Američané chtěli prověřit ovladatelnost Tatry 87. Nedopadlo to dobře
Tatra 87 je fascinující auto. Nejen díky vzhledu, ale také technice, jízdnímu projevu i jakési auře, která ji obklopuje.
Určitě i vy si vybavíte příběh o na svou dobu mimořádně rychlé a pohodlné limuzíně, která však uměla řidiče "kousnout". Podle legend si 87 oblíbili také nacističtí pohlávaři, kteří s ní ale neuměli jezdit a často bourali. Proto přišel z nejvyšších německých míst zákaz Tatry 87 používat.
Pověsti o zvláštních jízdních vlastnostech československé legendy rakouského konstruktéra Hanse Ledwinky zaujaly také americkou pojišťovnu Hagerty, která si ve spolupráci se známým muzeem Lane Motor Museum připravila test, jehož prostřednictvím chtěla zjistit, jak se Tatra 87 opravdu řídí.
Má jít o první díl seriálu o skutečné ovladatelnosti vozidel se "špatnou pověstí" - kromě tatrovky se v Hagerty chtějí podívat na zoubek například starému Porsche 911 Turbo nebo tříkolkám značky Reliant. První pokus každopádně nedopadl zrovna dobře.
Sam Smith, který usedl za volant Tatry 87 a který svoje dojmy z testování sepsal v rozsáhlém článku na webu Hagerty.com, totiž ceněného veterána poslal na bok...
Smith ve svém textu čtenářům přibližuje historii Tatry i osobnost Hanse Ledwinky a samozřejmě rozebírá také samotný model 87. Pro nás je však důležitější právě test ovladatelnosti. Autor a řidič v jedné osobě s autem jezdil jak v běžném provozu, tak na speciálně vytvořené trati. Svoje dojmy Smith popsal opravdu důkladně, my se je pokusíme zestručnit.
Sam Smith například zmiňuje kmitání zádi v okamžiku, kdy okolo něj projížděl kamion, ale také komfort nebo lehké řízení. A popisuje i zvláštní způsob, jakým se Tatra 87 dovede klouzat v zatáčkách. Auto popisuje jako poměrně dobře ovladatelné a čitelné, jen je prý potřeba si zvyknout na jeho zvláštní chování.
Zlom přišel poté, co prohlídka vozu odhalila, že zmíněné smyky téměř svlékly zadní pneumatiky z kol. Lidé z muzea proto navrhli, že zadní kola raději dofouknou. A pak to přišlo. Hned při dalším pokusu o změnu směru se Tatra 87 najednou překulila na bok.
Smith tvrdí, že do zatáčky vjížděl rychlostí okolo 20 mil za hodinu, což je asi 32 km/h. Šlo o pravotočivou zatáčku, kterou do té doby tatrovka projela několikrát, stejnou rychlostí i se stejným přístupem k volantu a řízení.
Jenže tentokrát se česká limuzína zničehonic otočila na bok. Škody si můžete prohlédnout na fotografiích, víc snímku pak najdete přímo v původním článku na webu pojišťovny.
Sam Smith má pro tenhle karambol několik vysvětlení, která spolu samozřejmě souvisejí. Svou nehodu dokonce uvádí jako dokonalý příklad toho, jak je ovladatelnost auta komplexní záležitostí, na níž má vliv spousta detailů.
Začít můžeme právě pneumatikami. Tatrovka při pokusu jezdila na radiálních gumách, které jsou nové, ale současně jde o reprodukci francouzských pneumatik s více než 50 let starým designem. Smith výstižně popisuje, že takové obutí nabízí přilnavost z poloviny minulého století.
Jenže Tatra 87 vznikla v jiné době, počítala s použitím diagonálních pneumatik s menší přilnavostí. Dokud byly radialní gumy měkčí, pak se gripem diagonálním pneumatikám podobaly, jejich dofouknutí ovšem výrazně změnilo jejich chování. Obutí pak zabránilo tatrovce se sklouznout.
Smith také zmiňuje úzký rozchod kol, relativně vysoké těžiště a především unikátní tatrovácký podvozek se zadními koly nezávisle zavěšenými na kyvadlových polonápravách. Tohle řešení má tu vlastnost, že zavěšení v podstatě tlačí vnější zadní kolo pod auto. I to přispělo k tomu, že se záď nesklouzla. A tedy k tak smutnému konci tohoto testu.
Smith každopádně přiznává, že tak, jak Tatru 87 šoféroval on, že tak by se řídit neměla. A že česká limuzína je pozoruhodným autem, které není ani tak moc nebezpečné, jen je náročné na pozornost a že moc neodpouští chyby. Celkově prý ale jde o obdivuhodné "dílo geniality v každém slova smyslu".
Foto: Andrew Trahan/Hagerty.com