Alko kalkulačka
Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Bratři Chytkové: Jeden na Dakaru naviguje a druhý fotí

Michal Štěpanovský Michal Štěpanovský 1. 2. 2020 • 07:24
11
1
Zobrazit náhledy (11)
Porouchaný terénní vůz přidělal Marianovi na začátku Dakaru hodně starostí Rallye Dakar 2020 Bratři Chytkové Bratři Chytkové Marian Chytka Viktor Chytka

Pětatřicetiletý Viktor a třicetiletý Marian Chytkové jsou deset let součástí Rallye Dakar. Letos první v autě navigoval Martina Prokopa, druhý fotil největší hvězdy soutěže.

Slavný motoristický podnik nabízí ze svých dějin obrovské spektrum událostí, lidí a příběhů. Jeden z nich vám nyní nabízíme.

Jaký byl Dakar 2020?

Viktor: Rychlejší a byla možnost poznat rozmanitější přírodu. Zklamalo mě, že nebyli vidět skoro žádní diváci, což je ve srovnání s Jižní Amerikou brutální rozdíl. Zájem byl minimální. Řada lidí tvrdí, že místní nejsou zvyklí a přijdou další rok. Nevěřím tomu.

Marian: Jsem rád, že tam fanoušci nebyli. Při focení mi vadí. V Jižní Americe se často pletou před objektiv, postaví do něj auto, roztáhnou slunečníky. Když bylo potřeba mít v Saúdské Arábii diváky v záběru, nebyl problém si je najít. V tomhle regionu není o sport velký zájem. Pokud jim ovšem člověk nezaplatí jako na mistrovství světa v házené, kde potřebovali plné tribuny. Přesuny autem byly bez problémů, signál spolehlivý a dobře se ve voze editovaly fotky.

Potkávali jste se během soutěže?

Viktor: Na maratonské etapě, kde se vegetovalo ve velkých stanech, měl postel vedle mě. Jenže přišel i odešel v době, když jsem spal.

Marian: Vídali jsme se obden, v týmu MP-Sports jsem měl tašku s oblečením a osobními věcmi. Chodil jsem se tam občas vysprchovat a najíst. Ovšem někdy už brácha spal.

Kolik fotografií jste během Dakaru poslal klientům?

Marian: Přesné číslo neznám, ale podle odhadu určitě více než loni. To jich bylo pět tisíc.

Viktor: Všiml jsem si ho při rychlostních zkouškách. Občas nás několikrát s Martinem Prokopem vyfotil.

Je těžší jet Dakar jako navigátor, nebo řidič novinářského automobilu?

Viktor: Měl jsem možnost být v obou případech ve špičkovém týmu. Ovšem tak, jak jsem prožil letošní Dakar, to se mi ještě nepodařilo. Tým měl vlastního lékaře, fyzioterapeuta i kuchaře. My jsme měli s Martinem obytný vůz a člověk se mohl soustředit na svou práci, nebo se pohodlně natáhnout. Když jezdíme press carem s Marianem, je vzhledem k našim povinnostem všechno hektičtější. Člověk musí řešit více věcí a spí maximálně několik hodin denně.

Zkusil byste si roli navigátora?

Marian: Nemám takové ambice. Vyhovuje mi, co dělám. Budoval jsem si současnou pozici dost dlouho na to, abych ji teď opouštěl. Ani mě tahle možnost extra neláká.

Jak vypadala organizace soutěže?

Viktor: Pořadatelé dodrželi slovo. Před šesti z dvanácti etap rozdávali itineráře až ráno patnáct minut před startem, aby ztížili továrním týmům snahu hledat si různé zkratky. Žádný organizační problém jsem nezaznamenal.

Marian: Rozdávání roadbooků komplikovalo moji práci. Den předem nám řekli o čtyřech místech blízko tratě, kde byl signál. Tam jsme dostali druhý den v šest ráno informaci, jak se dopravit na trať. Často to však nebylo klasické fotografické místo, ale spíše lehce dostupné. Někdy nebylo zajímavé, a pokud ano, sjely se tam všechny mediální vozy a bylo přeplněno. Už s organizátory konzultuji, jaké změny udělat pro příští rok. Líbila se mi stavba bivaků, kde člověk nemusel bloudit, když potřeboval někoho najít.

Jak se chovají hvězdy soutěže ke svému okolí a soupeřům?

Marian: Většinou se baví každý s každým. Například letošní vítěz Carlos Sainz býval uzavřenější. Ale na mě už po pár letech, co se známe, reaguje příznivěji. Samozřejmě největší humbuk byl kolem Fernanda Alonsa, který dal po příjezdu do cíle novinářům maximálně deset minut času a pak se zavřel do obytného vozu. Nechtěl na sebe poutat pozornost za každou cenu.

Viktor: Měl jsem situaci jednodušší vzhledem k tomu, že mě řada špičkových jezdců zná z předchozích let díky Marianovi. Například Španěl Nani Roma, který vyhrál na Dakaru už třicet etap, se každé ráno ptal, jak se nám s Martinem Prokopem daří. Dokonce na konci soutěže Alonsovi a Sainzovi vysvětloval, že jsem Marianův bratr. Potěšilo mě také,že taková legenda jako  třináctinásobný vítěz Francouz Stéphane Peterhansel nemá nikdy problém člověka pozdravit a dát s ním řeč.

Jak jste reagovali na smrt motocyklového jezdce Paula Goncalvese?

Viktor: V cíli etapy to mně a Martinu Prokopovi říkal Polák Jakub Przygonski. Dojel před námi a zjistil to na mobilu. Na večerním brífinku se držela minuta ticha, víc jsem nezaznamenal.

Marian: Zasáhla mě dost. Po cestě do bivaku mi přišla zpráva a hned jsem volal do stáje Hero. Tam mi potvrdili, že je to bohužel pravda. Další dvě hodiny jsem v autě zpracovával fotky a dění kolem sebe moc nevnímal. V bivaku na mě ale všechno padlo, když se člověk potkal s lidmi z týmu Hero a od Hondy, kde jezdil až do loňské sezony. Znali jsme se s Paulem dobře od roku 2013. Ten den, kdy zemřel, jsem po práci zmizel z tiskového střediska a šel se asi na hodinu projít Potřeboval jsem být sám, bez lidí. Bylo mi dost smutno.

Čím je podle vás Rallye Dakar výjimečná?

Marian: Neexistuje situace, na kterou byste mohli být připraveni. Po první etapě se mi rozbilo auto. Problém se podařilo vyřešit, ale museli jsme předělat systém práce našeho fotografického týmu. Fungoval v náhradním režimu, přineslo to obrovské množství neplánovaných starostí. Za další dva dny mi ukradli fotoaparát i s objektivem, ale naštěstí jsem měl ještě tři další přístroje a na mém focení nebylo nic poznat. Za další dva dny přišla smrt Paula Goncalvese. V takové chvíli si člověk uvědomí, jak jsou auto nebo foťák nepodstatná věc. Letos to bylo dost emotivní, ale chci se tam příští rok vrátit.

Viktor: Dakar je výjimečný délkou tratí, složitostí terénu, neskutečnými emocemi, prostředím, počasím. Lidmi z prostředí rallye nebo jejího okolí.

Marian a Viktor Chytkové

  • Oba se narodili ve Vsetíně. Viktor na jaře 1984 a Marian v létě 1989.
  • Jsou vystudovaní právníci, Viktor je již advokát.
  • Viktor žije v Brně. Marian, když je v Česku (tři měsíce v roce), bývá v Praze.
  • Viktor provozuje profesní praxi, příležitostně závodí a fotí.
  • Marian se kromě Dakaru věnuje především MotoGP, MS v rallye a v rallyekrosu. Loni fotil dva závody F1, 24 hodin Le Mans a Isle of Man TT.
  • Viktor má za sebou deset účastí. Z toho šestkrát jako řidič novinářského vozu (s bratrem) a čtyřikrát v roli navigátora (jednou v kamionu).
  • Marian má za sebou devět startů jako fotograf. Letos fotil mimo jiné vítěze čtyř z pěti kategorií (kromě čtyřkolek).

Časopis Svět motorů si můžete objednat na ikiosek.cz.

Související články

Témata
1. 2. 2020 19:19
jsou to
Pekny kluci, mucinky 😘

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerát Zobrazit nabídku