Delahaye 165 (1938–1939): Kabriolet ve stylu Art Deco s motorem V12

Francouzskou automobilku Delahaye založil v roce 1894 v Tours Emile Delahaye (1843–1905). Jeho první vozy měly jednoválcové nebo dvouválcové motory a řemenový pohon. V roce 1898 přemístil výrobu do Paříže a o tři roky později odešel na odpočinek. Vozy Delahaye se vyráběly dál, v roce 1902 debutoval dvouválcový typ 10 B. První čtyřválec se objevil o rok později v typu 13 B. V roce 1911 přišel Delahaye s motorem V6 a během první světové války vyráběl hlavně nákladní automobily. V letech 1927–33 stavěl Delahaye robustní vozy střední třídy.

Rok 1933 byl v historii značky přelomový. Delahaye převzal výrobce aut Chaigneau-Brasier a hlava rodinného podniku, Madame Léon Desmaraisová, jej nasměrovala k výrobě prestižních sportovních vozů a aktivní účasti na motoristických závodech. Na pařížském autosalonu v roce 1933 představil Delahaye typ 138 Superluxe s nezávislým zavěšením předních kol. Jeho pohon zajišťoval nový 3,2litrový řadový šestiválec. Dalším důležitým krokem bylo převzetí automobilky Delage v roce 1935.

Delage D8 (1929–1940): Osmiválcoví elegáni z Paříže a okolí

Delahaye typ 165 z roku 1938 je považován za jeden z nejkrásnějších francouzských automobilů z třicátých let minulého století. Byly postaveny jen čtyři kusy a první z nich se představil veřejnosti na pařížském autosalonu v říjnu 1938. Francouzská vláda také rozhodla, aby typ 165 reprezentoval Francii na Světové výstavě v New Yorku v roce 1939.

Krátce poté, co Delahaye 165 (bez motoru) prošel celnicí v New Yorku došlo k napadení Polska fašistickým Německem a začala druhá světová válka. Delahaye 165 zůstal ve Spojených státech a až po dlouhých osmi letech jej s motorem Cadillac koupil prodejce aut v Beverly Hills za tehdy ohromující částku 12.000 amerických dolarů. Jedním z majitelů se později stala britská filmová hvězda Diana Dors, která také vlastnila Delahaye typ 175, se kterým se ráda fotila. Dnes je vůz vystaven v muzeu Mullin Automotive v Oxnardu, California.

Předchůdci

Delahaye 165 převzalo 4,5litrový motor V12 ze závodního vozu Delahaye typ 145 (foto). Těchto dvoumístných roadsterů byly postaveny pouze čtyři kusy, výhradně určené pro americkou závodnici Lucy O'Reilly Schellovou a její závodní tým Écurie Bleue. Pátým závodním vozem s tímto motorem byl monopost Delahaye 155, postavený v jediném exempláři a určený pro závody Grand Prix.

Delahaye 165 převzalo 4,5litrový motor V12 ze závodního vozu Delahaye typ 145.

Všech pět podvozků s motory V12 mělo rozvor náprav 2.692 mm (106 palců) jako Delahaye 135SC. Typ 145 se lišil jen dvojicí krátkých vlečených ramen na zadní nápravě. Typ 155 měl patentově chráněné nezávislé zavěšení předních kol, sdílené se značkami Delage a Talbot. Závodní vozy Delahaye s motory V12 nebyly příliš úspěšné a O'Reilly Schellová je prodala Fernandu Lacourovi, majiteli garáží Wilson.

Z dvanácti sad dílů motoru V12 jich čtyři byly určeny pro podvozky typu 165. Dva podvozky karosoval Henri Chapron, první jako kabriolet série „Dandy“ a druhý v podobě kupé. Na další dva podvozky navrhl avantgardní karoserie roadsterů Giuseppe Figoni a vyrobila karosárna Figoni & Falaschi. Oba vozy zůstaly zachovány do dnešních dnů, zatímco vozy s karoserií Chapron byly zničeny při bombardování během druhé světové války.

Talbot-Lago T150C: Art Deco na čtyřech kolech

Figoni & Falaschi

Giuseppe Figoni se narodil v roce 1894 v italské Piacenze, ale už v dětství se s rodinou přestěhoval do Paříže. Vyučil se v továrně na železniční vagony a po první světové válce si na předměstí Paříže v Boulogne-sur-Seine otevřel vlastní opravnu aut. Specializoval se na úpravy a stavbu karoserií sportovních vozů a kvalitou odvedené práce si brzy získal vynikající pověst.

V roce 1935 se Figoni spojil s podnikatelem Ovidiem Falaschim a společně založili firmu Figoni & Falaschi. Figoni se staral o design a výrobu, Falaschi měl na starosti finance. Figoniho fascinovala letadla, a proto u svých karoserií prosazoval aerodynamické tvary. Při výrobě karoserií používal dřevěný rám, na který se ručně tvarovaly plechové panely.

Figoni & Falaschi Carrossiers se už v roce 1936 prezentovala roadsterem Delahaye 135 s širokými kapkovými blatníky a zcela zakrytými koly, který se stal senzací pařížského autosalonu. Charakteristickým rysem designu karoserií Figoni & Falaschi bylo velké množství chromovaných ozdob a tenké trubkové nárazníky. Podobný styl použil Figoni & Falaschi o dva roky později u typu Delahaye 165.

Delage D6: Ušlechtilé šestiválce nebyly levné, vznikaly na zakázku a uspěly ve sportu

Motor V12

Zážehový, kapalinou chlazený vidlicový dvanáctiválec byl převzat od svých předchůdců a pro typ 165 modifikován. Měl objem válců 4.490 cm³ (vrtání /zdvih: 75/84,7 mm) a nejvyšší výkon 165 k (121 kW), což ve Francii odpovídalo 26 CV (daňových koní). Motor byl umístěn podélně pod přední kapotou a vozu s pohotovostní hmotností 1.050 kg dovolil dosáhnout maximální rychlost 180 km/h.

Zadní kola poháněl vidlicový dvanáctiválec s objemem válců 4490 cm3 a nejvyšším výkonem 165 k (121 kW).

Karoserie Figoni & Falaschi ve stylu Art Deco

Dvoumístný roadster Delahaye 165 s karoserií Figoni & Falaschi (foto) měl proti předchůdcům podstatně prodloužený rozvor náprav (3.210 mm), takže délka roadsteru narostla na 4.550 mm. Šířka 1.690 mm poskytovala dostatek pohodlí řidiči a spolujezdci. Aerodynamická hliníková karoserie měla rozchod kol 1.490 mm a kapkovité blatníky zakrývaly všechna kola.

Kapkovité blatníky zakrývaly všechna kola. Dolní zakončení blatníků bylo orámované širokými chromovanými lištami.

Výraznými stylistickými prvky bylo chromované orámování dolních zakončení blatníků a lišty na bocích prodlužující větrací otvory na kapotě. Splývavá záď byla ozdobena středovou lištou rozšiřující se směrem dozadu (foto) a držadly k otvírání kufru. Chromované stupačky na zadních blatnících naznačovaly, že pod krytem za sedadly se nacházelo třetí nouzové sedadlo.

Splývavá záď byla ozdobena středovou lištou rozšiřující se směrem dozadu a držadly k otvírání kufru.

Za nízkým čelním oknem se nacházela palubní (foto) deska s horní hranou obloženou dřevem a šesti ručkovými přístroji umístěnými uprostřed (mezi velkým rychloměrem a otáčkoměrem byly čtyři menší přístroje, včetně hodin). Stahovací plátěná střecha s malým zadním oknem byla složena pod krytem za sedadly.

Palubní deska měla horní hranu obloženou dřevem a šest ručkových přístrojů umístěných uprostřed.

Na výstavě SEMA v Las Vegas bylo v roce 2015 vystaveno kupé s pevnou střechou inspirované roadsterem Delahaye 165. Vůz postavil Rick Dore na objednávku od Jamese Hetfielda, hudebníka ze skupiny Metallica. Vůz přezdívaný Aquarius má hliníkovou karoserii na podvozku Packardu z roku 1934 a kožený interiér.

Podívejte se, jak Delahaye USA a Deco Rides nádherně přenáší eleganci let třicátých do současnosti

Slavnými vlastníky nádherných automobilů Delahaye 165 s karoserií Figoni & Falaschi byli například britský závodník Adrian Conan Doyle, syn spisovatele Arthura Conana Doylea a monacký kníže Rainier III.