Austin Princess (1947–1968): Luxus pro méně bohaté

Velká Británie dala světu vrcholně luxusní a drahé vozy, jako je Rolls-Royce a Bentley. Málokdo si dnes vzpomene, že také některé další britské automobilky nabízely velké luxusní vozy. Byla to například automobilka Armstrong Siddeley, Daimler, Humber a kupodivu také Austin Motor Company, založená v roce 1905 a známá především menšími rodinnými automobily.   

Velký luxusní Austin A120 Princess se začal vyrábět v roce 1947 současně s modelem Austin A110 Sheerline, vyvinutým během válečných let. Princess (česky princezna) byl vlajkovou lodí značky Austin a byl ze všech modelů nejdražší. Vyráběl se v Longbridge na stejném podvozku jako A110 a jeho řadový šestiválec s rozvodem OHV měl výkon proti typu A110 vyšší o 10 koní. Oba velké vozy si byly podobné a měly stejný rozvor i vnější rozměry. Austin A120 Princess měl karoserii od firmy Vanden Plas, založené v roce 1870 v Belgii, kde vyráběla díly kočárů. V roce 1913 vznikla britská pobočka této belgické karosárny a v roce 1946 ji převzala společnost Austin Motor Company.

Armstrong Siddeley Sapphire: Poslední aristokrat z Coventry

Princess se nabízel se dvěma verzemi interiéru. Limuzína DM měla sedadlo řidiče a spolujezdce oddělené od zadních sedadel přepážkou s posuvným oknem a byla vybavena malým skládacím stolkem. Modely DS byly klasické čtyřdveřové sedany s hmotností přes dvě tuny a délkou necelých 5,5 metrů. Limuzíny a sedany si kupovaly převážně nájemní společnosti a pronajímaly je ke zvláštním událostem (například svatbám). Ve srovnání s konkurenčními modely Bentley Mark VI nebo Rolls-Royce Silver Cloud byla cena Austinu Princess zhruba dvoutřetinová.

Austin Princess I, II a III

Během výroby se Austin Princess postupně vylepšoval, přičemž dostával označení Mark I (A120), Mark II (A135) a Mark III. Největší změnou bylo uvedení verze s rozvorem prodlouženým na 3.353 mm (132 palců) a sedmi sedadly v roce 1952. Austin Princess Mark I (foto), vyráběný v letech 1947 až 1950 měl rozvor náprav 3.030 mm a vnější rozměry 4.877 mm (délka), 1.854 mm (šířka) a 1.670 mm (výška). Vůz měl staromódní chladič se svislým mřížováním, umístěný skoro kolmo. Do prostoru mezi předními blatníky a chladičem byly posazeny světlomety a pod nimi umístěné mlhovky. Vůz měl dělené šípovité přední okno a zakrytá zadní kola.

Princess měl chladič se svislým mřížováním, umístěný skoro kolmo. Do prostoru mezi předními blatníky a chladičem byly posazeny světlomety a pod nimi mlhovky.

Pětimístný sedan měl motor umístěný vpředu a pohon zadních kol zážehovým, kapalinou chlazeným řadovým šestiválcem Austin série D s rozvodem OHV a objemem 3.460 cm³ (vrtání x zdvih: 85 x 101,6 mm). S kompresním poměrem 6,8:1 a karburátorem Stromberg měl nejvyšší výkon 120 koní (88 kW) při 3.900 ot/min a točivý moment 270 Nm při 2.200 otáčkách. Princess měl manuální čtyřstupňovou převodovku a s pohotovostní hmotností 2.100 kg dosahoval maximální rychlost 130 km/h. Rámový podvozek měl vpředu nezávislé zavěšení kol s dvojitými příčnými závěsy a vinutými pružinami a vzadu tuhou nápravu s podélnými poloeliptickými listovými pery. Na všech kolech byly bubnové brzdy. Od srpna 1957 se přestal používat název Austin a dealeři společnosti Nuffield jej prodávali pouze jako Princess. Od května 1960 se přešlo k názvu Vanden Plas Princess. V roce 1952 se Austin stal součástí koncernu British Motor Corporation (BMC).

Ještě v roce 1947 byl objem řadového šestiválce zvýšen na 3.993 cm³ a zvýšil se i nejvyšší výkon na 125 a 135 koní. Rychlost vozu narostla na 140 km/h a na 100 km/h zrychlil za 20 s. Princess se často vyráběl na objednávku, kdy zákazník volil barvu vozu, trojitý nebo jednoduchý karburátor s nižší spotřebou a jednoduchý nebo dvojitý výfukový systém. Austin Princess I byl do roku 1950 vyroben v počtu 743 sedanů (DS2) a 57 limuzín (DM2).

Austin Allegro (1973-1982): Létající prase aneb Všechno pro zlost

Austin A135 Princess Mark II (foto) se vyráběl v letech 1950 až 1953 opět v podobě sedanu (DS3) a limuzíny (DM3). Drobné změny na karoserii se týkaly například umístění pomocných světlometů a koncových světel.

Sedmimístná limuzína Austin A135 Princess druhé série. Limuzína měla sedadlo řidiče a spolujezdce oddělené od zadních sedadel přepážkou s posuvným oknem.

Austin A135 Princess Mark III (foto), vyráběný v letech 1953 až 1956 dosáhl počtu 299 vyrobených sedanů (DS5) a 51 limuzín (DM5). Sedany byly dlouhé 4.910 mm a limuzíny 5.460 mm. Třetí verze sedanu Austin Princess stála pětinásobek ceny malého Austinu A30. Od roku 1956 se za příplatek montovala čtyřstupňová automatická převodovka GM Hydramatic a posilovač řízení Hydrosteer z modelu Princess IV.

Austin A135 Princess Mark III, vyráběný v letech 1953 až 1956 dosáhl počtu 299 vyrobených sedanů a 51 limuzín.

Austin Princess IV

K výraznější modernizaci došlo v roce 1956, kdy byl představen model Austin Princess IV (foto). Nabídka zahrnovala znovu modely sedan (DS7) a Touring Limousine (DM7). K hlavním stylistickým úpravám patřilo jednodílné čelní okno, světlomety více zapuštěné do předních blatníků a boční prolisy naznačující propojení předních a zadních blatníků. Ve splývavé zádi měl Princess IV velké okno a pod ním nahoru vystupující víko kufru. Sedan měl rozvor 3.092 mm a vnější rozměry 5.110 x 1.870 x 1.670 mm (délka x šířka x výška). Luxusní interiér měl přepracovanou palubní desku s přístroji přemístěnými ze středu do prostoru před volantem.

Boční prolisy naznačovaly propojení předních a zadních blatníků.

Zadní kola opět poháněl čtyřlitrový řadový šestiválec Austin série D, tentokrát s přepracovanou hlavou válců a dvojicí karburátorů SU HD6. Výkon motoru se tím zvýšil na 150 koní a rychlost vozu s hmotností přes dvě tuny se přiblížila 160 km/h. Standardně se montovala automatická převodovka GM Hydramatic a posilovač řízení.

Vysoká cena modelu Princess IV snížila poptávku, takže do konce roku 1959 bylo vyrobeno jen 175 sedanů a 24 limuzín. Zjednodušení názvu na Princess IV umožňovalo prodej v dealerské síti Austin i Morris. Po ukončení výroby byl Austin Princess IV nahrazen mnohem menším modelem Austin Westminster, za který dali zákazníci jen 40 % ceny modelu Princess IV.

Austin A90 Atlantic (1949–1952): Vyráběl se pod heslem „exportovat nebo zemřít“

Modely s prodlouženým rozvorem se dál ručně vyráběly a prodávaly až do roku 1968 pod názvem Vanden Plas Princess 4-litre Limousine. Jako součást koncernu British Leyland se Daimler DS420 vyráběl v továrně Vanden Plas v Kingsbury (severní část Londýna) a nahradil Vanden Plas Princess. Když v roce 1966 British Motor Holdings (BMH) spojil BMC a Jaguar, byl vývoj možného nástupce modelu Princess zastaven.