Deset nápadů, které navždy změnily svět aut

Říkáte si, že auto je dost obyčejná věc – motor, čtyři kola a místo pro několik lidí a věci. A že se vlastně ani moc nemění. Ale přesto za ta léta došlo k několika významným modernizacím. Tento článek má připomenout nejdůležitější z nich.

Bezpečnostní pásy

Bezpochyby je tohle asi ten nejdůležitější vynález, protože zachránil nejvíce životů. Do aut se dostal z letadel, kde se osvědčil. Ale původní systém ukotvení v pase se už koncem minulého století vylepšil na tříbodové pásy. Poprvé se objevily v roce 1958, kdy Volvo představilo světu svůj model Amazon P220.

Airbag

Technicky je to jen kapsa, která se během pár milisekund naplní plynem a zachytí tělo letící setrvačností měkce jako polštář. Úplně poprvé se podobný systém objevil v Oldsmobilu Toronado v roce 1973. Jednoduchý systém ale nefungoval správně a nabízel se za příplatek 250 dolarů, objednalo si jej pouze 1000 zákazníků. První moderní systém podobný těm dnešním představil Mercedes-Benz ve své třídě S v roce 1981. V roce 1994 představilo Volvo v modelu 850 boční airbagy, o dva roky později i kolenní. V roce 2009 se v americkém modelu Ford Fusion objevil airbag v bezpečnostním pásu. Pak se předvedlo opět Volvo, když v roce 2011 v modelu V40 představilo první airbag chránící chodce, který vystřelí zpod kapoty.

ESP

Tato technologie, která také zachránila spoustu životů, vznikla vlastně náhodou. Může za to Frank Werner Mohn, technik Mercedesu, který ztratil v roce 1989 ve Švédsku na testovací trati kontrolu nad sedanem W124. Když čekal na vyproštění za závějí, napadlo jej, že čidla ABS by mohla snímat rychlost každého kola zvlášť a jednotlivě přibrzďovat každé kolo tak, aby automobil nedostal smyk. Díky tomu se řada lidí mohla úplně vyhnout nehodě podobné té, kterou on přežil. Automobilku jeho nápad zaujal a Mohn začal vyvíjet algoritmus, který by kalkuloval potřebný brzdný účinek na každé kolo. Mercedes nakonec systém dotáhl spolu s firmou Bosch a poprvé jej představil ve špičkovém kupé CL600 v roce 1992. Dnes už si auto bez tohoto systému nekoupíte, Evropská Unie jej vyžaduje u všech prodaných aut v roce 2011.

Automobilová prvenství: Kdo měl první airbag? Kdy se objevilo ABS? Nebo xenony?

Automatické brzdění a detekce chodců

První automatický systém nouzového brzdění uvedlo Volvo před dekádou. Systém používal infra kameru a byl schopný zpomalit auto až o 30 km/h, aby se vyhnul nehodě, nebo zmírnil její následky. Systém se neustále vyvíjel a dnešní Mercedesy tříd E a S dokážou kombinovat data z přední kamery a ze stereoskopických kamer, které detekují chodce. Auto zvládne zastavit i z rychlosti 200 km/h, nebo vyhodnotit správný úhybný manévr.

Adaptivní tempomat

Tempomat, který zvládne udržovat konstantní rychlost, už je dnes prakticky standardem. Jenže adaptivní verze dokáže zrychlovat a zpomalovat s ohledem na provoz a situaci před autem. Používá radar s dlouhým dosahem a kameru v přední části. Díky tomu auto samo zpomalí, když dojede pomalejšího účastníka provozu a zase zrychlí, když vjedete do prázdného jízdního pruhu. Tento systém se stal základem pro vývoj autonomního řízení.

Autonomní řízení

Tato nová technologie nyní hýbe světem a podle mnohých představuje budoucnost automobilismu. Částečně už je tento systém dostupný v automobilech Mercedes-Benz, Audi, BMW a Volvo, velký rozruch budí v elektromobilech Tesla. Systém v současném Audi A8 je označován jako třetí úroveň autonomního řízení. Umí už totiž reagovat do rychlosti 60 km/h bez toho, aniž by řidič cokoliv musel dělat. Vše zvládá jen díky sledování dopravní situace v okolí. Zvládá například i upravit rychlost podle značek, které jsou podél silnice. Také dovede sám měnit jízdní pruhy.

Vznětový motor

Opustíme bezpečnostní systémy a podíváme se na techniku. Vznětový motor vyrobil Rudolf Diesel už v roce 1883. Na první použití v osobním autě si ale musel počkat až do roku 1936, kdy se světu představil Mercedes-Benz 260 D. Atmosférický čtyřválec tehdy nabízel 45 koní v 3200 otáčkách. Už tehdy vynikal nízkou spotřebou a na jednu nádrž ujel 400 kilometrů. Vývoj se nezastavil a v osmdesátých letech se rozšířilo přeplňování turbodmychadlem. To vyřešilo výkonový handicap. Dnes je sice slovo diesel pomalu nadávkou, ale řada automobilek tvrdí, že konec naftových motorů ještě nepřišel.

Řízení všech kol

Byl to opět Mercedes-Benz, který uvedl systém řízení všech kol v armádním automobilu VL 170 ze třicátých let. Obě nápravy se natáčely proti sobě a tím se výrazně zmenšil poloměr otáčení celého auta. Prvním silničním autem, které tuto technologii nabídlo zákazníkům, byla Honda Prelude v roce 1988. Systém brzy nabídl i Nissan v modelu Skyline GT-R nebo 300ZX, později se dostal i do Citroënu ZX. V roce 2007 byl dostupný například v Renaultu Laguna GT. Dnes jej kvůli zlepšení v zatáčkách používá řada sportovních aut.

Klimatizace

„Zapomeňte na žár léta v prvním klimatizovaném autě na světě!“ Tak touhle reklamou se pyšnil Packard 120 už v roce 1939. Jenže tehdejší systém měl ještě řadu nevýhod, chlazení totiž zajišťoval primitivní kompresor podobný tomu z ledničky, který zabíral prakticky celý kufr. Ovládání bylo snadné, buď byla klimatizace zapnutá, nebo vypnutá, nic mezi tím. Naštěstí dnes si můžete nastavovat jednotlivé stupně nebo i jen půlstupně a samočinné klimatizace vámi vybranou teplotu udržují bez vašich povelů. A klidně udržují i jinou teplotu v každé polovině nebo dokonce čtvrtině auta.

Pohon všech kol

Ano, pohon všech kol je tu sice dlouho, ale bylo to vždy hlavně kvůli autům do terénu. Pak jej ale proslavilo Audi, které se svým modelem Quattro, založeném na typu 80, opanovalo světovou rallye. Jenže Audi nebylo první, ještě před ním se na silnicích proháněl Jensen FF. Ten se vyráběl od roku 1966 a měl systém pohonu všech kol vyrobený firmou Ferguson Formula, od nějž pochází i ta zkratka. Tento systém posílal 63 % točivého momentu na zadní nápravu. Okamžitě po svém uvedení byl Jensen chválen za skvělé jízdní vlastnosti na mokru a sněhu. Audi se však myšlenky chopilo až později a první Quattro se objevilo na portugalské rallye Algarve 1980, tehdy ještě bez homologace. Hannu Mikkola jel jako předjezdec, ale neoficiálně si nechal změřit časy. Kdyby závodil, nadělil by tehdejšímu vítězi (Antonio Zanini s fantastickým Escortem RS1800) neuvěřitelných 29 minut. Kromě Audi má velmi dobré jméno i systém pohonu všech kol automobilky Subaru. Dnes jsou čtyřkolky často i mezi elektromobily a hybridy, kde klasický motor pohání jednu nápravu a pomocné elektromotory tu druhou.