Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Drsnější než Le Mans? Tenhle chlapík jel 24 hodin. Sám a na motokáře!

David Bureš David Bureš 17. 10. 2016
8
Zobrazit náhledy (8)
Abarth Abarth Abarth
Čtyřiadvacet hodin na motokáře není žádná slast, zvlášť když na tomto vozidle bez odpružení jedete po běžných silnicích.

Čtyřiadvacetihodinové závody patří mezi ty nejdrsnější motoristické souboje na světě, během jednoho dne a noci do detailu prověří techniku i samotné jezdce. Japonec Daichi Nakamigawa však na sebe upletl ještě náročnější bič, 24 hodin se rozhodl jet na motokáře. A to ne na závodním okruhu, ale v běžném provozu!

„Jednoho dne jsem se rozhodl, že pojedu 500 kilometrů z Tokia do Kjóta na 50cc motokáře a pojmu to jako čtyřiadvacetihodinový vytrvalostní závod,“ říká ke své jízdě sám Nakamigawa. Ten je velký fanoušek vytrvalostních závodů, a proto si takovou jízdu chtěl vyzkoušet i sám. „Vždycky jsem obdivoval závody na Nürburgringu nebo v Le Mans, ale nikdy je nezažil. A to jsem chtěl změnit,“ vysvětluje své odhodlání.

Jízda přitom neprobíhala přesně podle plánů. Nakamigawa chtěl odstartovat v 15:00, jak tomu bývá v Le Mans, jenže špatné počasí start odložilo o tři hodiny. Následující hodiny se navíc ukázaly jako peklo. Kvůli chybějícímu odpružení Nakamigawa podle svých slov ještě dlouho cítil všechny hrboly, které přejel. „Pokaždé, když jsem přejel tramvajové koleje, se moje motokára málem rozpadla,“ doplňuje k jízdě. Maličký motor pak znamenal, že motokára nejela zas tak rychle.

Na vytrvalostních závodech se dnes jezdci kvůli bezpečnosti střídají, aby nebyli příliš unavení. Nakamigawa ale vyrazil sám, a tak únavu musel řešit zastavením. „Řídil jsem až do úsvitu, než se ke mně přiblížila Shizuoka. Obloha se začala protrhávat, déšť slábnout, oblek schnout... Dokonce i doprava nebyla tak silná, ale začalo to být celé trochu monotónní. Musel jsem si dát trochu oraz, tak jsem na 10 minut zastavil v Hamamatsu, ale pak pokračoval,“ popisuje svoje zážitky z nočního přejezdu Nakamigawa.

V posledních hodinách už se ale Nakamigawa rozhodl nezastavovat. „A pak tady konečně bylo Kjóto. Už jsem ani neodpočíval, jen jel, jel a jel... až do 18:00. Úmorné, ale bylo to tam! I když jsem na to celé byl sám, připadal jsem si jako na bedně... Zvládl jsem to,“ říká šťastný jezdec.

Související články

Témata

Diskuse: Přidat názor

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerát Zobrazit nabídku