BMW E30 J-Rod: M3 Touring s osmiválcem

Griot's Garage funguje od roku 1990, dvaadvacet let sídlí v Tacomě ve státě Washington, coby kamenem dohodil a zbytek dojel svým čtyřkolovým miláčkem od Seattlu. V první řadě se věnuje výrobě automobilových čistících prostředků a nabízí kompletní sortiment pro exteriér i interiér. Na výstavě SEMA 2016 v Las Vegas se však na jejím stánku objevil jeden „bavorák“. Starší trojka série E30. Ale hodně zvláštní...

Na první pohled jde o M3. Jenže ostré kombi E30 v Mnichově nikdy nevzniklo, pokud nám ho dosud modrobílá automobilka nezatajuje. Ale proč by měla, snad už odhalila všechno, nedávno se přece pochlubila zajímavými kousky. A při bližším pohledu pozorný člověk navíc zjistí, že tahle kreace má jenom jeden pár dveří! Není to youngtimer, ani klasický tuning, ani typický restomod. A někdo by řekl, že má v sobě od každého trochu.

Vzhledem k tomu, že Griot's Garage nevlastní kapacity na to, aby si takový reklamní poutač postavili sami, obrátili se na J-Rod & Custom Jarreda Hancocka. Tahle firma funguje v Auburnu, což je z Tacomy doslova za rohem. A asi vás to nepřekvapí, ale z tamních dílen vyjíždějí street rody. Tedy opravdu hodně výkonné stroje, prakticky zcivilizované hot rods, které mohou běžně na silnice, alespoň ve Státech. Takže představovaná „em-trojka“ je hlavně street rod.

Tedy, „em-trojka“... Rudý „bavorák“ tak vypadá. Má hlavně ty správné široké blatníky, ale jako základ přestavby posloužila obyčejná „tříca“ v kombíku. Prznění vzácné M3 je dnes na useknutí rukou, i když jich u BMW postavili mnohem větší množství, než původně chtěli. Vzhledem k tomu, že cílem byl dvou-, tedy vlastně třídveřák, na boky se nastěhovaly delší dveře z tudoru (ne, E30 prostě není kupé, na to má příliš svislé zadní okno). Samozřejmě se upravily sloupky B i C a zavařily, respektive zahladily dveře zadní.

Pod kapotou také nehledejme čtyřválec S14 2,3 litru z asi nejslavnějšího závodního cesťáku všech dob. Jsme v Americe, takže vpředu trůní poctivá V8. Nebojte, pořád se zrodila v Německu a má to správné logo, jen jde o agregát s typovým označením M60. Celohliníkový čtyřventil DOHC původně poháněl v pětadevadesátém roce jednu z posledních pětek generace E34, konkrétně šlo o model 540i. To znamená objem 3,98 l. Standardní výkon se lehce zvedl díky montáži nového výfuku z původních 210 kW (286 k) někam ke 224 kW, tedy 304 koníkům. To úplně stačí, ne? Nezapomínejme, že jde pořád o zadokolku, motor byl už v originále spárován se šestistupňovým manuálem a na něm nebylo potřeba měnit vůbec nic. To zní skoro jako pohádka!

Podvozek doplnily vinuté pružiny Ground Control a tužší stabilizátory, obří kotoučové brzdy s třmeny Brembo a... ty zlatě lakované sedmnáctky působí taky skoro dobově. Jenže floridští HRE Performance Wheels je mají v současném katalogu. J-Rod na ně obuli černé botičky Azenis RT619K od Falkenu.

Bastard, nebo nádhera? Osobně nemám příliš v lásce jakýkoli tuning a sahání na klasiku už vůbec ne. Cílem stavby bylo ovšem vytvořit kombík, který klidně mohl z Mnichova, respektive od divize M z Garchingu před skoro třemi dekádami vyjet. A jaký by uvítal každý fanda M3, jemuž se narodily děti. Výsledek se prostě povedl na jedničku s hvězdičkou. Tečka.