CNG vs. LPG: Zrod plynného obra?

Dávno pryč jsou doby, kdy byl řidič „plynař“ na českých silnicích za exota. Boom levného jezdění na zkapalněný ropný plyn LPG dal vzniknout obrovskému byznysu dodatečných přestaveb aut a udělal z nich samozřejmou součást našeho světa. Také samotní výrobci vozidel celkem obratně zareagovali a začali nabízet vlastní originální plynová auta s plnou zárukou. V Česku už počítáme LPG vozidla na statisíce a téměř 900 čerpacích stanic nabízí doplnění LPG, nebo chcete-li propan-butanu.

Kdy jste ale naposledy slyšeli o nějakém novém zajímavém LPG přírůstku? Nejspíš už to bude pár let. Zato jiná, podobná kombinace písmenek se začíná skloňovat čím dál častěji – CNG, stlačený zemní plyn. Na scénu se prosazuje velmi rozvážně, netlačí na pilu. Dnes už ale můžeme mít za hotovou věc, že ač se to někomu líbí nebo ne, právě jemu patří budoucnost. Mimo jiné o tom svědčí rostoucí zájem automobilek právě o toto alternativní palivo – počínaje lidovým Fiatem a konče luxusním Mercedesem.

Pro český trh nedávno nastal zásadní okamžik, když se do plynového světa vydal domácí bestseller Škoda Octavia. A s ním celá partička koncernových sourozenců: Seat Leon, Volkswagen Golf a Audi A3.

Pojďme si tedy zase po letech shrnout základní fakta o obou alternativních plynných palivech, která jsme navíc postavili proti sobě v reálném testu spotřeby kompaktních kombi.

Už nyní můžeme prozradit, že nezazní jasný verdikt, který plyn je lepší. Ani jeden nelze paušálně doporučit nebo naopak, protože klady, zápory, škála nabízených vozů a pokrytí plnicími stanicemi jasně definují vhodný okruh zákazníků. Jisté ale je, že LPG je kolosem s obrovskou setrvačností, zatímco CNG se stále nadechuje k hlavnímu slovu. Jsme si jisti, že o něm ještě uslyšíme.

Základní fakta o CNG a LPG: Není plyn jako plyn

CNG = Compressed natural gas = stlačený zemní plyn = biometan

Těží se ze samostatných ložisek, případně jej lze vyrábět průmyslově. Do vozidel se plní v plynném stavu, nutností jsou tedy tlakové nádoby, většinou umisťované pod podlahu. Emise vzniklé spalováním CNG jsou nižší než u benzinu, nafty a dokonce i LPG. CNG je lehčí než vzduch a při úniku tak dojde k odvětrání.

Plusy

• Nezávislý na těžbě ropy, lze vyrábět z obnovitelných zdrojů.

• Levnější ze své podstaty, navíc daňově zvýhodněný. Dnes činí spotřební daň 0,36 Kč/ m³ a ve dvouletých intervalech se bude zdvojnásobovat, aby v roce 2020 dosáhla sazby 2,36 Kč/m³. U benzinu platíme 12,780 Kč/l a u nafty 10,90 Kč/l.

• Stálá kvalita plynu s ekvivalentem oktanového čísla 130.

• Úspora až 60 % nákladů proti benzinu a 40 % proti naftě.

• Vozy na CNG s hmotností do 12 tun jsou osvobozené od silniční daně.

• Výrobcem přestavěná auta jsou komplexně upravená a nehrozí tradiční „plynařské“ problémy jako zaklepávání ventilů.

• Nabídka vozidel i plnicích stanic pomalu, ale jistě roste.

• Za předpokladu, že provozovatel garáže zajistí potřebné revize a přizpůsobí vzduchotechniku, může vozidlo na CNG parkovat v podzemních garážích.

• Lze plnit domácí stanicí z běžného rozvodu zemního plynu (od 160 000 Kč).

Minusy

• Česku řídká síť plnicích stanci (aktuálně 58) s pomalým tempem rozšiřování.

• Dražší přestavba auta (hlavně kvůli tlakovým nádobám) a z toho plynoucí vyšší cena nového vozu.

• Nákladnější obměna komponent po skončení životnosti.

• Dodatečná přestavba na CNG nedává ekonomický smysl (40 000-80 000 Kč).

LPG = Liquid petroleum gas = kapalný ropný plyn = propan-butan

Jde o vedlejší produkt vznikající při těžbě a zpracování ropy. Do vozidel se tankuje v kapalném stavu. Je těžší než vzduch, po úniku se tedy drží při zemi, a proto vozidla na LPG nesmí do podzemních garáží. Emise při spalování jsou nižší než u benzinu a nafty, ale vyšší než u CNG.

Plusy

• Rozumná cena dodatečné přestavby vozidla (20 000-30 000 Kč).

• Hustá síť čerpacích stanic (v ČR téměř 900).

• Možnost uložení nádrže do prostoru rezervy.

• Úspora cca 40 % nákladů proti benzinu.

Minusy

• Výkyvy v kvalitě plynu.

• Spotřeba LPG vyšší než při provozu na benzin.

• Přechod z nafty nepřináší úsporu nákladů.

• Neexistuje náhrada z obnovitelných zdrojů.

• U dodatečných přestaveb nutnost častějšího servisu (například seřizování ventilů).

• Různé systémy a země používají odlišné plnicí redukce.

Situace na trhu ojetin: CNG zatím paběrkuje

Nabídka ojetých vozů spalujících CNG je ve srovnání s auty na LPG sotva desetinová. V atraktivní cenové hladině do 200.000 Kč lze nejčastěji vybírat

modely Fiat Multipla a Punto, Opel Zafira a Volkswageny Touran či Caddy. Našimi autocentry ale za uplynulý půlrok prošlo jen 15 kusů, přičemž prim hrála zmiňovaná zafira. Můžeme však pozorovat rostoucí zvědavost zákazníků. Výhodou ojetých vozů na CNG je fakt, že většina byla pro spalování plynu upravena samotným výrobcem. Zákazníkům dává tento fakt větší pocit jistoty než u LPG, kde naopak dominují dodatečné instalace,

často pochybné kvality.

Na co pozor při výběru plynové ojetiny

• Nikdy vůz nekupujte bez vyzkoušení jízdy na LPG/CNG. Hrozí, že prodávající bude prázdnou nádrží maskovat vadu systému.

• Zkontrolujte, zda je přestavba zapsána v technickém průkazu. Problémy bývají časté u CNG vozů individuálně dovezených ze zahraničí, kde je v technickém průkazu chybně uveden jen benzinový pohon.

• Pokud by náhodou končila dvacetiletá životnost nádoby na CNG, čeká vás drahá výměna.

• Tak stará auta ale nejsou běžná.

• Trvejte na předložení dokladu o pravidelných tlakových zkouškách a revizích.

• U dodatečných přestaveb je vlivem instalace nádrží do kufru víc zatěžována záď vozu – zaměřte se na funkci brzd, tlumičů a zavěšení.

• Vozy na LPG i CNG trpí rychlejším opotřebením komponent motoru, především jde o ventily a těsnění. Opět platí, že tovární přestavby znamenají méně problémů než individuální.

Přestavovat, nebo ne?

Dodatečná úprava klasického benzinového motoru na pohon CNG není zdaleka tak snadná ani rozšířená jako u konkurenčního LPG, které dnes umí spolehlivě namontovat tisíce firem do drtivé většiny aut, a hlavně za rozumné peníze (orientačně 20.000-30.000 Kč). CNG sady se dnes nabízejí

pouze na motory s nepřímým vstřikem a vycházejí dráž – řádově od 40.000 Kč. Cena se i kvůli drahým tlakovým láhvím může vyšplhat klidně na dvojnásobek. Zatímco u LPG tedy můžeme dodatečnou přestavbu vidět jako smysluplnou, v případě CNG doporučujeme razit cestu tovární zástavby výrobcem.

Víte, že…

… systém LPG musí nutně startovat na benzin, protože se zkapalněné palivo musí teplem motoru nejprve odpařit do plynné fáze, aby mohlo vzplanout? CNG má plynné skupenství, takže za běžných okolností auto startuje rovnou na něj. Protože je ale k jeho zapálení potřeba velká energie jiskry, startují v mrazech CNG auta také na benzin. Například Octavia G-Tec má tuto hranici při teplotě -10 °C.

… CNG lze i vyrábět? Koncern Volkswagen v čele se značkou Audi vytvořil rozsáhlý projekt e-gas na využití obnovitelných zdrojů. Podstatou je výroba elektrické energie pomocí větrných a solárních elektráren a s její pomocí následná produkce vodíku a metanu, tedy CNG. To řeší nejen zajištění ekologických pohonných hmot, ale mimo jiné i problém se skladováním přebytečné elektřiny z přírodních zdrojů a jejím nedostatkem při výkyvech počasí.

… není dobré jezdit výhradně na CNG a nechávat benzinovou nádrž dlouhodobě nedotčenou? Benzin má svou životnost. Olefiny v něm obsažené začnou časem oxidovat a vznikají pryskyřice, jež mohou zalepit vstřikovače. Benzin s lihovou příměsí může zvodnatět, což dokáže časem komplikovat startování. A v neposlední řadě benzin existuje v letní a zimní kvalitě, lišící se tlakem par. V zimě, kdy například Octavia G-Tec startuje na benzin, by opět mohlo dojít ke komplikacím, kdyby v nádrži bylo třeba půl roku staré palivo letní specifikace.