Jak obce ničí řidiče: Když se dočasné dopravní omezení změní na trvalé

Platí jednoduchá poučka, čím politik nejrychleji prokáže svou užitečnost pro obyvatele nějaké městské části. Omezí v místě vjezd pro cizí a zavede rezidentní parkování. Recept na rychlý úspěch u části voličů je tím zaručený.

Příkladem mohou být ulice Prahy 7 v okolí naší redakce. Po silnicích mimo hlavní tahy se smí jezdit jen třicítkou, a ještě hledáte cestu mezi plastovými sloupky alias balisety. Oficiálním vysvětlením je bezpečnost pro slabší účastníky provozu. Pokud se ale ptáte na reálná fakta, která k tomu vedla, mnoho se nedozvíte.

Plíživé nebezpečí

Před časem řidiči v Korunovační ulici poznali, že se ze dvou pruhů zúžila do jednoho. Nejdřív to působilo kvůli dočasným značkám a ostrůvkům, že tam dělníci něco opravují. Ale pracovníci s lopatami nikde. Až se ukázalo, že tam městská část testuje nápad, jak zvýšit ochranu chodců. Jenže jak nás upozornil jeden z tamních obyvatel Michal Altair Valášek, radnice tu vlastně nemá co testovat. Na počátku totiž neměla žádná vstupní data k porovnání, plán experimentu ani nikoho, kdo by ho vyhodnotil. „Pokud něco testuji, musím přece vycházet z nasbíraných dat. Ale oni žádná nemají,“ krčí rameny občan čtvrti, který proti radnici ostře vystupuje na svém blogu.

Má na starosti pražskou dopravu: Jak to bude s barrandovským mostem?

Opakovaně se dožadoval bližších informací na základě zákona o svobodném přístupu k nim. „Místo toho jsem dostal jen slohová cvičení volně inspirovaná otázkami,“ krčí Michal Altair Valášek rameny.

Podal tedy stížnost, kterou však magistrát odmítl. Následně se proto obyvatel obrátil na soud, jejž dokonce po třech letech vyhrál. Jenže konkrétní odpovědi na dotazy se stejně nedočkal. I

my jsme se zeptali na to, kdo vlastně nějaké výstupy z testování sbírá a vyhodnocuje. „Podle zhodnocení Prahy 7 se zúžení ulice Korunovační osvědčilo, neboť se zde výrazně zvýšila bezpečnost  pro chodce,“ odpověděl nám radní pro dopravu Ondřej Mirovský bez bližších detailů s tím, že žádné dopravní komplikace tím nevznikly.

Pro řidiče čekající tam nyní v kolonách má radní Mirovský jasný vzkaz: „Usilujeme o to, aby opatření bylo trvalé s maximální ochranou pro chodce.“  

Magistrála stále vadí

Podobně podložené „vědecké“ experimenty na řidičích lze vidět i na jiných místech hlavního města. A nejen tam. Jejich nebezpečí tkví v plíživé transformaci z testovacího provozu do trvalého. I my jsme loni s obavami sledovali, jak se průběžně měnil dopravní režim na výjezdu z Blanky směrem na Letňany.

Roky se už hovoří o „humanizaci“ magistrály. Spojuje sever s jihem a kvůli absenci okruhu ji nelze minout. Před pár týdny sdružení Arnika, Pražské matky a Auto*Mat představila další plány, jak zklidnit nejvýznamnější tepnu v Praze. Aktivisté zde navrhují snížení rychlosti, světelné závory a prostor pro jízdu na kole. A do toho řadu přechodů pro chodce.  

V Praze to ještě nepochopili. Město se pokusí o sdílené elektromobily

Bývalý náměstek pro dopravu Petr Dolínek sice roky hovořil o zklidnění magistrály, ale aspoň vystupoval otevřeně proti hustému namalování nebezpečných přechodů na významné dopravní tepně městem. Zato jeho nástupce Adam Scheinherr navenek říká, že cyklisté, chodci a běžci byli v minulosti utlačováni a teď mají dostat větší hlas: „Rád uvidím, když si více Pražanů najde oblibu právě v jízdě na kole naší krásnou Prahou.“

Podle statistik přitom stále využívá kolo v metropoli pro každodenní dopravu jen mizivé procento lidí – mezi nimi třeba starosta Prahy 7 Jan Čižinský, jehož zásahy už motoristé v ovládané lokalitě trpce pociťují.

Drtivá většina obyvatel Prahy včetně cyklomilovných členů naší redakce vnímá jízdní kolo jen coby prostředek víkendového odpočinku a nikdy by je nenapadlo vyjet si zrovna na magistrálu. Motoristy jedoucí přes Prahu teď asi čekají těžké časy. A stále platí, že trendy z metropole se rychle šíří i do dalších měst.

Očekávání vs. realita

Brněnští řidiči mají problém s rezidentním parkováním, které jim tam narychlo vzniklo koncem minulého volebního období. Ani místní ho zpočátku nechápali, strážníci za nerespektování v prvních měsících dokonce nepokutovali.

Namalováním zón reálně ubylo parkovacích míst, neboť zmizely dosud respektované lokality. A pokud se placená místa zaplní, neexistuje dostatek alternativních ploch, kde auto odstavit.

Co všechno si jako řidiči necháme líbit? Nesmyslné omezování dopravy v praxi!

Proti zónám už tři roky vystupuje sdružení Brno autem, jehož tři členové se stali v posledních volbách obecními zastupiteli. Narazili tam na politickou realitu. „Člověk brzy zjistí, že něco nejde, jak čekal. Že musí dělat kompromisy, a když něco udělá, vidí výsledek třeba za dva roky. Ale i kdybychom za čtyři roky neudělali nic jiného, než blokovali šílené nápady dalších politiků, bude to úspěch,“ říká zastupitel města Brna David Pokorný za Brno Autem.

Mrzí ho, jak mu občas voliči vytýkají, že nic nedělá pro zrušení zón. „Jenže smlouvy jsou prakticky nevypověditelné, proto jsme to ani před volbami neslibovali,“ krčí Pokorný rameny.

Odvracení aktivismu

Zastupitelé za Brno autem se shodují v tom, že nejvíc úsilí je stojí odvracení dalších omezujících návrhů, které se na obyvatele města chystají. Poslední týdny se hovoří o návrhu úsekového měření rychlosti, jež v Brně až dosud nebylo. Pomoci v tom má podezřelá kampaň, která se neopírá o pořádný dopravní výzkum a sází spíše na city. Prospěšnost měření rychlosti pro bezpečnost v Brně totiž zatím nikdo řádně nepotvrdil. „Návrh není o bezpečnosti silnic, ale o snaze najít finanční prostředky do rozpočtu obce,“ rezolutně odmítá pro obec finančně prospěšné ěření zastupitel Pokorný. Doplňuje ho i Jan Mandát, předseda spolku, právník a radní města Brna: „I kdybychom neudělali revoluci, jsme jednoduše hrází proti aktivistickým politikům.“  

K tomu dodává, že omezujících nápadů proti svobodnému pohybu obyvatel po městě autem je víc než dost a jejich propagátoři jsou hodně slyšet. Lapidárně předem prohraný boj shrnuje Petr Jaroš ze spolku Mobilita 2014. „Všechny tyto případy mají stejného jmenovatele, tedy malé místní spolky několika aktivistů, kteří mají velmi mnoho času na obíhání úřadů a lokálních politiků. A na druhé straně velmi početné skupiny postižených řidičů, kteří si ve správnou chvíli čas nedokázali najít. Problém je, že jakmile se dopravně-likvidační opatření začne zhmotňovat, nejde s ním skoro nic udělat,“ končí Jaroš.

Rozhovor s bývalým policistou Jiřím Kottem: Auta vždy někomu vadí

Kapitán Jiří Kott sloužil dvacet let u Policie ČR, kde měl na Praze 9 na starosti mimo jiné i posuzování dopravních úprav ze strany silničních správních úřadů. Do důchodu odcházel jako vrchní komisař.

Jaká je pravomoc policie, když radnice navrhne silně omezující dopravní opatření?

Policie ČR, přestože je dotčeným orgánem při stanovení místní a přechodné úpravy provozu na silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích, má pouze doporučující pravomoc. Stanovení dopravního značení ve smyslu zákona o provozu na pozemních komunikacích vydávají příslušné silniční správní úřady, což jsou odbory dopravy magistrátu nebo městských částí.

Jaký byl váš názor na malování cyklopruhů v místech, kde se to nehodí?

Je to v převážné většině požadavek magistrátu, případně městských částí, stejně jako osazování balisetů. Připadá mi to paradoxní třeba na Rohanském nábřeží, když tam jsou souběžné cyklostezky nebo náplavky. Nebo v mém úseku v Praze 9 na Českomoravské, kde jsem cyklistu neviděl. Přitom stojí krásná cyklostezka kolem Rokytky. Tam je další paradox, že v úseku mezi přemostěním ulice Freyovy a Hrdlořezy nesmí chodci, i když se to roky „tiše toleruje“.

Praha i nadále chce udělat z magistrály bulvár. To myslí vážně?

Proč tam chodci nesmí vedle cyklistů?

Oficiální vysvětlení tehdy znělo, že kvůli financování z evropských zdrojů není možno po dobu pěti let změnit dopravní využití. Když jsem po těch letech vyžadoval změnu značení po odboru dopravy s tím, že to odsouhlasím, nikdo s tím nic neudělal. Dokonce se v parku vymýšlely nesmyslné přednosti. Aby cyklisté měli přednost, když auta zajíždějí do areálu. Teď tam něco vzniklo, ale není to čisté.

Sledujete jako odborník další chyby v dopravním značení, které omezují řidiče?

Před krátkým časem byly osazeny na Českomoravskou ulici cedule s omezením rychlosti v noční době na čtyřicet kilometrů v hodině. Platí od dvaadvaceti do šesti hodin z důvodu hluku. Je tam ale přechod pro chodce, odsazené parkoviště a někde za tím se krčí značka, které si nikdo nevšimne. První křižovatka ale značku ruší a vrací se až po další křižovatce. Za dalším domem až ke křižovatce Na Balabence je zase padesátka. Jestli to bude někdo v noci měřit, je to past na pokuty. Napsal jsem na to nesouhlasné stanovisko s připomínkami, byl jsem jediná černá ovce. Nijak to nepřispívá bezpečnosti. Nebyly doloženy limity zvýšeného hluku a z druhé strany se může jezdit padesátkou, přitom je tam železniční trať, která dělá větší hluk. Chtěl jsem prověřit koordinaci křižovatek. Nikdo nic nedoložil, a stejně magistrát vydal stanovení.  

Udávaným důvodem bývají stížnosti místních na auta. Vnímal jste to také?

Vždycky se najdou lidé, kterým vadí, že jim v ulici jezdí auta. Jenže někdy, když jsem viděl projektovou dokumentaci, už mi bylo jasné, že to tak vůbec nepůjde. Rozporoval jsem nápad zakázat vjezd všech motorových vozidel do ulice Nad Krocínkou ve Vysočanech. I přes můj nesouhlas městská část Praha 9 na základě politického rozhodnutí vydala souhlas s navrhovaným řešením. Takže teď do oblasti nesmí vjet ani rodiče vezoucí dětí do mateřské školky a není tam v docházkové vzdálenosti ani kde zaparkovat. Je tam také několik provozoven, kam teď zákazníci vjet nemohou. Omezení je tak striktní (foto zcela vlevo), že omezilo například i vjezd návštěvám a blízkým příbuzným, kteří nemají za značkou bydliště, ubytování, sídlo nebo nemovitost, což je v zákoně jasně defi nováno. Další paradox je ten, že další dodatková tabulka omezuje platnost tohoto zákazu na vozidla, jejichž nejvyšší hmotnost přesahuje šest tun a ulicí Nad Krocínkou je vedena linka autobusu MHD, který tuto hmotnost samozřejmě přesahuje.

Jak jste to navrhoval řešit?

S ohledem na zdůvodňovaný neúměrně zvýšený provoz vozidel, zkracujících si cestu mimo dopravně vytížené křižovatky, Policie ČR navrhovala zklidnění oblasti řešit způsobem vhodné změny organizace dopravy. Například úplné či částečné – z důvodu vedení autobusové linky MHD – zneprůjezdnění ulice. Také jsem upozorňoval na problematiku vlastní kontroly osazeného dopravního značení.

Nespokojený občan Michal Altair Valášek: Politik nemá vychovávat, ale sloužit!

Na dopravní experimentování na Praze 7 před čtyřmi měsíci výstižně upozornil tamní obyvatel Michal Altair Valášek .

Odborník na kyberbezpečnost, publicista a také bývalý producent filmů s peprnější tématikou může působit jako svérázný samorost. Dokáže ale jednoznačně formulovat svoje myšlenky, zejména požadavek na vysvětlení „testovacího provozu“ dopravního omezení v pražské Korunovační ulici. Lokalita totiž nikdy nepatřila mezi problematické, přesto tam vznikla úprava pro ochranu chodců. Jako občan se dotazoval už před třemi lety vedení obce na základě zákona o svobodném přístupu k informacím a dodnes nedostal uspokojivou odpověď. Jak sám říká, dotazy na úřady ho baví. Už mu za to hrozila i pokuta za ústnatost, když se úřednice optal, zda umí číst…

Omezuje vás úprava provozu, že proti ní vystupujete?

Nejsem žádným příznivcem automobilismu. Byl bych rád, kdybych nikam řídit nemusel, a čekám na samořízená auta jako vysvobození. Když to jde, jedu vlakem, metrem, nebo tramvají. Ale jsem přesvědčením bytostný libertarián a největší hodnotou je pro mě lidská svoboda.

Brno autem: Na čem pracuje moravský spolek bojující proti šikanování řidičů?

Takže to tedy cítíte jako omezení?

Myslím si, že volení zástupci by toho měli dělat co nejméně, zejména na komunální úrovni jsou pouze servisním personálem. Někdo jako uklízečka, kterou si zaplatím, aby mi jednou za čtrnáct dní uklidila. Stejně jako nechci, aby mě poučovala a nutila měnit moje zvyky, tak to nechci ani po komunálním politikovi. Aby se snažili lidi převychovávat, ale aby se starali o to, co bylo vybudováno z veřejných prostředků. Z božího dopuštění vládci Prahy to nedělají. Svou pozici chápou tak, že mají lidi změnit, a ne jim sloužit. Což mě zásadně štve. A ještě navíc to dělají blbě!

Kolik dotazů jste jim už poslal?

Devadesát za pět let, což mi nepřijde excesivní záležitost.

Proč ostatní lidé neposílají tolik dotazů, když nejsou s něčím v okolí spokojeni?

Při výcviku zvířat se používá termín naučená bezmoc. Je to opovrhovaná výcviková metoda, kdy zvíře naučíte se podřídit, protože se svým osudem stejně nemá jak co dělat. Tuhle výcvikovou metodu na nás systematicky používá státní školství za posledních sto let. Zvířatům ji neděláme, ale dětem ano.

Takže se lidé smířili s tím, že nemohou se situaci v okolí nic dělat?

Nejhorší na tom je, že mají z velké části pravdu. Z pozice jednotlivce je velmi obtížné něco udělat a dosáhnout výsledku. Upřímně řečeno jsem ho také nedosáhl v dopravě. Mohu na to jen upozorňovat a mluvit o tom. Společnost jde ve fázích odklonu a příklonu k lidským svobodám. Teď jsme bohužel ve fázi odklonu. Je to celospolečenská věc, přírodní zákon. Jediné, co musíme udělat, je přežít a časem se to zlepší. Dělám to proto, abych měl čisté svědomí. A také mě to baví.  

Normální lidé ale konflikty nevyhledávají. Vám nevadí?

Zatímco ostatní konflikty vysilují, mě naopak nabíjejí. Není to pro mě vysilující záležitost, které bych se chtěl vyhnout, jako to má většina normálních lidí. Nemám problém ani přečíst si text zákona a snažit se mu porozumět. Když mi stát za mé nehorázné daně neposkytuje kvalitní služby, ať mi poskytuje aspoň kvalitní zábavu.

Praha 7 zavedla v Holešovicích nejvyšší rychlost 30 km/h

Zaznamenal jste i osobní útoky?

Mně nadává kdekdo. Baví mě to, jsem na to zvyklý. Vzhledem k tomu, čím se živím, mě ovšem těší, že mi nikdo nevyhrožuje zastřelením. Pár lidí jsem už v rámci vyšetřování dostal do kriminálu i ven. Podle mého názoru je to známka toho, že něco dělám dobře. Řídím se heslem Terryho Pratchetta, že nemá smysl něco dělat, pokud se nenajde nikdo, kdo by byl rád, kdyby se to nedělo.

Oslovila vás nějaká politická strana, abyste se stal jejím členem?

Ano, ale nejdu do prohraného boje. Mé názory jsou vzhledem k aktuální politické situaci natolik extrémní a dokážu udělat víc, když budu stát mimo politiku, než v ní. Protitlaky jsou tak obrovské, že šance něco udělat se blíží nule. Navíc nejsem člověk vhodný pro politiku, protože nejsem ochoten ke kompromisům. Spíš bych uškodil, než pomohl.

Úprava na Jankovcově ulici: Kdo se tady vyzná?

V Jankovcově ulici na Praze 7 si dvě místní obyvatelky už před lety vymohly snížení rychlosti na 30 km/h. Jenže v místech, kde žádný obytný komplex není. Aktuálně se úpravy přesunuly i k obytným domům na křížení ulice U Vody a řidiči se nestačí divit. V záplavě bílých čar a balisetů je složité se vyznat, situace není na první pohled přehledná. K tomu přibyly i zpomalovací terčíky, jež jsou pro motorkáře za deště nehorázně kluzké. „Zklidnění bylo iniciováno občany z okolních domů, kteří si dlouhodobě stěžovali na vysoké průjezdní rychlosti přes křižovatku a s tím související rizika pro chodce,“ vysvětlil na naše dotazy radní pro dopravu Ondřej Mirovský s tím, že se ozývali elektronicky a počet žádostí radnice neeviduje. Loni tam prý proběhlo místní šetření a policie nápad posvětila s tím, že je úprava pouze dočasná a s fi nální podobou se počítá až jednou při pozdější rekonstrukci celé ulice. Podle našich zdrojů s tím ovšem nejsou všichni obyvatelé přilehlých domů spokojeni. „Je zřejmé, že obdobná opatření nej ou vždy populární u všech, nicméně bezpečnost je pro nás klíčovou prioritou,“ sdělil nám mluvčí městské části Martin Vokuš.

Úprava na Jankovcově ulici

Cyklostezka Vysočany:  Chodci na předraženou stezku nesmí

Před devíti lety se pražské cyklostezky proslavily v celoevropském měřítku. Ve Vysočanech se totiž otevřel tříkilometrový úsek, který přišel na 150 milionů korun. Nejdražší chodníček na kontinentně vyšel nastejno jako silnice první třídy. Stavbu prodražily mosty, levněji se prý stavět nedalo, ačkoliv na počátku zněl rozpočet na polovinu. Praha kromě toho prodělala i na směně pozemků s developerem. Jenže jak tehdy zjistil Radiožurnál, už během dvouleté výstavby se cena lokalit, jichž se město vzdalo, vyšplhala o dva miliony. Mezitím v oblasti vyrostly bytové domy a značně přibylo obyvatel. A hned se ukázal problém – na drahou cyklostezku nesmí oficiálně chodci. Přesto je tam ale potkáte – maminky s kočárky, pejskaře i další pěší.

Cyklostezka Vysočany

Noční omezení na Českomoravské: Nesmyslná past na pokuty

Na Českomoravské ulici před libeňským nádražím si dejte pozor na nové omezení rychlosti. Platí jen v noci a cedule jsou skryty za zaparkovanými auty. Každá křižovatka omezení ruší a značky se opakují jen za některými z nich. Aby toho nebylo málo, v protisměru omezení neplatí. Většina projíždějících motoristů tak o omezení rychlosti ani neví.

Noční omezení na Českomoravské

Jak poslat žádost o informaci

Pokud nejste spokojeni s nově vzniklým dopravním opatřením ve svém okolí, dejte to najevo příslušnému úřadu a radnici. Pro využití zákona č. 106/1999 Sb. O svobodném přístupu k informacím můžete využít připravené formuláře na webové stránce www.infoprovsechny.cz. Systém spravuje občanské sdružení nezávislé na státní správě. Automaticky hlídá i všechny lhůty.