TEST BMW 320d - kvalita bez kompromisů

Je nová trojka skutečně tak dobrá, jak se všude píše. Má na to, aby se vypořádala se všemi rivaly, kterých neustále přibývá? Odpověď na tyto a mnohé další otázky jsme hledali s verzí BMW 320d.

O novém BMW řady 3 se v podstatě nenapsalo jediné křivé slovo, takže jsem nemohl čekat nic, než dokonalost. V Ženevě jsem novou trojku podrobil pečlivému průzkumu a nechal si vyprávět zážitky kolegů z prvního setkání ve Španělku. Když jsem spojil získané informace s výsledkem několikerého testování řady jedna a pět, nebylo pochyb, že se s dokonalostí skutečné možná potkám.

Paráda, zajásá automobilový fanoušek a začne odtrhávat listy v kalendáři. V mém případě se nadšení nedostavilo. Ptáte se na důvod? Myslel jsem, že mě nedokáže trojka ničím překvapit. Všechno, co jsem stihl zaznamenat ze statické prezentace a co jsem se dozvěděl z oficiálních materiálů, ukazovalo na spojení nejlepších vlastností existujících řad v jeden automobil, jednu bavorskou legendu.

Co je to na tom proboha špatného, řeknete si. Nic, odpovídám. Jenže když dopředu víte, co vás čeká, nemáte z toho radost a za volant usedáte s obavou, že nepodáte čtenářům žádnou novou informaci. Po týdenním testování mohu s potěšením konstatovat, že mé obavy se rozplynuly za první zákrutou. Trojka není nudná a dokáže překvapit i zkušeného řidiče. Ale jízda není všechno, že?

Uhlazenější než sourozenci

Na žádný z nových bavoráků se nečekalo s takovým napětím, jako na trojku. Dlouhodobě nejprodávanější model bavorské automobilky si v předchozím provedení získal srdce mnoha zákazníků nekonfliktním, přitom dynamickým designem a „starým dobrým“ interiérem s natočenou středovou konzolou. Všichni tušili, že milovaná řada 3 se v novém pojetí změní, ale nikdo netušil, jak radikální změna bude.

Když internetem prolétly první oficiální snímky, vydechly tisíce a snad i statisíce čekatelů na nástupce úlevou. BMW zařadilo evidentně nižší rychlostní stupeň a místo revoluce, zvolilo u důležitého modelu spíše evoluci. Našlo se ovšem mnoho těch, kteří neskrývali rozčarování z nepokračování v nastoupené cestě změny a upřednostnění lehce stravitelných tvarů.

Je nepochybné, že vedení BMW sledovalo broušení tvarů velmi pozorně. Můžeme ovšem diskutovat, zda výsledek ovlivnily spíše obavy z reakcí veřejnosti nebo revoluční design s novou trojkou zkrátka dospěl, dosáhl vrcholu. Osobně se přikláním spíše k druhé možnosti. Pocity, které karoserie svým tvarováním vyvolává, bych rozdělil na tři skupiny, podle postavení a pohledu.

Při pohledu zepředu ani na chvíli nezapochybujete, že stojíte tváří v tvář bavoráku zrozeného z nové designérské filosofie. Přední světlomety jakoby chtěly zasáhnout do boků, ale nakonec zůstaly s rozhodnutí vyšší moci doménou přední části. Mohutný nárazník s četnými průduchy vypadá agresivně a připomíná sportovní ambice vozu. Pokud se podíváte na novou trojku z boku, spatříte důvěrně známé linie.

Z nových prvků na sebe upozorňuje kratší zadní část s nevelkým víkem zavazadlového prostoru. Přímý pohled odhalí nové světlomety a nárazník. Nutno podotknout, že nové BMW 3 není vozem, který způsobuje davové šílenství.

Nerovný souboj

BMW 3 se zatím nabízí pouze v provedení sedan. Jelikož se pohybuje v střední třídě, kde bojují takoví velikáni jako Mercedes-Benz C, Audi A4, nový Volkswagen Passat nebo např. Ford Mondeo, musí trojka napnout všechny síly, aby dokázala, že se nesoustředí pouze na řidiče, ale dokáže vyhovět základním požadavkům posádky na prostor a praktičnost.

Začnu-li zavazadlovým prostorem, začnu významnou slabinou. Samotný objem zvětšený proti předchůdci o 20 litrů na výsledných 460 litrů není špatný, vždyť například Mercedes-Benz v třídě C vykouzlil pouze 455 litrů, ale například Ford Mondeo přebije luxusní konkurenty hodnotou 500 litrů. Využití zavazadlového prostoru bohužel komplikuje malý vstupní otvor a zásuvka na předměty.

Přihrádku s maximální nosností 5 kg instaloval výrobce na strop zavazadlového prostoru v dobré víře, že manažer ocení bezpečnou schránku na počítač s cennými daty. Nápad je to nepochybně zajímavý až na takovou maličkost. Zásuvka zmenšuje využitelnost kufru, takže do něho nevměstnáte ani hloupou krabici s tiskárnou. Přitom hloubka zavazadelníku není špatná.

Poznámka: pod podlahou testovaného vozu scházelo rezervní kolo a přitom na 16palcových discích nebyly obuty Run Flat pneumatiky. Při defektu jsou přihrádky pod podlahou zavazadlového prostoru na nic.

Zvětšování naznačené u zavazadlového prostoru, ale dementované malým vstupním otvorem, dokazují celkové rozměry. Na délku automobil narostl o 49 mm na 4 520 mm, šířka se zvětšila o 78 mm na 1 817 mm, výška poskočila o 6 mm na 1 421 mm a rozvor se zvětšil na 2 760 mm (+35 mm). Přes jednoznačný nárůst rozměrů nepůsobí trojka dojmem většího vozu, ale velice kompaktního sedanu.

Dojem kompaktnosti se částečně projevuje i v interiéru, ale v přímém srovnání s předchozí generací převažují pocity prostornosti a jednoduchosti. Jinými slovy se trojka proti předchůdci viditelně natáhla, ale přitom zůstala věrná typické sportovní přilehlosti a snad i těsnosti. Prostor ze zvětšil zejména v oblasti kolen, padající střecha a výrazný sklon zadního skla bohužel neumožnily zvětšit prostor v oblasti hlavy.

Zatímco si 185 cm vysoký pasažér bude pochvalovat dostatečný prostor v oblasti kolen umocněný chytrým vykrojením sedadel řidiče a spolujezdce, hlavou se bude ve vzpřímené pozici téměř dotýkat stropu (ke kontaktu schází cca 2 cm). Chodidla se pod sedadlem složí tak, tak, zato kolem ramen centimetry neschází.

O manažera je postaráno

S odkládacími plochami si v BMW v posledních letech nelámali hlavu. Copak takový manažer potřebuje? Přihrádku na peněženku, případně mobilní telefon, laptop a nápoj. O pana manažera se bavorští postarali výborně. Na laptop slouží kouzelná skříňka v zavazadlovém prostoru, pod komfortní a dostatečně širokou loketní opěrkou se ukrývá klimatizovaný a dostatečně veliký prostor, aby schoval peněženku a vychladil i nápoj.

Před spolujezdcem se vysune dokonce dvojice držáků na nápoje a v šikovně tvarovaných kapsách na dveřích se schová dokonce půllitrová láhev. Vzadu zbylo místo pouze na síťové kapsy na zadní straně sedadel. Když už hovořím o sedadlech, ta zadní není možné ve standardu sklopit, což znamená, že se definitivně rozplývá sen o přepravě delších předmětů.

BMW zkrátka dokáže využít silných stránek, aby odvedl pozornost od stránek slabých. Zadní sedadla obejmou tělo příjemný anatomickým tvarováním a podrží stehna dostatečně dlouhým sedákem, takže se cítíte velmi příjemně a budete si vychutnávat každý kilometr jízdy. K absolutnímu štěstí bohužel schází (ne)připravenost pro pátého cestujícího. Kvůli středovému tunelu si mnoho komfortu neužije.

Řidiči i spolujezdci se dostává na předních sedadlech stejného a většího komfortu na krátkých i dlouhých trasách (na 200 km jízdu moje tělo prakticky nezareagovalo), i když se mi zdála sedadla trochu plochá. V myšlenkám se proto neustále vracela otázka příplatkových sportovních sedaček, o nichž nelze z hlediska komfortu i držení těla v zatáčkách vůbec pochybovat.

Tvary, které (ne)rezaví

Zmínil jsem vnitřní prostor, odkládací plochy a sedadla. Zbývá pouze palubní deska. K jejímu popisu v podstatě stačí několik vět. Znáte palubní desku z jedničky, pětky, šestky a sedmičky? Tak si spojte všechno dohromady a získáte palubní desku trojky. Jednoduché tvary, kvalitní, měkčené plasty s obyčejnou povrchovou úpravou a jeden stříbrný dělící pruh.

O ergonomii se obávat nemusíte, zabloudit v jednoduchých tvarech a logickém uspořádání s velikými tlačítky a kruhovými ovladači prostě není možné. To opravdu nejde. Veškeré úkony se nesou v duchu intuitivnosti a přehlednosti, ať už se to týká práce s klimatizací nebo audiosystémem. Na páčky pod volantem s mikrospínači si zvyknete okamžitě, stejně jako na jednoduché a hezké budíky na přístrojovém panelu.

Interiér si vlastně nezaslouží žádnou kritiku, až na to, že jsem se i se zbytkem redakce dlouho vyrovnával s pocitem, že mi trojka silně připomíná jedničku, přičemž z interiéru jedničky se člověk na zadek neposadí.

Bavorský standard

Veškeré pochybnosti v novou generaci BMW 3, jež vyvstaly v průběhu statické prezentace a které mi probleskly hlavou v okamžiku, kdy jsem zasunul kartu do otvoru vedle volantu a zmáčknul tlačítko start, začaly povážlivě blednout s přibývajícími kilometry za volantem. Obrat započal naftový čtyřválec s výkonem 120 kW, dříve testovaný v menší jedničce (120d).

Moderní jednotka s variabilní geometrií lopatek poskytuje nadstandardních 120 kW při 4000 ot./min. a točivý moment 340 Nm při 2000 otáčkách. Co vám budu povídat. Motor je výborně utlumený a přestože se evidentně jedná o diesel (jeho charakteristický projev se zamaskovat nedá) proniká do interiéru minimum vibrací. Odhlučnění zůstává v nízkých i vysokých otáčkách na výborné úrovni .

Síla motoru se začíná projevovat od 1800 otáček, s postřehnutelným zátahem na hranici 2000 otáček, kde nastupuje maximum točivého momentu. Motor rychle nabírá sílu a ručička otáčkoměru se přiblíží 4000 otáčkám, kde se hlásí o slovo maximum výkonu. Za 4000 otáčkami ještě motor neztrácí dech a pokračuje na 4500 táček. Tady ručička končí svoji pouť. Dále vytáčet motor nemá smysl. Zrychlení z klidu si prohlédněte zde .

Přestože odhlučnění společně s dalšími faktory tlumí sportovní pocity nastíněné papírovými hodnotami motoru, naznamená to, že s BMW 320d není možné jezdit velmi dynamicky. Pro dynamickou až sportovní jízdu se samozřejmě více hodí benzínová jednotka (brzy budeme testovat 325i), ale kombinací správného řazení a efektivního využití plynu, je možné s tímto naftovým motorem zažít opravdové vzrušení.

Na dálnici beze zbytku využijete dobře odstupňovanou manuální převodovku, na šestý rychlostní stupeň točí jednotka v rychlosti 130 km/h pouze 2200 otáček (na pátý stupeň to je 2700 otáček. Stejných 2700 otáček točí motor na šestý rychlostní stupeň v rychlosti 160 km/h. Stovka znamená na šestku pouhých 1650 otáček a pětka 2100 otáček), což se příznivě podepisuje na spotřebě.

Na dálnici při konstantní rychlosti okolo 140 km/h si motor řekne o 6,5 litru na 100 km, v kombinovaném cyklu můžete dosáhnout stejné spotřeby za předpokladu, že nebudete motor zbytečně vytáčet a zkoušet, co umí. Pokud zvolíte kompromis mezi dynamickou a ekonomickou jízdou, dosáhnete spotřeby okolo 7 litrů. Právě takové spotřeby jsem dosáhl na konci testu.

Nezapomenutelný zážitek

Kouzlo nové trojky nespočívalo a nebude spočívat v obrovském zavazadlovém a vnitřním prostoru, přestože se interiér zvětšil. BMW 3 postavené na moderním podvozku s hliníkovou přední nápravou a pětiprvkovou nápravou zadní rozdává především radost z jízdy a záleží pouze na řidiči, kam dokáže zajít a co dokáže z nové trojky vymáčknout.

Už na prvních metrech zjišťuji, že podvozek dokonale eliminuje nerovnosti a hravě si poradí s průměrně velikým výtlukem. S příčnými nerovnostmi si trojka neláme hlavu a přelétne je s neuvěřitelnou elegancí. Začínám pochybovat o stabilitě, takto komfortní auto přece nemůže ustát průjezd zákrutou. Omyl. Přichází první série zatáček a s ní důležitá zkouška přilnavosti.

BMW 3, byť postavené pouze na 16palcových pneumatikách 205/55, se chová naprosto suverénně, perfektně drží směr a nechce slyšet o ztrátě stability. Přidání rychlosti v další sérii zatáček má za následek pištění pneumatik, ale kola se vozovky nepustí. Ani limitní situace s výslednou přetáčivostí neznamená katastrofu. Za prvé zasahuje v pravý okamžik stabilizační systém (elektronika naštěstí nechává řidiči trochu prostoru), za druhé se automobil chová naprosto předvídatelně.

Náhlá změna směru jízdy BMW 3 nerozhodí, stejně jako brzdění v zatáčce. Nová trojka zůstává stejně jistá na okresních cestách v rychlostech do 100 km/h i na dálnici ve vysokých rychlostech. Výsledný vynikající obraz dotváří skvělé brzdy s rychlým nástupem brzdného účinku a naprosto přesné, avšak proti některým konkurentům tužší řazení s delší řadicí pákou.

Zvyk vyžaduje tuhé řízení příjemné ve vysokých rychlostech, ale méně příjemné při parkování a manipulaci s vozem na místě. S parkováním naopak pomáhá tradičně výborný rejd vyplývající z koncepce vozu.

Důstojný nástupce

Na svezení s novým BMW řady 3 se nezapomíná. Všechny oblasti, v nichž nová trojka neexceluje, ať už se jedná o velikost zavazadlového prostoru nebo možná až příliš jednoduchý interiér, snadno zapomenete, jakmile se vrhnete na cestu. Naftový motor, tradičně příkladně odhlučněný, má dostatek síly, aby zajistil svižnou jízdu, přitom nevyžaduje hrozivý přísun nafty. Vynikající podvozek zahlazuje většinu nedostatků českých silnic a přitom poskytuje vozu fantastickou stabilitu. Pokud se řadíte mezi ty, jež řízení především baví a přitom milujete komfort, budete z nové trojky nadšení.