Americký úřad chce zneužít tragickou nehodu k propagandě. Viní rychlost, mohly za ni drogy
Zdrogovaný řidič projel křižovatku na červenou a zabil sebe a osm dalších lidí. Protože přitom jel rychleji, než je dovoleno, Národní úřad pro bezpečnost dopravy navrhuje zavést inteligentní asistent rychlosti.
Snaha o omezování rychlosti jakýmikoliv cestami pod záminkou, že dodržování nějakého plošného rychlostního limitu zlepší bezpečnost na silnicích, je úřadům a aktivistům vlastní už mnoho let. Ve Spojených státech chce nyní Národní úřad pro bezpečnost dopravy (NTSB, National Transportation Safety Board) zneužít tragickou nehodu, jejíž příčinou nebylo překročení dovolené rychlosti, pro zavedení omezovačů rychlosti do všech aut.
Nehoda se stala v lednu 2022, když devětapadesátiletý Gary Dean Robinson ve svém Dodge Challenger projel červenou na semaforu a srazil se s plně obsazenou Toyotu Sienna. Zemřelo všech sedm lidí v toyotě a řidič i spolujezdec v dodge.
Robinson při nehodě jel podle policie rychlostí přes 160 km/h, což k její závažnosti bezesporu přispělo. Nehoda by se ovšem vůbec nestala, pokud by Robinson neprojel červenou na semaforu. A to by dost možná neudělal, pokud by neřídil pod vlivem kokainu a fencyklidinu.
Přesto NTSB nevolá po širším sledování a tvrdších postizích průjezdů křižovatek na červenou, ani po důslednějších kontrolách, zdali řidiči jezdí pod vlivem omamných látek. Chce omezovat rychlost aut, třebaže připouští, že by omezovač rychlosti v nějaké formě nehodě nezabránil, jen by „mohl zmírnit závažnost“.
Nemá jasno, jakou formu by omezovač měl mít. V nejmírnější variantě by to mělo být varování, které řidiči řekne, že překračuje rychlost, v nejtvrdší naopak aktivní systém, který by vozu znemožnil jet rychleji, než je v místě dovoleno.
S takovým systémem máme již v Evropě zkušenosti, a to ve formě tzv. Inteligentního asistenta rychlosti. Ten je od července 2022 povinně montovaný do každého nově homologovaného auta a od ledna 2024 ho bude muset mít každý nově registrovaný vůz.
Jeho přínos je však přinejmenším diskutabilní – minimálně na českých silnicích až děsivě často hlásí rychlost chybně oběma směry od skutečnosti. Je časté, že v místech, kde je dovoleno třeba 50 km/h, hlásí sedmdesátku, nebo třeba třicítku – typicky za křižovatkou, která značkou změněný rychlostní limit vrátila na plošné číslo. Také často nebere v potaz omezení platnosti značky dodatkovou tabulkou např. pro určitý čas nebo pro určitou kategorii vozidel.
Stává se, že systém pozná značku silnice pro motorová vozidla, což standardně znamená limit 110 km/h, ale pokud jsme na zastavěném území obce, je to 80 km/h – a systém zobrazí stodesítku. A v některých případech přečte nálepku s číslem 90 na zádi kamionu a zamění ji za značku stojící u silnice.
Zda se ovšem něco takového do amerických aut skutečně dostane, je od přání NTSB běh na dlouhou trať. Tento úřad nemůže nic takového nařídit, může to jen navrhnout. Před ustanovením jako homologační požadavek by musela souhlasit řada dalších organizací, a jelikož pokuty za překročení nejvyšší dovolené rychlosti pro města nezřídka znamenají příjmy, může se proti takovému doplňku aut ohradit i leckdo další kromě řidičů.