestačí

Denní svícení se smí používat jen za dobrých světelných podmínek. Za zhoršené viditelnosti jako déšť, sněžení, nebo šero při svítání či stmívání by měli řidiči používat potkávací světla, za husté mlhy pak mlhovky.

Přínos povinného svícení

Po zavedení předního denního svícení v Česku v polovině roku 2006 české dopravní policii došlo k výraznému poklesu nehodovosti. V roce 2005 policie šetřila celkem 199.262 nehod, o rok později jejich počet klesl na 187.965 případů. To znamená snížení o šest procent. Díky tomu vyhaslo i méně životů, v roce 2005 zemřelo 1127 osob, o rok později spadl už pod tisíc úmrtí, konkrétně 956. To znamená snížení jejich počtu o nemalých 16 procent.

Jak jezdit na podzim? Nezapomínejte na mlhovky a denní svícení! A dávejte pozor na mrazíky

Jak se svítí v Evropě

Povinně se musí kromě Česka za dne svítit také v Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Černé Hoře, Dánsku, Estonsku, Finsku, Irsku, na Islandu, v Litvě, Lotyšsku, Makedonii, Norsku, Polsku, na Slovensku, ve Slovinsku, Srbsku, Švédsku či Švýcarsku. V dalších státech to platí jen na část roku - v Chorvatsku pouze od konce října do konce března, tedy během zimního času. Na Ukrajině je to rozšířeno - od začátku října do konce dubna. Mimo obydlené oblasti musí řidiči povinně svítit v Itálii, Maďarsku, Rusku a Rumunsku. Doporučené je denní svícení v Německu, Rakousku, Nizozemsku, Lichtenštejnsku a ve Francii. Na Kypru a ve Španělsku jím musí být vybaveny pouze motocykly. Šoféři na Maltě, v Portugalsku, Turecku a ve Velké Británii denní svícení naopak vůbec neznají.