Delage D8 (1929–1940): Osmiválcoví elegáni z Paříže a okolí

Francouzskou automobilku Delage založil v roce 1905 Louis Delâge (1874–1947) v Levallois-Perret na severozápadním předměstí Paříže. Zpočátku ve své dílně montoval vlastní karoserie na podvozky s motory, kupované převážně od firmy De Dion-Bouton. Jeho luxusní a závodní vozy si postupně získávaly respekt, posílený úspěchy na závodech, kterých se sám účastnil, přestože už jako dítě oslepl na jedno oko. Během první světové války vyráběl Delage munici a po ní se pustil do výroby větších vozů s šestiválcovými motory.  

Dvacátá léta se stala pro Delage „zlatým věkem“. Vedle čtyřválcových modelů DE a DI vyráběl i šestiválcové typy MD a DR, navržené konstruktérem Gaultierem. V roce 1926 měl premiéru legendární typ Delage DM, poháněný řadovým šestiválcem s objemem 3,2 litru. Jeho nástupcem se stal koncem roku 1929 Delage D8, první osmiválcový model značky a první v celé Francii. Načasování premiéry tohoto luxusního modelu v době, kdy na evropskou ekonomiku doléhaly důsledky krachu akciového trhu se zdála být nešťastná, ale vozy této úrovně se nikdy neprodávaly ve velkém počtu. Delage se přesto dostal do vleklých finančních potíží, které vyvrcholily v roce 1935 prodejem automobilce Delahaye. Ta dál vyráběla vozy Delage a svoji činnost ukončila v roce 1953.

Delage se připomíná se silniční formulí D12, konečně má funkční prototyp

Delage, stejně jako další výrobci luxusních vozů, vyráběl jen podvozky s koly a pohonnou jednotkou a karoserie na ně zhotovovaly specializované karosárny podle přání zákazníků. Patřily k nim například Letourneur et Marchand, Chapron, Fernandez & Darrin, Henri Binder, Figoni et Falaschi a další, působící většinou v Paříži nebo jejím okolí.

Podvozky

Při debutu modelu Delage D8 se zákazníkům nabízely dvě verze podvozku: D8 Normale a D8 S. Podvozek D8 Normale měl tři délky rozvoru náprav: 3.167 mm, 3.467 mm a 4.066 mm (vozy používající tento rozvor měly délku přesahující 5 metrů). Podvozek D8 S byl určen pro sportovní vozy. Jeho zkrácený rozvor zlepšoval manévrovatelnost a ovladatelnost vozu. Obě verze podvozku se vyráběly do roku 1933.

Rámový podvozek (foto) měl vpředu i vzadu tradiční tuhou nápravu s odpružením podélnými poloeliptickými listovými péry a třecími tlumiči. Všechna kola měla bubnové brzdy velkého průměru.

Rámový podvozek měl vpředu i vzadu tuhou nápravu s odpružením podélnými poloeliptickými listovými péry.

Motory

Delage D8 poháněl řadový osmiválec s objemem 4.061 cm³ a rozvodem OHV. Pro verzi D8 Normale byl udáván největší výkon 103 koní (76 kW) při 3.500 min^-1 a pro podvozek D8 S 121 k (89 kW). Výkon motoru se přenášel na zadní kola přes čtyřrychlostní ručně ovládanou převodovku se synchronizací na horních dvou stupních. Maximální rychlost závisela na hmotnosti a tvarech karoserie, ale zhruba se u D8 Normale mohlo počítat s největší rychlostí 120 km/h a u D8 S 130 km/h. Objemem motoru byly vozy Delage D8 zařazeny do daňového pásma 23CV, což je na trhu řadilo hodně vysoko. Během výroby D8 přicházel Delage s různými modifikacemi, lišícími se objemem a výkonem motoru nebo velikostí rozvoru.

Delage D6: Ušlechtilé šestiválce nebyly levné, vznikaly na zakázku a uspěly ve sportu

Delage D8-15 (1933–1934)

U verze Delage D8-15 uvedené do prodeje v roce 1933 byl objem osmiválce snížen na 2.668 cm³, což jej řadilo do daňového pásma 15CV, na které odkazovala číslovka 15 v názvu. Výkon motoru se snížil na 80 k (59 kW) a Delage D8-15 se zařadil mezi dostupnější hromadně vyráběné modely, jako byl například připravovaný Citroën Traction Avant 15CV, poháněný řadovým šestiválcem 2,8 litru s výkonem 77 k (57 kW). Tento vůz se ale začal prodávat až koncem roku 1938. Delage D8-15 (foto) byl dostupný v obou verzích Normale a S se zkráceným rozvorem. Jeho výroba skončila v roce 1934.

Čtyřdveřový Delage D8-15 Pilarless Saloon z roku 1934.

Delage D8-85 a D8-105 (1934–1935)

Další dvě verze D8 se sníženým objemem a výkonem osmiválce vyráběl Delage v letech 1934 a 1935. D8-85 poháněl osmiválec se zdvihovým objemem 3.570 cm³ a nejvyšším výkonem 86 k (63 kW) dosahovaným při 4.000 otáčkách. Zákazník mohl volit mezi podvozkem s rozvorem 3.378 mm nebo 3.578 mm. Delage D8-105 (foto) měl stejný objem motoru, ale jeho výkon byl vyladěn na 106 k (78 kW). Dodával se s podvozkem, jehož rozvor byl zkrácen na 3.296 mm. V dubnu 1935 vyvrcholily finanční problémy Delage, vedoucí k uzavření továrny v Courbevoie a ukončení výroby modelů D8-85 a D8-105.

Sportovních kupé Delage D8-105 s karoserií Letourneur and Marchand bylo v roce 1935 vyrobeno 8 kusů.

Delage D8-100 (1936–1940)

Po převzetí značky Delage společností Delahaye vznikl problém, jak pokračovat ve výrobě vozů Delage poté, co byla továrna Delage uzavřena. V roce 1936 se našlo řešení spočívající v tom, že bude dál pokračovat výroba osmiválcových motorů Delage a zachovají se ostatní mechanické komponenty, ale instalují se na stávající podvozky Delahaye. Prvním vozem Delage D8, vyrobeným v pařížské továrně Delahaye byl typ D8-100 (foto). Ve druhé polovině třicátých let vyráběl Delahaye vozy „oblečené“ do módních karoserií od známých firem jako například Figoni et Falaschi a Saoutchik a u vozů Delage v tomto trendu pokračoval. Nezapomnělo se přitom na firmy, které tradičně spolupracovaly s Delage v době kdy byla tato značka samostatná, například firmy Letourneur & Marchand, Franay a dalších.

Pro landaulet Delage D8-100 Coupé Chauffeur vyrobila v roce 1935 karoserii firma Franay.

Pro typ Delage D8-100 vytvořil konstruktér Jean Francois zcela nový řadový osmiválec s objemem 4.302 cm³ (25CV). Vycházel přitom z řadového šestiválce, určeného pro závodní vozy Delahaye. Nový motor s rozvodem OHV měl s jedním karburátorem výkon až 95 koní (70 kW). Od značky Delahaye byla také převzata poloautomatická čtyřstupňová převodovka Cotal. Po roce byl výkon motoru zvýšen na 106 k (78 kW) a v roce 1938 se začal prodávat typ D8-100 B s osmiválcem 4,7 litru z D8-120, který dával 120 koní. Delage D8-100 převzal od Delahaye podvozek s ocelovým žebřinovým rámem a rozvorem 3.400 mm (později 3.630 mm). Vpředu měl příčná ramena a odpružení příčným listovým perem, vzadu měl tuhou nápravu s podélnými listovými pery. Bubnové brzdy se ovládaly hydraulicky.

Delage D12: Francouzská značka vstává z mrtvých

D8-100 se stal top modelem značky Delahaye. Jeho podvozky opatřovali karoseriemi na přání zákazníků věhlasní karosáři, jako byl Chapron, Pourtout a Letourneur & Marchand. Jen několik málo vozů karosoval Figoni & Falaschi.

Delage D8-120 (1937–1940)

V říjnu 1937 představil Delahaye na pařížském autosalonu model Delage D8-120 a o rok později sportovní verzi D8-120 S. Tyto modely měly pohon osmiválcem z typu D8-100 (viz výše), jehož vrtání bylo zvětšeno o 4 mm na objem 4.743 cm³. Udával se výkon 120 k (88 kW) při 4.500 otáčkách a točivý moment 245 Nm. Pozornost si zaslouží Delage D8-120 Aerosport Coupé (foto) s karoserií Letourneur & Marchand (a také Portout), které byly předchůdcem hardtopů, tedy vozů bez středových střešních sloupků. Delage tak předběhlo o více než desetiletí americké hardtopy Buick a Cadillac. Sám Louis Delage používal pro osobní potřebu kupé D8-120 S s karoserií Portout. Delage D8-120 s dlouhým rozvorem si zahrál v hudební komedii z roku 1951 Američan v Paříži. Aerosport Coupé vážilo 1.680 kg a dosahovalo rychlost 160 km/h.

Delage D8-120 Aerosport Coupé z roku 1938 mělo karoserii Letourneur and Marchand a stalo se předchůdcem amerických hardtopů.

Po obsazení severní Francie nacisty byla výroba osobních vozů v roce 1940 zastavena a továrna Delahaye byla využita německou armádou pro vojenské účely. Po válce byla v roce 1946 obnovena výroba šestiválcových modelů Delage, ale k návratu výroby osmiválcových D8 již nedošlo. Odhaduje se, že bylo vyrobeno kolem šedesátky vozů D8-120.