Bugatti Atlantic a 101P: Luxusní kupé i monopost formule 1 v představách designérů

Bugatti po nepovedené italské epizodě v hlavní roli s Romanem Artiolim vzkřísil před devatenácti lety Volkswagen a doufejme, že natrvalo. Umí vyrobit nejrychlejší supersporty planety, ale co spíše luxusní auta? Ohledně projektu čtyřdveřového sedanu s motorem vpředu Galibier/Royale je nějak ticho po pěšině. Koncept se přitom představil už v Ženevě 2010. Jak může vypadat dvoudveřový „grand tourer“? Vrací se samozřejmě zpátky v čase.

Kupé Atlantic

Designér Arthur B. Nustas, mimochodem narozený v Izraeli a momentálně žijící v Japonsku, si vzal podněty z jednoho z nejslavnějších modelů značky: 57 SC Atlantic. V této specifikaci existovala pouze čtyři nádherná kupé a tři přežila do současnosti. Návrhář zkombinoval retro prvky původních vozů s modernou reprezentovanou Chironem. Tu poznáme hlavně na přídi, kde trůní také moderní variace na klasický podkovovitý chladič. Kreace dostala logicky stejné jméno a její kapota je opravdu dlouhá. Záď vybočuje, evokuje spíše padesátá a šedesátá léta a britskou kočku, s se zbylými tvary však bezezbytku ladí.

Zajímavý trend představují na některých skicách neprůhledná boční okna. Ta by do případné produkce určitě neprošla, legislativa je zatím proti. Dvoumístný kokpit vychází z moderních (malo)sériových vozů značky i konceptů. Takové auto se po nutných úpravách klidně může postavit konkurenci od Ferrari i dvou britských aristokratických značek v německých rukách, co říkáte? Jenže zůstává pouhou počítačovou vizí.

Monopost 101P

Bugatti až do nástupu německých značek v roce 1934 kralovala Velkým cenám, hlavně s nádherným typem 35, nejkrásnějším závoďákem vrcholné kategorie, který kdy kdo postavil. A 1.850 triumfů s jediným modelem už nikdy žádný konkurenční výrobce nezíská. Moderní formule 1 pamatuje osamocený zářez do statistik: francouzskou Grand Prix 1956. Zde startoval Maurice Trintignant s monopostem typu 251 konstruktéra Gioacchina Colomba, po osmnácti kolech ovšem odpadl. K neuvěřitelně zajímavému stroji se určitě v blízké budoucnosti vrátím podrobněji, zatím pouze ve zkratce: byl poháněn dvouapůllitrovým řadovým osmiválcem, ten ovšem našel své místo za pilotem napříč (!).

Ale jak by mohla vypadat moderní efjednička této značky? Může se do Velkých cen vůbec vrátit? Volkswagen sice účast ve skutečně nejvyšších patrech motoristického sportu ukončil loni, ale... vlastně proč ne? Její blízkou budoucnost v královské disciplíně prezentuje jiný návrhář: Brit Sean Bull. Vytvořil futuristický koncept 101P. Nad označením není třeba dlouho bádat, experimentální letoun Bugatti se jmenoval 100P.

A virtuální F1 jako letadlo také působí. Má totiž zakrytý kokpit! Nic, co bychom z poslední doby neznali, že? Sean si ke svému dílu vymyslel i příběh, který spočívá v tom, že pro sezónu 2020 FIA uvolní technická pravidla, protože závody budou tak nudné, že přijde radikální přehodnocení. Už aby to bylo! Jakási „formula libre“ (volná) má být omezena pouze předepsanými pneumatikami Pirelli, přísavným efektem a rozpočtovými stropy, konkrétně 200 miliony dolarů na sezónu. Jinak si výrobci mohou dělat, co chtějí. Bugatti klidně přichystá kompozitní brzdy a coby pohonnou jednotku použije spalovací turbínu podle návrhu Nikoly Tesly z roku 1913. Fotky z testů vypadají skoro reálně, což? Všechno už tu nicméně bylo, historie se opakuje velmi ráda.

Sean Bull jde dokonce tak daleko, že navrhl jezdeckou sestavu. Žádný Francouz a Ital, ale alespoň Němec ano (narážím samozřejmě na internacionální kořeny značky). Vedle zkušeného Australana Daniela Ricciarda usedne do kokpitu mladý Mick Schumacher, designér jim vytvořil dokonce i kombinézy. V době zahájení sezóny 2020 mu bude 21. Myšlenka je to věru podmanivá. Škoda, že se automobilky před pár lety neodtrhly a nevytvořily Grand Prix World Championship.

Foto: Arthur B. Nustas, Sean Bull Design