Boční vítr je nebezpečný nepřítel nejen motoristů. Jak se s ním vyrovnat?

Když se mluví o globálních změnách klimatu, většinou se skloňují slova jako horko, sucho, teplota a podobně. Jenže odborníky znepokojuje i nárůst větrnosti, která zrovna vyprahlost podporuje dost výrazně. Jenže ani motoristé nejsou tímto stavem nadšeni – jízda ve větru totiž není žádný med, přičemž natrénovat si ji v podstatě nejde. Sestavili jsme tedy několik otázek a odpovědí, které se týkají hlavně náporů vzduchu z boku, což je nejvíce nebezpečné.

Co to vlastně je boční vítr?

De facto každý proud vzduchu, který svírá nějaký úhel s osou pohybu. Protože se auta většinou pohybují vysokými rychlostmi, jde v drtivé většině případů o nápory vedené proti směru jízdy, respektive kolmo k němu. Automobil je pak ovlivňován nejen tlakem na návětrné straně, ale i podtlakem na straně opačné. Přičemž na bocích auta byste na různých místech naměřili různé hodnoty.

Čína má nejvyšší most na světě, auta jezdí v půlkilometrové výšce

Kdy se objevily první výzkumy vlivu bočního větru?

Už před druhou světovou válkou.

Působí boční vítr na celý automobil stejně?

Testy ukazují, že citlivější na nápor síly je příď. Aspoň tedy v případě osobních modelů. Právě tendence ke stáčení vozu se jeví jako rizikovější než prosté tlačení auta do boku jako celku. Na druhou stranu je druhá zmíněná reakce pro posádku hůře zbadatelná, protože auto působí tak, že jede stále rovně zvoleným směrem. Třetím vyústěním tlaku vzduchu může být naklonění, či dokonce převrácení vozidla.

Reagují všechny karoserie na boční vítr stejně?

Ne, například hatchbacky se ukazují jako senzitivnější než kombi.

Zkoumá se vliv větru při tvarování karoserií?

Pochopitelně, potíž je v tom, že většina testů probíhá při přímém protivětru, tedy s takzvaným úhlem náběhu nula. Je to samozřejmě dáno tím, že tyto zkoušky odpovídají i pohybu vozu za bezvětří, kdy proudnice kolem vozu generuje přímo jízda. Pokud je venku větrno, málokdy se stane, že vane přímo proti autu, na což má vliv i kroucení komunikace v krajině, ostatní účastníci provozu, zástavba a podobně.

Jaká síla větru je kritická?

S autem dokáže manipulovat už rychlost 2,5 metru za sekundu, ale vědomé korekce volantem si uvědomíte až tak okolo deseti. Kolem patnácti metrů za sekundu, tedy když vítr letí asi padesátkou, je už situace vážná. Tento stav ve známé Beaufortově stupnici odpovídá úrovním 6 a 7 (silný a prudký vítr), které už ohýbají silné větve, respektive celé stromy. Mimochodem v případě údajů o rychlosti větru z meteorologických hlášení jde o hodnoty naměřené ve výšce deset metrů, takže v okolí metr a půl vysokého auta může být situace přece jen jiná. Evropské klima netrápí ani tak síla větru, ale jeho nevyzpytatelnost: rychlost a směr se mění velmi často.

Martin Vaculík vyzkoušel Teslu. A skoro z toho zešílel

Ovlivňuje boční vítr i jiné věci než pouze jízdu?

Může mít vliv i na chlazení motoru či větrání, dále samozřejmě na ostřik nečistotami a podobně.

Co redukuje působení bočního větru?

Kupříkladu zaoblené blatníky, respektive malé mezery mezi koly a podběhy. Nebo krátký přední převis a malé náběry vzduchu v přídi. Z toho je patrné, že kompaktní aerodynamika elektromobilů je v tomto směru velmi výhodná.

Co pneumatiky?

Základem je dobré boční vedení. S tím souvisí i výška bočnice, výška dezénu nebo nahustění. Pozor také na to, že silný vítr vozidlo zvedá, takže trakce slábne.

Jaká jsou pravidla jízdy v silném bočním větru?

Nutné je především předvídat, vítr zpravidla nevane konstantně, ale v poryvech. Proto sledujte hlavně vysoká vozidla, cyklisty, motocyklisty nebo stromy, podle jejich chování lze poznat, do čeho jedete. Dále snižte rychlost, čímž se zamezí většímu vyjetí ze stopy, pokud vás náraz vzduchu výrazněji vychýlí. Volant držte pevně, ale kontra vždy dávejte s citem a plynule, a to i když máte dojem hodně prudkého poryvu nebo tlaku. Dávejte pozor na střídání návětrných a závětrných stran, respektive na nečistoty či překážky, které může vítr navát na vozovku.

Jezdíme úsporně: Jak ušetřit palivo, ale nezničit si auto?

Jak dlouho musí vítr působit, aby jízdu znatelně ovlivnil?

Pokusy ukázaly, že mu stačí jedna až dvě sekundy, respektive úseky měřící i jen několik desítek metrů. V zástavbě se tak může působení větru projevit například při přejezdu křižovatky.

Může mít boční vítr nějaký vliv na systémy ve vozidle?

Ano, například na detekci ospalosti řidiče. Některé systémy totiž pracují s přímostí trajektorie auta, respektive stálosti její vzdálenosti od vodorovného značení. Vítr či reakce na něj mohou dráhu rozkolísat, což algoritmus mylně vyhodnotí jako ztrátu koncentrace.

Existují jízdní asistenty, které pomáhají při bočním větru?

Ano, i když nezřídka jsou instalovány u větších modelů nebo dodávek. Pracují například na principu bleskového přibrzdění kol na návětrné straně, čímž se vozidlo lehce stočí proti působení proudu vzduchu.

Jak se plachtí s Hyundai i20? Vyzkoušeli jsme chytrý manuál i automat

Čím je rizikový průjezd kolem návěsových souprav nebo autobusů?

Takto rozměrná vozidla vytvářejí dočasná závětří, v nichž by se předtím používané korekce volantem mohly ukázat jako nežádoucí, či dokonce nebezpečné. Navíc kolem nich vzduch dost víří a při jízdě za nimi vznikají nepříjemné turbulence. Dále může vstoupit do hry takzvaný Bernoulliho jev. Ten popisuje chování proudnic procházejících různými průřezy. Když se dejme tomu míjejí nebo předjíždějí dvě návěsové soupravy, pohybuje se vzduch v mezeře mezi nimi rychleji než ten obtékající dvojici vnějškem. Větší tempo ale znamená menší tlak kolmo na směr proudění, takže hrozí, že se obě vozidla k sobě aspoň částečně „přicucnou“.

Existují nějaké aplikace, kde najdu „předpověď větru“?

Ano, dobré jsou například AccuWeather nebo Windy.

Jaké pojištění použít při škodách způsobených větrem?

Havarijní pojištění řešící také živelní pohromy, případně stejně rozšířené povinné ručení. Tyto nástroje se uplatní jak v případě, že vám vítr na vůz shodí větev, tak tehdy, narazíte-li na vyvrácený kmen a podobně. Pozor ale na to, když třeba padající předmět rozbije okénko – vaším úkolem je postarat se o to, aby nevznikaly druhotné škody, tj. aby třeba do kabiny otvorem nepršelo atd.

Jak v autě převážet kola? Každá možnost má své výhody

Co vedlejší efekty silného větru?

Na spadlé větve a stromy asi přijde každý, jenže právě tyto následky s sebou nesou další změny v provozu. Dojít může k přerušení dodávek elektřiny, takže zhasnout mohou semafory či pouliční osvětlení, přestat fungovat různé závory a podobně. K řešení kalamity pak vyjedou různá zásahová vozidla, na něž je třeba také dát pozor. S výše zmíněným souvisejí také různé uzavírky silnic, případně doporučení, aby motoristé do postižených lokalit vůbec nevyjížděli. Další věcí je působení větru na psychiku: v silných poryvech se hůře dýchá, řadě lidí vadí hučení stromů a podobně. Proudění vzduchu také snižuje teplotu, sílí tak například riziko námrazy, náledí aj. Dále mohou boční poryvy zhoršit účinnost hlavně méně výkonných ostřikovačů čelního skla – čisticí proud zkrátka odfouknou mimo. Podobně při vlhkém sněžení dokážou vločky zalepit návětrné boční okénko tak, že skrz ně přestane být pořádně vidět – to hrozí například při zastavení na stopce či železničním přejezdu. Ovšem najít lze i něco pozitivního. Sem patří například fakt, že za silného větru to s pohybem nepřehání divoká zvěř, takže nebezpečí srážky s ní je omezené.

Kdy silný vítr hrozí nejvíce?

Při dnešních klimatických výkyvech jsou už dlouhodobé predikce obtížnější, ale obecně platí, že nejvíce jsou postiženy letní a zimní měsíce. Respektive období, kdy nad územím republiky procházejí tlakové níže a studené fronty. U moře je situace jiná, při jízdě po pobřeží se můžete občas více méně spolehnout na ustálené proudy, které dostaly i různá pojmenování. Zmínit můžeme například mistral, nebezpečný hlavně od podzimu do jara, kdy dotírá na severozápad Evropy. Na severním Jadranu zase může (především v chladných měsících) zlobit bóra s nevyzpytatelnými silnými poryvy směrem z pevniny.