Další omezování dopravy: Toto je neférový bič na řidiče!
Města se snaží vyřešit stále houstnoucí dopravu na úkor aut. Přibývají nová zúžení, speciální pruhy pro ostatní účastníky provozu či se stávající pro motorová vozidla rovnou ruší. Je jejich smyslem řidiče otrávit?
Určitě nejsme sami, kdo se s hustou dopravou v Praze dennodenně setkává. Městem totiž projíždělo v době před covidem denně až 360.000 aut, dnes se k těmto číslům už zase blíží. Na některých křižovatkách se podle statistik Technické správy komunikací za rok 2020 zastaví i hodně přes sto tisíc vozů každý den. Řešením v očích radnice je dopravními opatřeními automobilistům znepříjemňovat život a z města je postupně vytěsnit. Schovává se přitom za ostatní účastníky provozu, zaštiťuje se především zájmy cyklistů a chodců. „Je třeba sladit zájmy všech účastníků silničního provozu, které ovšem jdou mnohdy proti sobě,“ tvrdí Jaroslav Mach, vedoucí oddělení rozvoje dopravy Magistrátu hlavního města Prahy.
Cyklopruh vedle cyklodálnice
Města ve snaze páchat dobro ve prospěch ostatních druhů dopravy navíc zavádějí v ulicích spousty opatření, o nichž ani nevědí, že je dělají špatně. Příkladem budiž třeba vytvoření cyklopruhů v Chlumecké ulici na Praze 14, kde denně projede přes 40.000 aut. Tamní místostarosta Radek Vondra na sociálních sítích obhajuje jejich zavedení, ale třeba o šířce jízdních pruhů a samotných vozidel, která se tam mají vejít, toho příliš neví: „SUV mají šířku do 1,9 m,“ argumentuje Vondra. Mýlí se ovšem a místní mu to dávají ostře najevo. „Proč myslíte, že každé zúžení u nás třeba na dálnicích má v užším pruhu značku >2,2<? Protože se šířka vozidla měří se zrcátky a auta pod dva metry šířky včetně zrcátek tvoří sotva pár procent všech osobáků jezdících po našich silnicích,“ stírá ho na sociálních sítích Martin Kozák. A není zdaleka sám. „Ač jsem žena, tak asi daleko lépe než vy vím, že většina SUV se do 1,9 m opravdu nevejde. I octavia má se zrcátky přes dva metry, natož SUV, která mají v některých případech i přes 2,2 metru, jeďte se tam projet,“ radí místostarostovi třeba Věra Šimková. Další diskutující pak uvádějí, že se tím pádem oba pruhy tlačí na sebe a ke karambolu v tak stísněném prostoru není daleko. Přitom cyklistu tam nikdo neviděl. „Nikdo v nich nejezdí,“ má jasno Jan Vohnout.
„Iritují mě za každou cenu namalované cyklopruhy i tam, kde jízdní pruh poté zůstane jen 2,2 m, tedy na zrcátka,“ připojuje se Jan Kasl, architekt a někdejší pražský primátor, který se podílí například na plánech realizace Vnitřního pražského okruhu a dopravu v metropoli soustavně sleduje.
Cyklopruh v této lokalitě je navíc i zbytečný, vždyť souběžně s ním vede už dlouho i široká stezka pro chodce a cyklisty na vrcholu tubusu metra od stanice Rajská zahrada ke stanici Černý Most. Ani tady není provoz prakticky žádný, cyklistu nevidět, jen snad osamělého chodce nebo maminku s kočárkem.
Proč to všechno?
Kdyby tak byla omezení z Chlumecké ojedinělým problematickým bodem dopravy v Praze. Bohužel to ale není zdaleka jediný případ. „Pan náměstek Scheinherr s panem Čižinským v holportu s pirátským primátorem Hřibem skutečně vzbuzují dojem, že si pražské řidiče vybrali jako své nepřátele, a ztrpčují jim život, kde jen mohou,“ má jasno o skutečné motivaci omezování dopravy pro automobily radní Prahy 2 Alexandra Udženija (ODS). S jejím názorem souzní architekt Kasl: „Chápu sice nutnost vyjít vstříc ostatním účastníkům provozu, zejména těm, kdo používají MHD, ale snahy o zneatraktivnění individuální automobilové dopravy nejsou tím správným řešením.“
Obvyklý magistrátní postup řešit vše na úkor plynulosti dopravy automobilové, které ubývá prostoru, však zůstává. K tomu navíc přidejme, že už ani sama plynulost dopravy a rychlost dopravního toku nyní není nijak závratná. „Průměrná rychlost vozidel na hlavních třídách ve městě je dvacet kilometrů za hodinu,“ vypočítává Mach.
Jak víme, mnohdy jsou omezení nepochopitelná, v každém případě však zcela zbytečná.
Ani to ale nebrání vytvářet stále další omezení. Přibývají tak zbytečné přechody pro chodce v místech, kde stojí roky podchod. V zájmu bezpečnosti pěších se ruší pruhy mezi chodníkem a nástupními ostrůvky tramvajových zastávek, nebo se tam jízdní pruh pro auta zúží. Cyklopruhy pak přibývají geometrickou řadou.
Jen houšť!
Že by kritika nápadů na omezování řidičů aut někam vedla a pomohla, tomu moc nevěříme. Bohužel ale nedomyšleným nápadům zdaleka není konec. Už nyní mnohého řidiče straší vzdálenost 1,5 metru, kterou bude muset dodržet při objíždění jedoucího cyklisty již od příštího roku. „V některých místech je to dnes nemožné, což k plynulosti dopravy zrovna nepřispěje,“ tuší Kasl. V cyklopruhu to sice bude souběžná jízda, tedy odstup 1,5 metru podle policie nemusí být, ale nervy řidičů aut i cyklistů to stejně bude napínat.
A to jsou v zásobě ještě další jobovky. Po roce 2030 by měl být hotový Vnitřní pražský okruh, který z centra odvede tranzitní dopravu. Z téhle zprávy se radujeme jen do okamžiku, než zjišťujeme, že přesně na to čeká magistrát s plánem cestu dovnitř města zpoplatnit mýtem. Biti tak budou zejména řidiči starších vozidel, především dieselů.
Jen tak končit nebudou ani omezení stávající. Například světelný přechod pro chodce v lokalitě Na Padesátníku na severu Prahy na silnici I/7, tedy před začátkem D7. „Úsek od mimoúrovňové křižovatky Ruzyně až po křižovatku Aviatická na současné I/7 bude přestavován v rámci přípravy Pražského okruhu, územní rozhodnutí nebylo pro tuto etapu dosud vydáno,“ tvrdí František Jemelka, mluvčí ministerstva dopravy. Jak víte ze stránek Světa motorů, dokončení severní části vnějšího okruhu má přijít na řadu až jako poslední, někdy až okolo roku 2030.
| Místa s největší intenzitou dopravy v Praze v roce 2020 | ||||||||
| Ulice | Začátek | Konec | Délka (m) | Osobní auta | Pomalá vozidla | Vozidel bez MHD | Bus MHD | Vozidel celkem |
| Barrandovský most | Jižní spojka | Strakonická | 500 | 127 200 | 6500 | 133 700 | 1252 | 134 952 |
| Jižní spojka | 5. května | Vídeňská | 980 | 115 100 | 6900 | 122 000 | 271 | 122 271 |
| Strakonická | Barrandovský most | Dobříšská | 990 | 117 800 | 4200 | 122 000 | 1608 | 123 608 |
| Jižní spojka | Chodovská | V Korytech | 2010 | 100 200 | 17 400 | 117 600 | 0 | 117 600 |
| Jižní spojka | Sulická | Braník | 2070 | 105 000 | 6200 | 111 200 | 262 | 111 462 |
| Dálnice D1 | Chodovec | Přípojka Chodov | 2020 | 95 000 | 16 000 | 111 000 | 0 | 111 000 |
Troška optimismu závěrem
Abychom ale naše výhledy nekončili v tak pesimistickém duchu, je tu přece jen troška cukru. Řidiče pohybující se v centru Prahy totiž jistě potěší, že naopak u ledu je na jaře ohlášený plán radnice na zrušení tranzitní dopravy přes Malou Stranu nebo Staré Město buď letos na podzim, nebo na jaře příštího roku. „Konkrétní datum není na stole. Pracovní skupina složená z městských částí totiž nijak nerozhodla a do voleb ani nerozhodne,“ tvrdí Adam Scheinherr.
A líbí se nám také, že se nad nevhodnými dopravními řešeními přece jen někdo zamýšlí a pracuje na jejich odstranění. Příkladem budiž léta pranýřovaný přechod pro chodce na I/4 Strakonické nad Zbraslaví. Omezení rychlosti na 50 km/h v místě, kde přejde možná tak jeden chodec za den, zná každý motorista, který někdy jel po D4 směrem na Dobříš, Příbram či Písek. „Přechod kvůli jeho současné podobě a poloze skoro nikdo nepoužívá, proto ho nahradíme podchodem,“ hlásí radní Scheinherr. Podle mluvčího magistrátu Víta Hofmana by mělo být stavební povolení vydáno příští rok a práce odstartovat na začátku stavební sezony 2023. Podchod by pak měl být hotov do konce téhož roku. Že by se ale s takovými řešeními roztrhl v Praze pytel a nad omezováním dopravy pro auta v metropoli by se někdo odpovědný zastavil nebo je generálně přehodnotil? Takovými optimisty zase nejsme.
Vyznáte se v cyklopruzích?
Vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty
Je označen svislou dopravní značkou „Vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty“ a vodorovným dopravním značením se symbolem jízdního kola. Od ostatního provozu jej odděluje podélná čára souvislá nebo přerušovaná, široká 0,25 m. V rizikových úsecích se pro zvýraznění mohou podbarvit červenou barvou. Základní šířka je 1,5 m pro cyklopruh a 3,25 m pro přilehlý jízdní pruh. Do takového cyklopruhu řidiči ostatních vozidel nesmějí, ani kdyby v něm cyklista nebyl.
Piktogramový koridor
Používají se tehdy, když pro zřízení běžného pruhu pro cyklisty není dost místa, ovšem šířka jízdního pruhu umožňuje souběžnou jízdu aut a cyklistů. Mají pouze doporučující a výstražný charakter, cyklisté je nemusí využívat a ostatní řidiči na ně mohou vjíždět. Cyklisté tu nemají přednost před vozidly, která při odbočení koridor přejíždějí.
Ochranný jízdní pruh pro cyklisty
Poznáte ho podle vodorovného dopravního značení se symbolem jízdního kola. Od ostatního provozu jej odděluje přerušovaná podélná čára široká 0,125 m. Barevně se zpravidla nepodbarvuje. Základní šířka je 1,5 m pro cyklopruh a 2,5 m pro přilehlý jízdní pruh. Řidiči ostatních vozidel sem smějí bez obav vjet, když tam cyklista není přítomen, jinak ne.
Cyklostezka
Je to samostatná komunikace pro cyklisty mimo silnice označená dopravními značkami a často i vodorovným značením.
Nesmyslná dopravní řešení v Praze
Na cestách po metropoli jsme zjistili spoustu případů omezování dopravy, nad nimiž jsme kroutili hlavou. Vybrali jsme dva nejkřiklavější z poslední doby.
Podchod není potřeba (křižovatka Legerova – Vinohradská)
Rozumíte nápadu přestat používat léta zavedený podchod a raději zřídit přechod? Navíc přes hlavní tah městem pro tranzitní dopravu? Přesto je realitou nad Národním muzeem. „Řidiči tu čekají na zelenou. Během té doby lidé přejdou silnici a auta na magistrále to nijak nezdrží,“ brání od srpna zavedenou novinku radní pro dopravu Adam Scheinherr. Podchodem denně prošlo na 21.000 osob, přes silnici prý přebíhalo 450 lidí. Nový přechod tak radní obhajuje bezpečností chodců: „Musíme v centru města vytvářet bezpečné prostředí pro všechny druhy dopravy.“ Jenže názory obyčejných lidí jsou odlišné. „Podchody jsou úplně v klidu, je to rychlejší a bezpečnější pro chodce i pro řidiče,“ oponuje Dominik Pecka. „Přechod na magistrále vedle podchodu, to není odvaha, ale demence,“ nebere si servítky další oponent Jarda Novák.
Není to bohužel jediná změna – jen kousek za křižovatkou dál směrem na Václavské náměstí mezi budovami Národního muzea a někdejšího Federálního shromáždění jsou už dnes v dlažbě uložené koleje. K léta kritizovanému přejezdu tramvají přes Severojižní magistrálu na náměstí I. P. Pavlova tak dříve či později připojí další křížení silnice a tramvajových kolejí. Jediná dobrá zpráva je, že zatím jsou tyto plány na její uvedení do provozu u ledu.
Neprojedou (náměstí Jiřího z Poděbrad)
Řešením dopravy proti řidičům a ve prospěch chodců je také zrušení jízdního pruhu v dolní části náměstí Jiřího z Poděbrad z letošního listopadu. Příliš úzký nástupní ostrůvek byl rozšířen na úkor jízdního pruhu pro automobily, který nyní v místě zastávky vede výhradně po kolejích. Když bude tramvaj stát na zastávce, proud vozidel se za ní zastaví. „Jezdění aut po kolejích bude tramvaje zpomalovat,“ má jasno architekt a někdejší primátor Prahy Jan Kasl. O tom, co by se dělo, kdyby bylo potřeba vytvořit v takovém místě záchrannou uličku pro sanitku nebo pustit hasiče, asi nikdo neuvažoval. Při jednopruhových řešeních s ostrůvky a balisetami se přitom dopravní proud logicky zbrzdí. Bohužel tak nikdo nevyslyšel hlas integrovaného záchranného systému, že taková řešení jen prodlužují dojezdové časy na místa, kde je ohrožen lidský život.
