Alfa Romeo GTV: Dostane rychlé gétéčko čtvrtou šanci?
Zkratka GTV (Gran Turismo Veloce) má u kříže a hada poměrně dlouhou tradici. Sahá až do šedesátých let minulého věku, kdy se po evropských okruzích a soutěžních tratích proháněla kupátka řady 1750/2000 sérií 105 a 115. Nahradila je ostrá novodobá Alfetta Tipo 116, která obzvláště v krátké verzi GTV6 s dvouapůllitrovým vidlicovým šestiválcem dělala vítr v mistrovství Evropy cestovních vozů, pamětníci si vzpomenou na jejich vytrvalostní bitvy v Brně před nějakými třiceti lety. Francouz Yves Loubet s ní zase řádil v rallye, konkrétně na asfaltové Tour de Corse. V ročníku 1986 to dotáhl až na nejnižší stupínek vítězů, a to byla homologována ve skupině A, nejednalo se rozhodně o béčkový speciál! Do Paříže 1994 pak přijela zatím poslední klínovitá generace (Tipo 916) s designem od Pininfariny, která byla výrazně modernizována o necelých devět let později v květnu 2003 a na linkách vydržela ještě další tři roky.
Jenže osm sezón už je jaksi poněkud ticho a poněkud korpulentní Brera tento model nikdz zcela nenahradila. Ale to se prý v blízké budoucnosti změní. „Rychlé gétéčko“, jak zní překlad originálního italského pojmenování, se klidně může vrátit. Zatím je to jen sen a vizualizace Joshe Byrnese ze serveru Carscoops... Jeho představa vypadá snad až příliš asijsky, což je možná trochu škoda. Chtělo by to něco více italského, ale hlavně většího než je současná dvoumístná 4C. I když sám tvůrce tvrdí, že se nechal právě inspirovat posledním GTV a trochu i Maranellem. Zrovna produkty Ferrari v současnosti přílišnou krásou nevynikají, příď a kola jsou však pro Alfu dosti typické. Kapota tvoří spolu s emblémem dynamické písmeno V. Jako veloce.
Podle Byrnese pojme skutečně větší novinka dva dospělé a dvě děti a postaví se hlavně konkurenci od Audi a BMW, šlo by tedy o komfortní GT s dávkou adrenalinu navíc a nikoli lehký sporťák. Sice nenavrhl interiér, ale sám říká, že otřesná kvalita vnitřků starších alf j již díkybohu minulostí a sám by si představoval kabinu v typicky italském stylu s kůží, hliníkem a uhlíkovými vlákny. Auto tradiční značky z jihu Evropy přece nemůže mít interiér německy strohý a střízlivý! Možnosti pro pohon jsou dvě: přímovstřiková čtyřválcová Turbobenzina 1,75 l a třílitrový vidlicový šestiválec pro nadšence a milovníky pořádného zvuku. I když V6 od Alfy už nemají chromované výfukové svody a seškrcené přísnými emisními limity rozhodně neznějí tak jako ještě před patnácti lety...
Automobilka má momentálně k dispozici jak šestirychlostní manuální převodovku, tak i dvouspojku TCT, obě se dají kombinovat s každou z pohonných jednotek. Přenos točivého momentu na zadní kola a ideální rozložení hmotnosti 50:50 jsou jaksi samozřejmostí. Skalní alfisté příchod takové novinky určitě uvítají, otázkou je, zda se něčeho podobného vůbec dočkáme a kdy... Signore Marchionne, co Vy na to?
