Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Dvojvaječná dvojčata: VW Routan bylo MPV s čtyřlitrem, které nikdo nechtěl

František Pisarovič
Diskuze (0)

Když se v našich luzích a hájích řekne MPV od Volkswagenu, většině čtenářů se pravděpodobně vybaví především pětimístní Touran, nebo větší Sharan se sedmi sedadly. To však neznamená, že by to bylo jediné řešení pro rodinu, které Volkswagen kdysi nabízel. Tedy, jestli to byl skutečně Volkswagen, o tom by se dalo diskutovat.

Psal se rok 2008 a trhu s automobily zatím ještě nedominují crossovery a SUV. Jedna módní vlna se ale světem prohání zcela jednoznačně a jsou jimi MPV. Malá, středně veliká nebo veliká, se sedmi nebo devíti sedadly; tahle kategorie, založená kdysi slavným Renaultem Espace zkrátka prožívá své nejlepší dny.

Volkswagen v Evropě tuhle vlnu zachytil nejprve Sharanem a později také menším Touranem, v Americe ale německé automobilce pořád scházel model, který by se mohl postavit ještě většímu Chrysleru Town & Country (u nás známější jako Voyager) nebo Dodge Caravan. Není se čemu divit, jenom tyhle dva spřízněné modely byly – s třinácti miliony prodanými kusy – ve své době ztělesněním úspěchu!

Říká se, že kdo chce s vlky být, musí s nimi výt – a o vývoji auta pro zcela neznámou kategorii to platí do poslední tečky. Volkswagen to se svými letitými zkušenostmi ve sdílení platforem a modelů dobře věděl, takže spíš nechal vlky výt unisono za něj. Řeč je o partnerství mezi koncernem Volkswagen a tehdy ještě relativně mladým, ale i tak brzo zesnulým koncernem Daimler-Chrysler.

Tři motory, všechny gigantické

Novinka byla představena v roce 2008 na autosalonu v Chicagu, na trh vystřelila ještě v září téhož roku. Za místo produkce byla zvolena továrna Chrysleru ve Windsoru a za místo prodeje výhradně země severní Ameriky, tedy USA, Kanada a Mexiko. Co se týče Volkswagenu, měla to být jedna z prvních vlaštovek speciálního vývoje pro americký kontinent. 

Tomu odpovídala nejen velikost modelu a jeho styling, ale v prvé řadě také pohon auta. MPV dlouhé 5144 milimetrů a 1953 mm široké poháněly tři motory - 3,8litrový šestiválec s rozvody OHV a výkonem pouhých 147 kW (197 koní), čtyřlitrový šestiválec s jedinou vačkou a 187 kilowatty (251 koni) a (konečně) 3,6litrový, moderní šestiválec Pentastar s výkonem 211 kilowattů (283 koní). Ten se ale objevil až v roce 2011 a zůstal s Routanem až do brzkého ukončení jeho výroby.

Přesně tak, Routan dlouho naživu nezůstal. Mohl si ale za to jedině sám Volkswagen, který nastavil pro přeznačkovaný model až příliš ambiciózní cenovou politiku. Nový Routan stál v době svého vzniku něco málo přes 28 tisíc dolarů a to je o nerozumnou částku peněz více, než byl zákazník ochoten investovat do takového auta. Zvláště pak potom, co v podstatě identický Chrysler Town & Country nepřišel na víc než 21 tisíc.

Rohlíkem neopiješ

A ne, cenový rozdíl nešlo vyvážit pověstně kvalitním interiérem, na které jsme ve Volkswagenech byli zvyklí. Částečně prostě proto, že nebyl kvalitní, částečně proto, že ani nevypadal, jako by byl od Volkswagenu. Neměli bychom zapomenout, že se bavíme o letech těsně před hospodářskou krizí v roce 2008, tedy v nejlepších časech severoamerického konsumerismu. Tehdy byl tamní zákazník ochoten zaplatit i za daleko větší šílenosti, třeba interiér Hummeru H2.

Ale ne za Routan. V roce 2012 automobilka vydala prohlášení, že s modelovým rokem 2013 pro svůj největší model nepočítá, navrátit se ale může někdy během roku 2014. Nikoho ale nakonec nepřekvapilo, když Volkswagen model „zařízl” a s radostí si oddechl, že tenhle boj po 60.857 vyrobených exemplářích už dále nemusí svádět.

František Pisarovič
Diskuze (0)

Doporučujeme