Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Martin Vaculík vyzkoušel Teslu. A skoro z toho zešílel

Martin Vaculík
Diskuze (175)

Kolega Martin Vaculík léta odolával nabídkám na svezení ve vozech Tesla, byť proti elektromobilům samotným nic nemá. Tvrdil, že to není auto, ale náboženství. Když se pak konečně svezl, napsal text, který si nemůžeme nechat pro sebe.

Jedna z mnoha věcí, kterou udělal Elon Musk zcela jinak než tradiční automobilky, jsou vztahy s novináři. Žádné nepěstuje, nepořádá workshopy vysvětlující techniku vozů, jízdní prezentace, ani auta nepůjčuje k testu. Auru vizionáře rychle vztáhli majitelé těchto aut též na sebe a byli a i dodnes jsou ochotni obhajovat jakýkoliv nedostatek. Varovné blikače na stropě, dvoucentimetrový tachometr nebo absence head-up displeje pro ně nejsou nevýhodami, ale projevem vizionářství značky. Jistě i ta upadávající kola prvních modelů S měla svůj vyšší smysl. Nebo že voda u modelu 3 po otevření víka zavazadelníku nateče rovnou do kufru (respektive steče na zadní sklo, kde nabere rychlost a máte jí na zavazadlech). Zkrátka Tesla mi vždy přišla jako extrémně polarizující záležitost. Kdo jí chce, toho můj názor nezajímá. Kdo nechce, nekoupí si ji, i kdybych třeba chválil. Podobně to mám i s různými mastodontními SUV německých prémiových značek. Kupovat ženě pod záminkou bezpečí vůz, z nějž ani nevidí ven, považuji za naprostý nesmysl. Lidé mnohem úspěšnější než já však tak činí – zřejmě k tomu mají své důvody. Zkrátka nemusím psát o všem.

Odemknout video

V té bublině sympaťák

Velká Tesla Model S se mi navíc bytostně nelíbila a k svezení mne ani nelákala. Menší Model 3 uvedený na trh v roce 2017 také hned nezaujal, ale jak se začal objevovat na našich silnicích, velmi se mi zalíbil. Malý sedan je moje oblíbená automobilová kategorie. Zaujal mě právě tou minimální slepou vzdáleností, i jak za nízkou přídí vystupuje bublina kabiny, ve které je řidič vidět skoro celý. Začal jsem mít dokonce pocit, že těmito vozy jezdí vesměs sympatičtí lidé – opak mnohých mých spoluvesničanů, kteří když si v bazaru koupí oktávku, passata či Audi A6, tak jako první řeší zatmavení skel, neboť čím zbytečnější člověk, tím silnější má pocit, že ho někdo sleduje.

Když tak od firmy Top Drive Club, což je nezávislý prodejce nových a zánovních vozů z Vestce u Prahy, přišla nabídka k testu Modelu 3 Long Range, měl jsem jasno ve dvou věcech. Za prvé, že samotný test svěřím kolegům ze Světa motorů Michalu Dokoupilovi a Jiřímu Zimovi, neboť se o tesly zajímají dlouhá léta a znají kontext. Za druhé ale, že se s tím hezkým a sympatickým vozem aspoň jeden den svezu, než jim ho předám.

O pár hodin později už to bylo všechno, jen ne sympatické auto. Kluci z Top Drive Clubu samozřejmě umí lidem vysvětlit, jak se ovládá Tesla. Ale, abych doslovně citoval, co jsem se pak dočetl na sociální sítí, tak při „osobním setkání s legendou české autožurnalistiky si to nikdo z nás netroufal navrhnout“. Vycházeli z mylného předpokladu, že jsem přeci musel vidět nějaké recenze vozů Tesla, že jistě komunikuji s jejich majiteli – nevěděli, jak dogmaticky jsem se značce i náboženství kolem ní vyhýbal. Do ruky jsem dostal malou kartu a papír s uživatelským heslem a jménem, které mám zadat do aplikace Tesla, co si jistě neprodleně instaluji. Nemyslel jsem si, že kvůli jednomu dni to bude nutné, a tak jsem odkýval, že vše předám kompetentnějším kolegům. Nepřekvapilo mne, že auto je hned po usednutí připraveno k jízdě. To tak dělají i elektromobily od tradičních výrobců, třeba ty od koncernu VW, které jsou v redakci Světa motorů už jako doma.

Vše přes displej

První pocit z Tesly 3 je, jako když vás posadili do makety, podle které se bude připravovat lisovací nářadí. Nikde nic není, jen ten displej. Ale volič jízdních režimů pravou páčkou pod volantem nacházím hned, a tak dle hesla, že nekňuba v autě stojí a nastavuje si i výšku pásu, zatímco kovaný profík usedne, rozjede se a vše zvládne až za jízdy, jsem vyrazil. Nastavení sedačky je na známém místě, pod volant však hmatám marně. Jasně, je to Tesla, kde vše musí být nějak jinak, a tak jdu hned do prvního menu nahoře (ovládací panely), kde skutečně vidím nastavení volantu či zrcátek. Jedno kliknutí a poté pravým ovladačem dle instrukcí na displeji - není to nic těžkého, podobně se nastavují zrcátka. Jsem ochoten i uznat, že touha po nahmatatelných a poslepu obsluhovatelných ovladačích těchto věcí je u nás novinářů, co vystřídáme několik aut týdně, podstatně silnější než u normálních lidí, co si to nastaví u nového auta a pak už na věc nesahají. Světe div se, nastavování volantu a zrcátek přes displej mi tedy nevadí. Naopak nesmírně oceňuji, že malý volant si lze přitáhnout až skoro na prsa jako v závodním autě. Já musím mít volant blízko a v autech, kde to nejde, pak sedím narvaný pod palubní deskou. Posez v Tesle Model 3 mi tedy vyhovuje.

Dokonale intuitivní!

V tom samém menu si všímám, že zde se otvírá i schránka před spolujezdcem. Já říkám, že je to blbost, fandové tesly argumentují, že schránku lze chránit pinem, což je u vozu, k němuž se klíč dodává jen za příplatek, vlastně jediný způsob uzamčení. Že se musím obejít bez svého zcela milovaného zrcadlení telefonu, které v každém autě pouštím jako první, mi stihli říci už v Top Drive Clubu. Po mnoha letech tak musím naklovat svoji adresu zase do displeje, jelikož systém auta mě ještě nemá tak ofízlovaného, jako google ve vlastním telefonu. Ten by hned věděl, že odpoledne jezdím domů vyjma čtvrtků, kdy do Kauflandu. V nastavení navigace sice objevuji, že je online, nevidím však typickou červenou, kterou by se značily kolony. Barevné značení hustoty provozu je totiž spojeno s prémiovým připojením, které bych si mohl zaplatit v aplikaci – té, kterou si odmítám instalovat. Ale navigace prý, aspoň po Čechách, i se standardním připojením volí trasu s ohledem na hustotu provozu. Pokud jste se už teď dokonale ztratili, tak věřte, že fandové Tesly vás budou označovat za člověka po lobotomii, neboť vše je prý dokonale intuitivní.

Proč se těším do škodovky

Nicméně po deseti minutách se dostávám do fáze, že jedu, klimatizace chladí, Radiožurnál hraje, navigace nějak naviguje. S dalšími pokročilými nastaveními však tvrdě narážím. Například u každého auta, do kterého sednu, si nastavuji navigační pokyny nahlas, ale v pokročilých nastaveních, aby nezněly do telefonního hovoru. Podobně nastavuji ztišení audiosystému při navigačních pokynech a telefonním hovoru. Tyto volby však Tesla vůbec nenabízí, čemuž nedokážu věřit, a tak jedu po slepu, klovám do displeje a vztek roste. Posléze zjišťuji, že většina těch věcí je implicitně nastavená správně. Třeba ve voze nemáte za jízdy žádné tlačítko na zamykání. Ale zamčeni zvenku jste. Po zařazení parkovací polohy se auto odemkne a objeví se symbol autíčka, nad nímž je zámek – tím se můžete zamknout. To většina evropských i korejských aut má pro danou věc pestrá nastavení, včetně okamžiku, kdy se má auto odemknout (při zařazení polohy P, vypnutí motoru, otevření dveří řidiče). Takže ano, mnoho věcí nakonec dělá tesla správně, ale já jsem krevnatý vzteklý pedant, který potřebuje mít absolutní jistotu, že vše mám tak, jak to chci. Proto například u škodovek důsledně používám přihlášení ke svému uživatelskému profilu přes Škoda Connect, kde mám všechna svá nastavení uložena. V každé další novinářské škodovce se mi pak nastaví audiosystém (výšky, basy), do paměti naskáčou oblíbené stanice, ztlumí se ambientní osvětlení i podsvícení přístrojové desky, jízdní režim Individual přejde na moji specifickou konfiguraci pohon Eco (kvůli plachtění), ale řízení Sport a též virtuální kokpit zobrazí klasické přístroje, na které jsem prostě zvyklý. Těch nastavení, která si v každém autě dělám a nějaké když nenajdu, tak strašlivě zuřím, jsou fakt stovky. Moje rodina musí snášet situace, kdy stojíme na parkovišti, a já řvu, že dokud nenajdu, kde ztlumit ty přepálené displeje, nikam se nejede. A Personalizace 2.0, která mi umožňuje střídat škodovky a v každé mít svoje známé prostředí, z nich dělá auta, do kterých se pokaždé těším.

Tak to prostě je!

Tady v Tesle si nejsem schopen nastavit ani displej. Tachometr, ten nejdůležitější údaj, je dvoucentimetrové čísílko v levém horním rohu. Celou třetinu displeje zabírá zobrazení okolního provozu, tedy různě poskakující autíčka kolem tesly uprostřed. Fandům značky prý umožňují chápat reakce asistentů včetně té tolik diskutované autonomní jízdy, za kterou si v aplikaci (ano, nakonec jsem si ji instalovat musel) připlatíte 200.000 Kč. Napravo od něj jsou symboly jednotlivých menu. Proč tak malinké, jako nastavení vašeho telefonu? Asi to vychází z vize Elona Muska, že vozy budou jezdit zcela samy a řidič může věnovat displeji celou svou pozornost. Já zvyklý strefovat se za jízdy jen dle periferního vidění, zuřím víc a víc. Ani na minutu mě nenapadlo, že by nešel nikde nastavit velký tachometr a potlačit to zobrazení asistenta. Také mě nenapadlo, že by jednotlivé záložky nešly zobrazit jako velké dlaždice. Vždyť co je to za kravinu, mít patnáctipalcový displej, kterého třetinu pořád zabírají rušivá poskakující autíčka, zatímco tachometr i záložky různých nastavení jsou tak malinké? Domů dojíždím se silnou bolestí hlavy a intenzivním pocitem, že jsem idiot, co si prostě teslu neumí nastavit. Tady rovnou řeknu pointu: ne, displej si nejde nastavit, tachometr je fakt tak malinký a fandové značky tvrdí, že to tak je správně. Už chápete, proč jsem se jim celý život vyhýbal?

Natočím vás, když močíte

Kliku nahmatám tam, kam mi spadne ruka – tedy normálně dole na madle. Při vystoupení mě však auto seřve, že jsem použil nouzový postup a hrozí zničení dveřních těsnění. Ta správná klika od Tesly je tlačítko kus nad ní, asi v místě, kde auta mívají nastavování zrcátek. To odjistí zámek a o kousek stáhne bezrámová skla.

Horší je, že neumím zamknout. Odejít s kartou od auta? Divné, je to přeci jen pasivní karta à la kreditka, která se má někam přiložit. Ale zkouším to. Rychle mi dochází, že uzamknutí tesly neprovází žádné cvaknutí zámků. Že okamžik zamknutí jest rozhodnutím řídicí jednotky, že od teď po signálu z kliky elektrický zámek neotevře dveře. Odkládám kartu a zase přicházím k autu, pořád je odemknuté. A pořád uvnitř svítí displeje. Proč sakra tohle auto nemá aspoň tlačítko na vypnutí všeho? Než aby udělali normální knoflík stop-start (který by nijak nebránil plně automatickému zapnutí při usednutí a vypnutí při odchodu) radši vymýšleli rovnáky na ohýbák. Třeba režim mytí vozidla v menu servis, který vypne stěrače, světla, nasávání vzduchu do kabiny a také zajistí víko nabíjecího portu, kterého se jinak stačí jen lehce dotknout a servomotor jej otevře. To, že si nastříkáte do zásuvky, se vám snadno stane i na ruční myčce.

No nic, poprvé za 20 let testování aut potřebuji poradit. Začnu žhavit telefon a zjišťuji, že kartu má člověk přiložit k neoznačenému místu na B-sloupku, čímž se vozidlo odemkne či zamkne. A že kdybych přestal řvát jak tur a trochu se uklidnil, tak je to na ní i namalované. A displeje že svítí proto, že mám zapnutý režim Sentry, kdy auto stále natáčí prostor kolem a poté hlásí případné vandaly – přičemž například svítícím displejem upozorní, že o nich ví. Tahle funkce se samozřejmě dá vypnout, nebo i nastavit tak, aby nebyla aktivní v místě bydliště. Já jsem dokázal natočit hlavně sám sebe, když jsem zastavil u krajnice a vykonal malou potřebu. Hlavní radu dostávám tu, že si prostě musím instalovat aplikaci a přihlásit vozidlo. Pak se tesla opravdu zamkne, když od ní odejdete.

Brzdí jak šílená

Druhý den chci vyzkoušet jízdní vlastnosti. Nízká věc, která má baterku v podlaze, vpředu asynchronní motor o výkonu 121 kW, vzadu 203 kW (ovšem oba mají vrcholy v jiných otáčkách, takže celkový výkon je 258 kW) nemá žádný důvod jezdit špatně. Jenže… další z věcí, na kterou jsem včera nepřišel, neboť v záložce „Pedály a řízení“ není, je rekuperace. U všech elektromobilů si ji nastavuji důsledně na nulu, v případě očekávaného delšího brzdění pak úroveň zvýším pádly pod volantem. Zachovat kinetickou energii je vždy efektivnější než ji měnit na elektrickou a z té pak zpět na práci. Navíc při plachtění si odpočine pravá noha. V tesle, jakmile uberu plyn, letím na čelní sklo. Z jízdy, kdy mám nohu stále na plynu, mě bere křeč po dvaceti minutách. Ne, opravdu se rekuperace u testovaného vozu nastavovat nedá vůbec, u jiných tesel pak jen trochu ztlumit. Jejich příznivci to považují za správné, neboť zhusta využívají adaptivní tempomat či dokonce plně autonomní řízení, které by i testovaná tesla uměla, kdybych v aplikaci zaplatil 200.000 Kč. Jenže já tyto věci používám jen na dlouhých cestách po Evropě, v Čechách nikdy. Jsem přesvědčený, že s kinetickou energií vozidla umím hospodařit lépe a dosahuji lepšího poměru průměrné rychlosti a spotřeby paliva či energie než libovolný asistent, pilot, systém takzvaně autonomní jízdy.

Na čtyřech pucích

Hlavně však vůbec nevím, jak mám správně projet zatáčku. Styl jízdy brzdím, odbrzdím, zatočím, je pro děcka. Velcí kluci jezdí tak, že v nájezdu do zatáčky teprve plynule přestávají brzdit, neboť když vodící síla zatím není velká, proč nevyužít trakci pneumatiky ještě k brzdění. Jak boční síla roste, povoluji brzdu a v okamžiku, kdy je maximální, jdu pozvolna na plyn a vyvažuji auto. Když mám dost místa, mírně přidávám, když mám místa méně, ubírám – to se auto stahuje dovnitř. No a když u Tesly povolím pedál, ona stále brzdí. Jak si tlumiče nemají šanci dýchnout zpátky, tak jsem rovnou nedotáčivý. Někdy ale i přetáčivý, protože v létě rekuperuje jen zadním motorem. Takže je to, jako byste si trochu tahali za ruční brzdu. Pokusy s brzděním levou nohou nefungují, protože auto začíná pípat a ubere plyn. Cítím, že to auto by fungovalo, ale jelikož nedokážu správně dávkovat tažnou sílu, tak mi to s ním nejde. Trochu pěkné průjezdy zatáčkou vykouzlím, až když se úplně vykašlu na brzdění a zpomaluji jenom plynem. Zavést nastavitelnou rekuperaci by zřejmě vyžadovalo víc úsilí, než pár řádek v řídicí jednotce. Jak sledováním živých dat při jízdě zjistil kolega Jiří Zima, tak Tesla při brzdění nezačne rekuperovat víc. Stále jen tak, jak rekuperuje při ubrání plynu. Pokud tak rekuperaci u modelů, u nichž to jde, ztlumíte a nedokážete pak trasu projet zcela bez použití brzdy, budete mít reálně vyšší spotřebu, protože méně energie vrátíte do baterky, více jí zmaříte v brzdách.

I v režimu „řídím jen plynem“ má auto menší přilnavost, než bych od stroje s tak nízkým těžištěm čekal. Příčina je nejjednodušší z možných – tlak v pneumatikách. Z 2,8 baru v klidu je po zahřátí 3,2. Když pneumatice seberete jakoukoliv poddajnost, těžko k povrchu dobře přilne. Když jsem gumy upustil aspoň na 2,6, rozsvítilo se oranžové varování. S půjčeným autem nebudu dělat nic proti předpisu výrobce, takže se musíte spokojit s konstatováním, že tesla by asi mohla mít dobré jízdní vlastnosti, ale já to nepoznal. I dobrá polovina rázů, které vůz dělá na ostrých nerovnostech, jde dle mého názoru za přehuštěnými gumami. Druhá za tlumiči, které bych si uměl představit tužší, zejména ty zadní.

Nepředjíždí, přeskakuje

Bez nejmenších diskusí skvělá je dynamika. Výrobce udává zrychlení z klidu na 100 km/h za 4,4 s, což ovšem pořád nevypovídá nic o tom, jak okamžitě je zátah k dispozici. Za volantem takového elektromobilu se i opatrný řidič stane štikou městského provozu, i teta Květa mistrně najede na dálnici. Když mezi dvěma zatáčkami předjíždíte pomalejšího řidiče, někdy na vás vztekle zatroubí, ale vzápětí mu ruka z klaksonu sama spadne a v zrcátku uvidíte jeho nechápající výraz. Tesla jiné auto nikoliv předjede, ale doslova přeskočí. Podobnou reálnou dynamiku mají jen ta nejsilnější spalovací auta, přičemž od řidiče vyžadují dopředu si podřadit, a to i u automatických převodovek. Spotřeba energie je přitom úplně nepochopitelná. Já jsem svých 250 kilometrů zvládl za 13,9 kWh včetně testování podvozku. Za tolik jsem jezdil naposledy s malým Renaultem Zoe při třetinové reálné dynamice. Volkswageny ID.3 a Škody Enyaq by mi při stejném tempu a dynamice poloviční braly 20 kWh. Dojezd 600 km na 82 kWh baterii je tak naprosto reálný. Škoda, že se vedle údaje o vzdálenosti do cíle a zbývajícího času nezobrazuje i kolik procent baterky vám na konci cesty zbude, jako to má nový Megane E-Tech. U tesly musíte opět prstem na centimetrovou ikonku s názvem energie a vedle kliknout na „trasa“.

Hlavně vyzkoušejte sami

Takže závěr. Tesla má dechberoucí úroveň pohonu, baterií, jejich managementu. Je to pěkné auto, které by mohlo mít velmi dobré jízdní vlastnosti, kdyby příliš nebrzdilo zadním motorem a tolerovalo nižší tlak v pneumatikách. Vadí mi, že cíle musím do navigace klovat ručně – v tomto zklamala i jejich aplikace, která zaslání cíle z mobilu do auta umožňuje jen na telefonech iPhone, na Androidu ne. Kdo se chce dobře povozit, může mít verzi Performance s 340 kW, jejíž hlavní bonus bych krom tužšího a sníženého podvozku viděl právě v možnosti nastavovat tah předního a zadního motoru. Nikdy bych se nesmířil s tím, že vůz neumí plachtit a s tím malinkým tachometrem. To jsou dvě absurdní věci, které vůz v mých očích zcela devalvují a všem teslistům můžu slíbit, že pokud se nic zásadního nestane, byly tento článek a skromné video, které také při testu vzniklo, mými posledními výstupy na téma jejich modly. 

Vy sami si nedělejte názor podle této ani jiných recenzí, už vůbec ne podle lidí, kteří sami Teslu mají. Je dnes dost firem, které vám Teslu půjčí. Třeba zmíněný Top Drive Club na víkend a 700 km za 9000 Kč, přičemž pokud si vůz u nich pak budete chtít koupit, nebudou vám je počítat. Pak je dost firem nabízejících zážitkové jízdy s teslou, jmenuji www.nejrychlejsitesla.cz Martina Petráše, který mi velmi radil s nastaveními a ovládáním vozu.

Martin Vaculík
Diskuze (175)

Doporučujeme

5. 7. 2022 06:43
Re2
Ja som sa pobavil.
Tesla je mi voľna...za tie peniaze sa dá kúpiť násobne lepšie auto. Ale kto ho chce, nech si kúpi...
5. 7. 2022 06:41
Re: Vzdal jsem to
Ja mám malé dieťa, nechcem byť odkázaný na zadávanie adresy hlasom.

Pri tom za aký technologický skvost sa Tesla považuje sú jeho vytky naozaj nepochopiteľné nedostatky.
4. 7. 2022 21:49
Re: Arogance
Nemyslím, že niekto, kto sa tvári ako profesionál napíše takýto mega subjektívny názor. Jasné, že Tesla nie je dokonalé auto, ale mám pocit akoby ho testoval môj otec na dôchodku... Potom má takýto test nulovú vypovedaciu hodnotu. Skôr sa dozvieš o stereotypoch pána Vaculíka... :no:
4. 7. 2022 21:45
ten už iba veterány
Ten pán by nemal nič nové testovať, lebo zrejme je to nad jeho sily a je už tak zvyknutý na určité veci, že sa nedokáže nič naučiť. A vlastne by mal testovať iba Škodovky, lebo tam má uložený svoj profil... :no: Och to je vôl... :D
Avatar - rohYpnol
3. 7. 2022 14:55
Re: Arogance
Počkej kolik bude cena za dobíjení dle nových tarifů....