TEST Dacia Sandero 1.0 SCe (49 kW) – Je to ještě vůbec levné auto?
Dacia Sandero nastupuje ve třetí generaci. Je hezčí, lépe vybavená a mnohem lépe fungující. Až si jeden říká, jestli je to ještě vůbec levné auto...
Design, interiér
Značka Dacia pod vedením Renaultu zažila neskutečný rozvoj. Když ji francouzská automobilka v roce 1999 koupila, měla v plánu z ní vybudovat levnou značku pro východoevropské trhy, která měla nabídnout automobil s cenovkou okolo 5.000 eur. Jenže rychle se ukázalo, že o takové auto nemají zájem jen na východě, a tak Dacia postupně úspěšně expandovala i v západní Evropě a čile rozšiřovala nabídku. Když tak nastupuje už třetí generace hatchbacku Sandero, který po Loganu zahájil expanzi značky, je Dacia ve zcela jiné pozici než kdysi.
Najednou jí už nestačí zaujmout jen na méně náročných trzích, ale musí se přizpůsobit i náročnější klientele ze západu. Navíc stále přísnější emisní i bezpečnostní normy už neumožňují použít výběhovou techniku Renaultu jako v minulosti, a tak bylo nutné použít platformu sdílenou z aktuálním Cliem, stejně jako jeho motory. Zároveň však Sandero nadále muselo zůstat dostupným automobilem, přesně podle strategie značky, což nebylo tak snadné jako kdysi. Povedlo se to?
Jednoduchý, ale pohledný
Když se na novou Dacii Sandero podíváte zvenku, tak rozhodně ano. Tento malý pětidveřový hatchback sice zůstává jednoduše navržen, je bez zbytečných (a drahých) kudrlinek, zároveň však vypadá k světu. Světla s motivem ležícího písmena ypsilon jej dělají zajímavějším, zaujmou také plechová kola s plastovými kryty Flexwheel. Ty jsou totiž navrženy tak, aby evokovaly litá kola, což se jim daří. Klidně byste si je spletli s hliníkovými disky.
Výhradu tak mám vlastně jen k laku testovaného exempláře - v základní bílé tolik nevyniknou některé detaily karoserie, a tak bych rozhodně zauvažoval třeba nad modrou nebo červenou, dodávanou za dostupný příplatek 11.500 korun. Zamrzí pak rovněž fakt, že parkovací čidla jsou nenalakovaná, a tak na bílém celku působí jak pěst na oko.
S délkou 4.088 mm je Sandero spíše tím větším zástupcem dnešního segmentu B, předchůdce přerůstá o 31 mm. Rozvor se pak díky novému základu natáhl o 14 mm na 2.604 mm.
Je to ještě levné auto?
Ještě větší šok způsobuje Sandero uvnitř. Kabina je pojata podle aktuálních standardů, navíc ve vrcholné verzi Comfort s textilním zdobením palubní desky, až si připadáte jako v mnohem dražším automobilu.
Bližší pohled sice lacinější charakter odhalí, jenže celkové zpracování je takové, že interiér Sandera zaslouží jedině pochvalu. Použité plasty na palubní desce jsou sice tvrdé, jejich zpracování je ale na výbornou a také jejich struktura nepůsobí nijak lacině. Analogový přístrojový štít pak v dnešní době digitálních obrazovek působí trochu jak závan starých časů, jenže jeho jednoduchá grafika je naprosto přehledná, a tak k takovému řešení nemám nejmenších výhrad.
Stejně tak se dobře drží volant, který je konečně výškově a podélně nastavitelný (od druhého stupně Essential), a tak se za ním konečně dobře srovnáte. Pochvalu zaslouží také sedačky, dá se posadit hezky nízko a zůstávají pohodlné i na delších trasách. Jen středový tunel trochu omezuje koleno řidiče.
Chválit budu také multimediální systém. Obrazovka s osmi palci už je hezky velká, systém navíc reaguje slušně rychle a je dostatečně intuitivní. Benefitem jsou také funkce Android Auto a Apple CarPlay pro zrcadlení aplikací chytrých telefonů. Jen pokud si nedokoupíte navigaci, fungují tyto funkce pouze prostřednictvím kabelu. To by tolik nevadilo, protože bezdrátové zrcadlení smartphonů je novinkou, natožpak v takto dostupném autě, kdyby však Sandero nemělo jinak umístěný USB vstup. Je tu totiž jen jediný, umístěný vedle displeje multimediálního systému. Hodí se tak v případě, kdy je tu šikovný držák na telefon jako alternativa k infotainmentu u základních verzí, v jiném případě musíte počítat s nevzhledně se kroutícím kabelem k telefonu. Škoda, že tu není ještě jedno USB u řadicí páky.
Z hlediska vnitřního prostoru pak nemám jediné výtky. Malé hatchbacky už dnes vyrostly natolik, že i na zadních sedadlech poskytnou slušný prostor, což platí i pro nové Sandero. S výškou 185 cm tu mám více než dostatečnou rezervu před koleny a bohatý prostor nad hlavou.
Špatné to není ani se zavazadelníkem. Udávaný objem 328 litrů patří k solidnímu průměru v rámci segmentu, pravidelné tvary (šířka mezi podběhy 102 cm x délka 69 cm a výška 58 cm pod plato) zlepšují využitelnost, stejně jako čtveřice jednoduchých háčků na nákupní tašky. Jen nakládací hrana 76 cm je hodně vysoká. Jednoduché čalounění a odhalené plechy na víku zavazadelníku pak dávají najevo, že se přece jen někde šetřit muselo, aby si Sandero udrželo dostupnou cenovku. To ostatně potvrzuje také plechovější zvuk dovírání všech dveří.
A co tedy ta cena?
Když už jsme cenovku nakousli, jak to s ní vlastně je? Zůstává Sandero i v nové generaci dostupným automobilem? V přímém srovnání s předchozí generací auto zdražilo. Úplný základ s tříválcem 1.0 SCe (49 kW) vyjde na 239.900 korun, což je přece jen více než 211.400 Kč, za které se s 1.0 SCe (54 kW) vyprodává základní Sandero minulé generace.
Výchozí motor sice mezigeneračně oslabil, jenže novinka už v základu má diodová potkávací světla, světelný senzor, elektrický posilovač řízení s proměnlivým účinkem, omezovač rychlosti, výškově nastavitelný volant nebo šest airbagů, což jsou prvky, o kterých se minulému Sanderu mohlo v základu jen zdát. Navíc v rámci dnešního trhu jde pořád o parádní nabídku.
Dacia Sandero – srovnání s dalšími malými hatchbacky | ||||
Model | Dacia Sandero | Citroën C3 | Hyundai i20 | Škoda Fabia |
Motor | 1.0 SCe | 1.2 PureTech | 1.2i | 1.0 MPI |
Zdvihový objem [cm3] | 999 | 1199 | 1197 | 999 |
Válce/ventily | 3/4 | 3/4 | 4/4 | 3/4 |
Největší výkon [kW/min] | 49/6300 | 61/5750 | 62/6000 | 44/5000-5500 |
Točivý moment [N.m/min] | 95/3600 | 118/2750 | 118/4200 | 95/3000-4300 |
Převodovka | 5M | 5M | 5M | 5M |
Max. rychlost [km/h] | 158 | 169 | 173 | 158 |
Zrychlení 0-100 km/h [s] | 16,7 | 13,3 | 13,1 | 16,4 |
Komb. spotřeba dle WLTP [l/100 km] | 5,2 | 5,5 | 5,9 | 5,5 |
Základní cena [Kč] | 239.900 | 279.900 | 279.990 | 279.900 |
Vlastně tak zamrzí jen ceníková politika. Základní motor 1.0 SCe (49 kW) totiž dostanete buď v úplném základu Access, který i přes bohatší výbavu než u předchůdce bude stačit jen nenáročným klientům, nebo až ve vrcholném stupni Comfort, a to za 279.900 korun. Ve druhém stupni Essential je totiž na výběr jen přeplňované 1.0 TCe (67 kW) za 274.900 Kč nebo 1.0 TCe (74 kW) na LPG s aktuální akční cenou 269.900 Kč.
V Comfortu se tak Sandero najednou dostává už k třísettisícové hranici, což se v cenové relaci Dacie na jednu stranu může zdát hodně, jenže na druhou stranu už v takovém případě dostáváte bohatě vybavené auto. Vždyť testovaný kousek na fotografiích vyjde podle ceníku na 293.400 korun, a to mu vlastně chybí jen automatická klimatizace a bezklíčový vstup (dohromady +7.000,-), metalíza (+11.500,-), litá kola (+5.500,-) a navigace (+5.000,-). Více toho už ani pořídit vlastně nejde. Výše příplatků navíc nadále dokazuje, že je Sandero nejen levné samo o sobě, ale lze i levně doplnit jeho výbavu.
V tomto směru navíc potěší, že se na příplatkové výbavě nijak zvlášť nešetřilo. Parkovací kamera má poctivý obraz, o kterém by se takové Mazdě 6 mohlo jenom zdát. A tempomat udrží rychlost i při změně převodu, což nebývá zvykem ani u dražších aut.
Motor, jízdní vlastnosti
Solidní základ
Když už tu mluvíme o základním motoru, není to jen snaha prezentovat „cenu od“, ale souvisí to přímo s testovaným exemplářem. Nové Sandero jsme totiž poprvé vyzkoušeli se základní tříválcem 1.0 SCe o výkonu 49 kW a točivém momentu 95 N.m.
Jedná se o atmosférický benzinový tříválec s nepřímým vstřikováním, který splňuje normu Euro 6d-full. I z toho důvodu nabízel předchůdce o něco výkonnější litr s 54 kW, který byl přizpůsoben méně náročným emisním pravidlům.
Jde přitom o solidní motor, byť nebudu nalhávat, že jej plně ocení jen méně nároční řidiči. Právě na ty ale Dacia s tímto agregátem cílí. Nízký výkon se tak při jízdě mimo město plně projeví, na okreskách i dálnici je dynamika už jen průměrná, o čemž ostatně svědčí hodnota zrychlení z 0-100 km/h za 16,7 sekundy. Předjíždět je tak nutné s rozvahou a vytočeným motorem.
Na druhou stranu 130km/h auto udrží i do kopce, tedy pokud v něm nezpomalíte a nerozhodnete se znovu zrychlit, to už se bez podřazení neobejdete. Navíc ve městě je agregát dostatečně pružný a plný elánu, a to i v nízkých otáčkách. Pokud vám tak průměrná dynamika nevadí, klidně už při 50 km/h zařaďte pětku a nemusíte se ve vyšších rychlostech o nic dalšího starat.
Právě pětistupňový manuál je pro základní atmosférický litr jedinou možností. Jedná se o takový dobrý průměr, řazení je tužšího ražení, při změně převodu však lehce zadrhává.
Co se pak týče spotřeby paliva, opět se dokazuje, že slabý motor je citlivý na jízdní styl. Pokud se přizpůsobíte jeho charakteru a budete s ním jezdit klidně a plynule, oceníte jeho nízký apetit. Ve městě jsem zvládal jezdit za 5,2 l/100 km, obecně nebyl problém se vejít do 6 l/100 km a s lehčí nohou na plynu se dá dokonce jezdit za pět. Když ale tempo zvýšíte, rázem jste na sedmi litrech, což platí také pro přesuny po dálnici.
Dospělejší než kdysi
Právě dálniční jízda dokazuje, že je Sandero s testovaným motorem pořád hlavně auto do města. Nejde tak ani o průměrnou dynamiku, se kterou se u základního motoru prostě musí počítat, ale také o průměrné odhlučnění. Při 130 km/h už motor točí 4000 otáček, a tak už uslyšíte jeho tříválcový jadrný ryk, který je znatelný od nějakých 3000 otáček. Stejně tak šum vanoucího vzduchu kolem karoserie je v takovém tempu znatelný. Byť proti předchůdci jde o zlepšení.
Ve městě ale Sandero funguje pěkně. Jeho podvozek solidně pracuje, byť na větších nerovnostech se i na 15" kolech pořád dočkáte tupých ran. Na druhou stranu jsou lépe odhlučněny než v minulosti. Moderní základ v podobě platformy CMF sdílené s aktuálním Cliem je každopádně znát, ze Sandera dělá citelně dospěleji se chovající automobil, než jakým byla minulá generace. Na hladkém povrchu je tak najednou Sandero plavným, pohupujícím se automobilem.
Výraznější výtkou je tak za mě jen lehké, necitlivé řízení, které o dění pod koly poskytuje jen minimum informací. Navíc je vcelku pomalé, a tak Sandero nemění směr nijak hbitě. Na druhou stranu věřím, že cílové klientele tato odtažitost vlastně vadit nebude a naopak ocení lehkost řízení při manévrování třeba na parkovišti.
Závěr
Závěr
Bývaly doby, kdy jsme některé přešlapy vozů Dacia omlouvali tím, že jsou zkrátka daní za nízkou cenu takového modelu. V případě třetí generace Sandera už ale nic omlouvat nemusíte, je to zkrátka povedené auto, které už výrazných chyb nemá, a přitom je pořád za rozumnou cenu.
Nekomunikativní řízení cílové klientele vadit nebude a jen průměrná dynamika mimo město souvisí s testovaným základním motorem. Snahu o nízkou cenovku tak prozrazuje vlastně jen průměrné odhlučnění nebo třeba odhalené plechy v zavazadelníku. Naopak výbava už je slušná a připlatit si lze také za prvky známé z dražších aut.
Sandero přitom nadále zůstává dostupným automobilem. První cena (239.900 Kč) už možná není tak nízká jako u předchůdce, který se vyprodává za 211.400 korun. Dostanete však mnohem povedenější a dospěleji působící automobil, který už ani osobně nepovažuju za "budget car". Za 300.000 korun máte už totiž parádně vybavené auto, které udělá radost. Novým Sanderem tak Dacia udělala výrazný krok směrem k mainstreamu při zachování slušné cenovky. Tohle auto bude hitem!
Nejlevnější verze modelu | 239.900 Kč (1.0 SCe/49 kW Access) |
Základ s testovaným motorem | 239.900 Kč (1.0 SCe/49 kW Access) |
Testovaný vůz bez příplatků | 279.900 Kč (1.0 SCe/49 kW Comfort) |
Testovaný vůz s výbavou | 293.400 Kč (1.0 SCe/49 kW Comfort) |
Plusy
- Povedený design
- Slušná spotřeba
- Slušně prostorný interiér
- Pořád dostupná cenovka
- Levné příplatky
Minusy
- Průměrná dynamika
- Průměrné odhlučnění
- Odtažité řízení