Byli jsme u dohledu nad dopravou z policejního autobusu: Bystrozraký benjamínek
Dohled policie nad silničním provozem a odhalování řidičských přestupků má stále více podob. Byli jsme zjistit, jak to vypadá, když se hlavní role zhostí policejní autobus.
Spolu s pěticí dopravních policistů sedíme v červnovém ránu na palubě autobusu v civilním provedení s mírně zatmavenými bočními skly. Na čtyřproudé silnici, kde může bezpečně předjíždět, policisté monitorují přestupky zejména řidičů nákladních aut – prostě tak, že při jejich míjení využívají autobus jako vysoko položenou pozorovatelnu a snímají situaci za volantem předjížděných náklaďáků. A šoféry ukolébané běžně provozovaným dohledem z aut nebo stojícími hlídkami v přesvědčení, že nic není vidět, tak můžou nepříjemně překvapit.
„Někdy se sami nestačíme divit, zaznamenali jsme třeba šoféry, kteří při řízení naloženého nákladního auta sledovali filmy na notebooku, psali za jízdy esemesky, telefonovali nebo si četli,“ bilancuje výsledky předchozích akcí tohoto busu vrchní komisař odboru dopravní policie Libereckého kraje Jan Frieser. Ovšem nejkurióznějším případem byl podle něj řidič kamionu, který loni vedl naložený vůz jen nohama obtočenýma kolem volantu. Ruce prý totiž momentálně potřeboval k něčemu jinému.
Je toho hodně
Jen co míjíme druhý nebo třetí náklaďák, už policista Martin Keller, usazený hned v druhé řadě sedadel, hlásí: „Pásy!“ Jeho kolega Jan Cejnar v zadní části busu to pro jistotu natáčí ještě jednou. Dvojí natáčení totiž zaručuje, že záznam přestupku bude skutečně dobře čitelný a rozpoznatelný. Doprovázející hlídce pak do vysílačky hlásí: „Modré volvo, nezapnutý pás řidiče.“ Policisté ve služebním voze v civilním provedení jedoucím za autobusem potvrzují přijetí zprávy, rozblikávají policejní maják, rozsvěcují nápis Stop a zastavují vozidlo na bezpečném místě. „Vždy se to odehrává na přehledných místech, abychom nevytvářeli na silnici složité či nebezpečné situace, například na čerpací stanici,“ vysvětluje postup Frieser. Bus mezitím po otočce na konci čtyřpruhu u Bílého Kostela nad Nisou pokračuje v jízdě zpět na Liberec a policisté sledují další nákladní auta.
Netrvá dlouho, a všechny doprovázející vozy – jsou celkem čtyři – už řeší s řidiči zaznamenané přestupky. „Nepoužití bezpečnostního pásu patří k těm nejčastějším, k nim se řadí i držení hovorového nebo záznamového zařízení a jiné způsoby nevěnování se řízení,“ bilancuje Frieser. Jako další vyjmenovává třeba nesprávné nebo nedostatečné upevnění nákladu či předjíždění v místech, kde je to zakázáno.
Pauza
Protože jsou všechny hlídky ve spolupracujících vozidlech již v permanenci, zasahuje u dalšího nepřipoutaného šoféra neplánovaně i tým z autobusu. V okénku se objevuje zastavovací terč a na zadní části autobusu se rozblikává modrý maják. Poblíž obce Paceřice odbočujeme mimo I/35 a náklaďák zastavujeme. Hlídka z autobusu zkontroluje řidiči Láďovi doklady, dává mu dýchnout a oznamuje přestupek. Vzhledem k tomu, že je nezapnutý pás zadokumentovaný na záznamu, ani neprotestuje a pokutu platí. Šofér sice snahu policie postihovat přestupky i touto metodou chápe, podivuje se jen, odkud na to mají policisté prostředky. Na to má Frieser jednoduchou odpověď, pokutami během jednoho výjezdu do státního rozpočtu přibude vyšší částka než náklady akce: „Na pokutách vybereme při průměrných čtyřiceti odchycených přestupcích necelých třicet tisíc, což náklady na provoz autobusu spolehlivě pokryje.“
Jak nám dál potvrzuje, do správního řízení jdou totiž jen věci, které nelze řešit na místě nebo když řidič verdikt policistů rozporuje. Při nahlášení, že je přestupek zadokumentovaný, ovšem obvykle nikdo neprotestuje a hned zaplatí. Může se ale stát, že hlídce vozidlo přejede do jiného kraje a tam už sankci z jiného kraje nelze vymáhat? „Ne, policie má obecně v rámci přestupkového řízení celostátní působnost, a tak jej můžeme projednat i za hranicemi kraje,“ uzavírá Frieser.
Už se to ví
Znovu startujeme – veliteli policejního autobusu se totiž hlásí i poslední hlídka, že již má volné ruce. Monitoring tak může pokračovat. „Smyslem akce není prohřešky proti pravidlům pouze zaznamenat, ale rovnou hned na místě vyřešit, aby sankce dopadla na řidiče bezprostředně,“ vysvětluje Frieser.
Znamená to tedy, že pokud jsou projednáváním přestupků zaměstnány všechny hlídky, autobus se zastavuje a rozjíždí, teprve až je kapacita alespoň části z nich zase volná. Navíc řidič autobusu Stanislav Bém vítá každou pauzu. Jak zjišťujeme, jinak by jezdil oněch 45 kilometrů mezi Bílým Kostelem na I/35 a Příšovicemi u Svijan na D10 pořád dokola tam a zpět v kuse čtyři hodiny, než bude přestávka na oběd. Po hodinové pauze se monitoruje další čtyři hodiny.
S přibývajícím časem je zachycených přestupků stále méně. Komisař to přikládá tomu, že se už řidiči mezi sebou začali varovat, a tak si dávají pozor: „Zejména kamioňáci se mezi sebou velmi rychle domlouvají vysílačkami.“ Monitoring z oken busu se tak rozšiřuje i na osobní auta. V síti zanedlouho uvázne mladá řidička octavie s ústeckou značkou, která při řízení telefonovala. Po odstavení vozidla na čerpací stanici ji tak čeká pokuta 500 korun a na kontě se jí objevují dva trestné body.
Jak se ukazuje, monitoring provozu z autobusu jednou za čtvrt roku je stále benjamínkem kontrol, ovšem samotným policistům by se jeho častější nasazení zamlouvalo. „Tento způsob dokumentace přestupků řidičů nákladních vozidel se osvědčil a bude využíván i nadále,“ uzavírá Frieser. A vypadá to, že jeho nasazení bude ještě častější.
Bilance monitoringu z autobusu v červnu 2020 | ||
Přestupek | Počet případů | Celková pokuta |
Nezapnuté bezpečnostní pásy | 36 | 16 600 Kč |
Držení hovorového nebo záznamového zařízení za jízdy | 10 | 4600 Kč |
Technický stav vozidla | 3 | 2500 Kč |
Nezajištěný náklad | 1 | 300 Kč |
Předměty ve výhledu | 1 | 500 Kč |
Nesprávný způsob jízdy | 1 | 500 Kč |
Nevěnování se řízení | 1 | 1500 Kč |
Nerespektování dopravního značení | 1 | 500 Kč |
Celkem | 54 | 27 000 Kč |
Inspirace Německem
Nápad používat autobus při zjišťování prohřešků řidičů nákladních aut přišel po jedné ze společných akcí s německými policisty někdy ke konci roku 2017. Rok pak trvalo, než se připravil koncept i pro naše podmínky. V čem se liší od německého modelu? Například tím, že si tamní policisté najímají civilní autobus i s řidičem, aby to bylo pokaždé jiné. Český model naopak preferuje vlastní služební vozidlo i šoféra. Samotný monitoring z oken autobusu se rozjel v lednu loňského roku. Do letošního června bylo jen v Libereckém kraji takových akcí šest, tedy zhruba každé tři měsíce. Za tu dobu zjistili policisté více než 185 přestupků a na pokutách vybrali přes sto tisíc korun. Obdobně frekventované je to i v jiných krajích.