Designér postavil z moderního Ferrari jedinečnou poctu unikátní legendě 60. let
Ferrari 250 GT SWB Breadvan patří mezi nejzajímavější auta šedesátých let minulého století. Jeden designér mu teď postavil moderní poctu.
Ferrari 250 GT SWB Breadvan s třílitrovým vidlicovým dvanáctiválcem a nezaměnitelnými liniemi své karoserie, stojícími za přezdívkou „pekařská dodávka“, vzniklo jako závodní auto.
Základem tohoto závodního vozu se stalo Ferrari 250 GT SWB z roku 1961, které Giotto Bizzarrini v roce 1962 přestavěl pro závodní tým Scuderia Serenissima.
Nová karoserie s extrémně nízkou přídí, rovnou střechou a strmě zakončenou zádí měla díky svým aerodynamickým vlastnostem přispět k dosažení lepších jízdních výkonů. To se skutečně povedlo a Ferrari 250 GT SWB Breadvan patřilo při svém prvním startu ve čtyřiadvacetihodinovce v Le Mans v roce 1962 mezi špičku, ale muselo bohužel pro technickou poruchu odstoupit ze sedmého místa.
Neúspěch v Le Mans si tento vůz vynahradil řadou následujících úspěchů, z nichž lze zmínit například první místa ve třídě GT v Guards Trophy v Brands Hatch a závodě do vrchu Ollon-Villars v roce 1962. Aktivní závodní kariéra tohoto vozu pokračovala do roku 1965 a následně se v rámci závodů historických vozů znovu rozběhla již v roce 1973.
Designér Niels van Roij jako základ své moderní pocty použil Ferrari 550 Maranello, tedy dvoumístné kupé s téměř 5,5litrovým vidlicovým dvanáctiválcem o výkonu 357 kW (485 k), které se vyrábělo v letech 1996 až 2001. Na motor však Van Roij nesahal.
Zato design se výrazně proměnil. A nejde jen o provedení zadních partií, které vzor kopírují skoro identicky. Designér upravil i příď, kterou vybavil některými prvky inspirovanými právě původním Breadvanem. Jde například o otvory v kapotě nebo průhled do motorového prostoru. Změnila se i světla.
Uvnitř se objevují budíky s retro vzhledem, 550 dostala také nové sedačky s čalouněním kombinujícím kůži a Alcantaru, poutka místo klik nebo jinou řadičku.
Vypadá to zajímavě, že?