TEST Audi A3 2.0 TDI - Čtyři prvky v akci

Nové - delší, širší a nižší třídveřové Audi A3 jsme si už krátce vyzkoušeli a minulý týden i podrobně představili. Jaké přináší překvapení při dlouhodobějším užívání? Můžeme snad rovnou říci, že i když pozornost svádí především nový motor 2.0 TDI, důležitější úlohu hraje u nového A3 podvozek. Ten si v ingolstadtském voze odbývá premiéru a je již dostatečně známo, že na stejné platformě vyjede na podzim nový Golf a na jaře 2004 Octavia.

S novou A3 je nyní možné vrhat se do zatáček ještě dravěji, a ani prudké změny směru ji nijak nevyvádějí z klidu. Pomineme-li roli většího rozvoru, délky i rozchodů, má na směrové jistotě podvozku hlavní podíl zadní náprava se čtyřprvkovým zavěšením. Máme-li shrnout týdenní zkušenost s A3 shrnout do dvou slov, pak je to jistě předvídatelná jistota. Přijatelné boční náklony, nulová citlivost na boční vítr a jen občasné protesty proti vyjetým kolejím jsou dobrou známkou vozu, který nese "podvozkovou kůži" na trh.

S motorem 2.0 TDI o maximálním výkonu 103 kW je to složitější. Již tradiční koncepce vstřikování čerpadlo-tryska je i zde příčinou tvrdšího chodu, vzhledem k objemu motoru je ale zátah i pod 2000 otáčkami přijatelný a sepnutí turbodmychadla není doprovázeno tak prudkým "kopancem" jako u motorů 1.9 TDI. Jde ale o značně subjektivní pocit. Motor se cítí jistě i při rychlé jízdě a i na 6. stupeň je s to poměrně svižně zrychlovat. Mezi tradiční mírné zápory pak můžeme počítat poměrně úzký rozsah využitelných otáček a také krátký první a dlouhý druhý převodový stupeň. Chceme-li se vyhnout trhání asfaltu, chce rozjíždění trochu cviku. Odhlučnění motoru je dobré, charakteristické znaky zvuku turbodieselu však vůz nezapře. Při velmi, velmi, ale opravdu velmi svižné jízdě se značným podílem městského a dálničního provozu se spotřeba nakonec zastavila na 5,8 l/100 km, což považujeme za výbornou hodnotu.

V interiéru se nám líbil hlavně kožený volant s příjemně malým průměrem a optimální sílou věnce. Řízení se třemi otáčkami mezi dorazy pak podporoval dobře vyladěný elektromechanický posilovač. Tradičně jasně rozmístěné ovladače i displeje si nezaslouží výtku, otazník ale píšeme nad šikmými vzpěrami mezi středovým panelem a středovou konzolí. Nejenže berou malinko místa pro kolena, ale kvůli své tloušťce ani nevytvářejí mezi panelem a konzolí kapsu která by udržela třeba tužku. Jde ale o maličkost. Problematické se nám zdá také nastavování teploty klimatizace nikoli otočným, ale krokovým ovladačem, byť stejného tvaru - trochu to rozptyluje pozornost.

Esteticky bezchybné světlé kožené potahy se na slunci vyhřívaly jen málo, vzhledem k charakteru auta bychom ale po několika stech kilometrů uvítali o trochu tužší sedačky. Přístup k zadnímu dvousedadlu je trochu krkolomný, páka sklápění totiž funguje na dva tahy - přední sedadlo si ale svou původní polohu pamatuje. Vzadu je místa...no, asi jako ve třídveřovém hatchbacku, takže na kratší vzdálenost se čtyřčlenná posádka rozhodně tísnit nebude.

Už jsem zmiňoval překvapení v podobě zavazadlového prostorua musím jej zmínit ještě jednou. 350 litrů je sice papírově jen lehký nadprůměr, ve skutečnosti se ale do A3 vejde více než byste čekali.

Sečteme-li špičkový podvozek, moderní úsporný motor a prostorný interiér s nadprůměrným zavazadelníkem, můžeme cenu obhajovat. Dáme-li na druhou misku vah poměrně rychlou ztrátu hodnoty a přece jen rozměry, řadící vůz do nižší střední třídy, musíme se rozhodovat dvakrát. Ano znamená jistotu, NE znamená hledání odpovídající konkurence. A to je vzhledem k výše uvedeným kladům věc zatraceně těžká.