Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Brubaker Box byl asi nejbizarnějším vozem na bázi Volkswagenu Brouk!

Tomáš Dusil Tomáš Dusil 15. 2. 2019
9
Zobrazit náhledy (9)
Brubaker Box v Brubaker Box Brubaker Box
Volkswagen Brouk posloužil coby technický základ řadě výrobcům sportovních či neobvyklých vozidel. Jedním z nich bylo také dynamicky tvarované něco jako MPV.

Od plážových bugin, přes šílenosti designéra Luigiho Colaniho až po brazilská kupé Puma. Všechna tato na pohled odlišná auta ukrývala ve svých útrobách více či méně upravenou techniku jednoho z nejznámějších aut světa, Volkswagenu Brouk. Jeho plošinový rám, v němž za zadní nápravou spočíval podélně uložený vzduchem chlazený čtyřválec s protiběžnými písty, přímo vybízel ke stavbě všemožných aut. Brouka si mnozí stavitelé malosériových aut vybrali také pro jeho značné rozšíření, snadno opravitelnou a zároveň houževnatou techniku a celkovou dostupnost součástek napříč celým světem.

Jenže zatímco o výše zmíněných výtvorech s geny brouka jste už jistě slyšeli, vůz Brubaker Box je v našich končinách relativně neznámým pojmem. Auto se navíc nabízelo také coby Automecca Sports Van a později coby replika například pod jménem Roamer 1.

Inspirace v T2

Vůz Brubaker Box debutoval v roce 1972 na Los Angeles International Motor Show. Ve výrobě se udržel až do pozdních sedmdesátých let, aby se jej následně pokusili vzkřísit v 90. letech. Za celým projektem stál muž jménem Curtis Box, který se ale v dětství jmenoval Curtis Brubaker. Spojením obou příjmení tohoto muže dalo vzniknout názvu vozu. Box si při svých cestách do Newport Beach povšiml značného množství vozů VW Bus (Volkswagen T2), tedy vanu na technickém základu Brouka, který se v USA těšil zejména v 60. a 70. letech obrovské oblibě a je považován za jeden ze symbolů hnutí Hippies. Vzhledem k popularitě tohoto vozu v USA Curtise Boxe napadlo udělat něco ideově podobného, ale už na první pohled se lišícího. A využít při tom techniku z Brouka.

Box ale nebyl jen snílkem, který má k realizaci daleko. K uskutečnění svých plánů měl velmi dobré předpoklady. Studoval totiž na Art Center v Pasadeně, jedné z nejlepších škol v USA na průmyslový design. Následně pomáhal Williamu P. Learovi s navrhováním prvních letounů Learjet, jednoho z raných výrobců malých korporátních letadel nejen v Americe, dnes součást kanadské strojírenské skupiny Bombardier. Později se dostal do vývojového oddělení GM. Pracoval ale rovněž pro Volvo, Ford či japonské firmy.

Jedny dveře pro všechny

Brubaker Box bylo už na první pohled zvláštní auto s jednoprostorovou karoserií, ovšem oproti běžným vanům či současným MPV o něco nižší. Přístup do kabiny k sedadlům přední i zadní řady vyřešil Box pouze jedinými bočními dveřmi na pravé straně, ovšem posuvnými dozadu. Boky karoserie měly zasklení pouze do zhruba poloviny délky.

Přední náprava (samozřejmě z Brouka) se nacházela zcela vpředu, takže přední sedadla byla umístěna poměrně daleko za nápravou a tedy vzadu. Toto byl zásadní technický rozdíl oproti Vokswagenům T1 až T3, ale i jiným tehdy vyráběným vanům. Ty na rozdíl od Brubakera Box využívaly takzvanou trambusovou koncepci. To znamená, že řidič v nich seděl buď nad přední nápravou, nebo dokonce před ní. Typickým příkladem takového řešení je i naše Škoda 1203.

Svým způsobem tak Brubaler Box velmi připomínal současná MPV. Ty také mají velmi hlubokou (širokou) palubní desku, tudíž i dlouhý sloupek řízení a tedy pozici řidiče dále od předních kol. Dnes to určuje požadavek na pasivní bezpečnost, která byla a je u trambusové koncepce obecně nedostatečná. S nohama na předním nárazníku je jakýkoliv čelní náraz třeba jen v malé rychlosti pro řidiče velmi nebezpečný.

Ve snaze zlepšit ochranu posádky při nárazu, byl Box vybaven předsunutými nárazníky, z nichž zejména ten přední trčel výrazně dopředu. Jistě šlo o snahu splnit takzvaný pětimílový nárazový test, který v té době v USA už platil a jenž požadoval, aby při nárazu do této rychlosti nedošlo k poškození vozidla.

Samotný nárazník boxu tvořila ocelová traverza potažená snad i z důvodu estetiky laminátem s dřevěným efektem. Pro zajímavost - sklo zadních výklopných dveří převzal Box z vozu Ford El Camino. Zadní lampy pak pocházely z Datsunu 512 Pickup.

Postavte si Brubakera

Brubaker Box nabízel jeho tvůrce v několika stupních. Buď jako kompletně hotové auto, nebo coby stavebnice (takzvaný kit car). V závislosti na tom se lišila také cena vozu. Standardní body kit vyšel na 3.950 dolarů a obsahoval kompletní karoserii včetně zasklení a přípravy pro elektroinstalaci. Kupující si do auta sám namontoval sedadla a rovněž některé mechanické komponenty (například spojku). Lepší verzi představoval Deluxe body and Final parts kit za 4.875 dolarů. Vrcholem byla konverze vašeho VW Brouka na Brubaker Box za příplatek 390 dolarů.

Curtis Box vůz sice vyráběl, jenže s určitými nedostatky. Tím hlavním byl fakt, že neměl smlouvu s Volkswagenem na dodávkách pouhých podvozků s hnacím ústrojím. Musel proto kupovat kompletní Volkswageny Brouk, přičemž po přestavbě na Brubaker Box prodal nepotřebné součástky, respektive ty, které mu zbyly, protože je při přestavbě nepoužil.

Ve snaze řešit uvedené problémy stejně jako zvýšit počet vyrobených aut, prodal Curtis Box svůj vůz firmě Automecca, která jej prodávala coby Sports Van. Automecca pokračovala v prodeji buď kompletních aut, nebo pouhých stavebnic v různém stádiu přípravy. Zpočátku byla Automecca schopná vyrobit za měsíc 20 aut. Plány ovšem byly tento počet zvýšit. Kolik se ale nakonec Brubakerů vyrobilo, se nikde nedočtete. Automecca vůz nabízela do roku 1979. Následný pokus auto obnovit v 90. letech také nebyl příliš úspěšný.

Související články

Autorizovaný prodej Servis osobních aut Autobazary Pneuservisy Náhradní díly

Diskuse: Přidat názor

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerát Zobrazit nabídku