TEST Dacia Sandero Stepway Outdoor 0.9 TCe – Lidé chtějí drsný vzhled!
Design
Jedním z důvodů současné popularity crossoverů a vozů SUV je jejich vzhled. Dnešní doba je drsná, takže lidé chtějí i drsná auta. Co na tom, že pod slovem „drsný“ si může každý představit něco jiného. Třeba drsný offroad je takový, který má rámovou karoserii, tuhé nápravy a v sériovém stavu zvládne s trochou nadsázky i některé etapy slavné dakarské rallye.
SUV či crossover vypadá navenek podobně, a že se výrazně liší technicky, kupujícího tolik netrápí. Důležitý je vzhled. Jenže zájem o crossovery a SUV způsobuje, že je automobilky prodávají za vyšší ceny, než technicky srovnatelná „nízká“ auta, z nichž zmínění zástupci často vycházejí.
Kdo na ně nemá, a přesto chce terénní vzhled, má ještě jednu možnost. Tou jsou technicky zcela obyčejná auta běžných segmentů, tedy nízká, ale výrobci dodatečně namontují plastové doplňky karoserie. V lepším případě ještě změní nárazníky, z nichž ten přední nese jakousi imitaci ochranného rámu a celek doplní na danou třídu nadprůměrně rozměrnými koly. Takových aut je na trhu řada a rekrutují se z různých tříd. Ve střední třídě si tak můžete koupit třeba VW Passat Alltrack či Škodu Octavia Scout. No a v nižší třídě třeba VW CrossPolo nebo testovanou Dacii Sandero Stepway.
Zatímco terénní passat či octavia nabízejí také pohon všech kol, zkoušené sandero si musí vystačit bez něj. Smyslem je za příznivou cenu nabídnout terénní vzhled a to se mu daří vcelku dobře. Polo Cross je ovšem i tak drahé, takže nakonec uvedenou myšlenku nejlépe splňuje právě testovaná dacia. Offroadový vzhled vozu navozují přídavné plastové prvky karoserie. Z hlediska praktického využití stojí za zmínku podélné střešní lišty. Zajímavě vypadají a také usnadňují montáž příčníků pro uchycení jízdních kol nebo střešního boxu.
Rozdíly hledejte vpředu
Sandero existuje od roku 2007, kdy doplnilo výrobní program rumunské automobilky o další novodobý model. Počínaje rokem 2012 je na trhu druhá generace, která prošla loni na podzim modernizací. Změny jsou na první pohled patrné na přední části. Světlometům přibyly diody pro denní svícení, což je standard u všech verzí vozu prodávaných na českém trhu.
Další změny se týkají techniky, kdy se pod kapotu vozu dostal nový motor 1.0 Sce o výkonu 54 kW. Jedná se o tříválec, který pohání také novou generaci Nissanu Micra. V rámci testu verze Stepway jsme ale vyzkoušeli výkonnější tříválcový motor 0.9 TCe se 66 kW. Standardně je spojený s pětistupňovým manuálem. Pro ty kteří nechtějí či odmítají sami řadit, má výrobce k dispozici automatizovaný manuál Easy-R. Současně se jedná o jediné sandero, vybavená samočinnou převodovkou.
Motor, jízdní vlastnosti
Vyberte si motor
„Terénní“ Sandero Stepway je u nás k dispozici pouze v jediné výbavě, příznačně pojmenované Outdoor. Kromě testované „nula devítky“ může zájemce zvolit ještě vznětový čtyřválec 1.5 dCi o stejném výkonu jako benzinový motor, tedy 66 kW. Oproti zážehové verzi je ale o 46.000 korun dražší.
Outdoor je tedy pomyslným vrcholem v řadě Sandero. Standardní výbava je vzhledem k ceně obsáhlá. Zahrnuje mimo jiné třeba dotykový multimediální systém Media Nav Evolution s navigací. Standardně se dodává se základním mapovým pokrytím, za příplatek 3.000 korun máte k dispozici mapy pro celou Evropu.
Výbava zkoušeného vozu dále zahrnovala rezervní kolo za 1.800 korun, metalický lak za 10.900 korun, zadní parkovací kameru včetně senzorů za 12.000 korun a poslední příplatkovou položku tvořila elektricky ovládaná okna zadních dveří. Jejich tlačítka se vpředu kupodivu nenacházejí na loketní opěrce řidičových dveří, ale na středovém panelu. Tedy z hlediska ergonomie méně šťastně.
Že je sandero postaveno na starším technickém základě, prozradí z dnešního pohledu již trochu kompromisní pozice za volantem. Ten lze nastavit výškově v nevelkém rozsahu, podélně však změnit jeho polohu možné není. V nejvyšším místě je volant trochu „naplocho“, tedy jako třeba v dodávce. Kožený potah je u Stepway Outdoor součástí sériové výbavy. Pokud jej nechcete, nabízí vám výrobce zajímavou službu - snížení základní ceny vozu o 3.000 korun. Sedadlo řidiče výškově stavitelné je, ovšem opět ne zcela zdařile. Při změněn výšky se totiž zvedá jeho zadní část, tudíž není zachován sklon sedáku. Kaplička s přístroji neobsahuje teploměr chladicí kapaliny, a dokonce ani kontrolku ve tvaru modrého teploměru, která by jej ve fázi ohřívání motoru suplovala.
Z kabiny jako celku kouká spíše účelovost, než snaha o poskytnutí něčeho víc. A logo „Stepway“, vyšité na opěradlech předních sedadel to nezachrání. Škoda, že dacia u této verze nenabídla třeba výrazněji tvarovaná přední sedadla či jejich lepší potahový materiál. Za 12.000 korun ale můžete mít kožené čalounění.
Dlouhé převody nutné
Výkon 66 kW je u Sandera stropem. Na rozdíl od většího čtyřválce 1.2 TCe si zkoušený tříválec musí vystačit s nepřímým vstřikováním benzínu. Tím je sice zajištěna čistící funkce sacích ventilů a sacího traktu, avšak nevýhodou je vyšší spotřeba paliva v režimu částečného zatížení. I když odhlédneme od faktu, že testovaný vůz s 850 km na počitadle ujeté vzdálenosti nebyl ještě zcela zajetý, byla spotřeba paliva dle ukazatel 7,5 litru na 100 km spíše vyšší.
Motor se obejde bez vyvažovacího hřídele, jehož funkci částečně supluje třeba o 8 mm přesazená rovina středů pístů vůči rovině středu klikového hřídele. A samozřejmě řešení setrvačníku v kombinaci s tlumičem torzních kmitů, který je součástí spodní řemenice. Celkový akustický projev sice tříválec nezapře, avšak nelze říci, že by to nějak vadilo. Vrchol točivého momentu 140 N.m je k dispozici při 2250 otáčkách za minutu. Z dnešního pohledu je tedy posazen spíše výše. Cesta k němu je poměrně strmá, takže aby auto předvedlo nějakou tu dynamiku, potřebuje motor točit alespoň 2000 otáček za minutu.
Při jízdách městem je tak subjektivně vnímaná dynamika slabší. Svůj potenciál motor odevzdá až při jízdě ve volném terénu, ještě lépe na dálnici. Tady se roztočí a vůz pak jede až překvapivě čile. I táhlá stoupání zdolá s lehkostí. Při rychlosti 130 km/h točí motor na pětku přibližně 3200 otáček, což není moc, ale nijak to nevybočuje z dnešních obvyklostí. Těžšími převody dnes výrobci aut bojují s nežádoucím odporem v sání, který pístům způsobuje částečně otevřená škrticí klapka. Těžké převody donutí řidiče více přidat plyn a tedy o větší úhel otevřít škrticí klapku, čímž odpor v sání klesne. Motor tak vykazuje vyšší účinnost, která je obecně vzato nejvyšší při vysokém zatížení motoru.
Důležité je aby převody nebyly dlouhé až příliš, což rozhodně není tento případ. Pravdou je, že „roztáhnout“ auto na pětku z rychlosti 90 km/h na 130 km/h trvalo lidově řečeno celou věčnost. Samozřejmě, stačilo podřadit a bylo to rázem lepší. Jenže tímto by se dále zvyšovala už ne úplně nízká spotřeba paliva.
Svižně a bez emocí
Podvozek sandera ničím převratným nevyniká. Prostě má svoji práci a tu dělá jak nejlépe umí, byť dispozice má pro to skromné. Stepway nabízí jako jediný 16palcová kola pojmenovaná Flexwheel a vyvedená v tmavé barvě s pneumatikami 205/55. Ty mají do jisté míry zásluhu na solidní přilnavosti při jízdě v zatáčkách. „Terénní” sandero tak poskytuje lepší ovladatelnost, než běžné verze, byť v kontextu třídy průměrnou. A bohužel současně také sníženou kvalitu jízdy. Nejde o nic drastického, avšak na velkých výmolech se kola vzduchem občas prolétnou. Posilovač řízení je tady ještě elektrohydraulický, což v zásadě vylučuje nabídku pokročilých asistenčních systémů. Mezi plnými rejdy je třeba otočit asi 3,2krát volantem, což ukazuje na z dnešního pohledu méně strmé řízení. To vadí více při parkovacích manévrech než při jízdě členitou krajinou, ale zvyknete si. Musíte!
Závěr
Závěr
Největší předností této verze a sandera obecně je poměr cena/nabízená hodnota. Oč svého majitele „okrádá” na technice, o to více přináší praktičnosti. Zásluhou v dané třídě nadprůměrného rozvoru 2590 (běžné sandero má 2589) mm si i vzadu sedne dvojice dospělých pasažérů, kteří se tak nebudou tísnit. Limitem pro delší cesty tak je pouze provedení zadní lavice a její rozměry, které jasně ukazují na segment B.
Vrcholný Stepway Outdoor navíc k užitné hodnotě přidává neotřelý vzhled, byť o žádné auto pro jízdu mimo zpevněné cesty nejde. V praxi tak zvládne nanejvýš polňačku, stejně jako běžné Sandero. Chybí pohon všech kol, vyšší světlá výška či pokročilé systémy pro jízdu terénem, třeba pro sjíždění prudkých svahů. Jenže lidé terénní vzhled chtějí, tak proč jim jej nedopřát.
Nejlevnější verze modelu | 174.900 Kč (1.0 SCe 75 k Access) |
Základ s testovaným motorem | 237.900 Kč (0.9 TCe 66 kW/90 k S&S Arctica) |
Testovaný vůz bez příplatků | 276.400 Kč (Stepway Outdoor 0.9 TCe 66 kW/90 k S&S) |
Testovaný vůz s výbavou | 307.100 Kč (Stepway Outdoor 0.9 TCe 66 kW/90 k S&S) |
Plusy
- Poměr cena/nabízená hodnota
- Prostorná karoserie
- Vzhled
- Bohatá sériová výbava (vzhledem k ceně)
Minusy
- Pozice za volantem
- Spotřeba paliva by mohla být nižší
- Pružnost motoru v otáčkách do 2000 za minutu
- Málo strmé řízení
Foto: Petr Homolka