Dvojvaječná dvojčata: Je libo Ford Orion od VW? Přivítejte Apollo!
Automobilky Ford a Volkswagen jsou už léta hlavními konkurenty, hlavně co se týče rodinných vozů. Mají za sebou ale jednu velmi zajímavou spolupráci.
Dnes existuje jen málo podobně profilovaných konkurentů jako například Passat vs. Mondeo (ovšem na jak dlouho ještě…), Polo vs. Fiesta nebo Golf vs. Focus. Zdánlivě jediný případ, kdy se tyhle automobilky dohodly na spolupráci, byl velkoprostorový Volkswagen Sharan/SEAT Alhambra, který sdílel své základy s Fordem Galaxy.
Evropa? Kdepak
Tyhle dvě automobilky ale poprvé nespolupracovaly při vývoji populárního MPV. Kdeže, ke kooperaci dvou gigantů došlo již dávno předtím, i když daleko od Evropy. Pro vyprávění tohoto příběhu se totiž musíme přemístit do Latinské Ameriky osmdesátých let, do zemí zmítaných hospodářskou krizí.
Brazilskému trhu již nějakou dobou kraluje Chevrolet Monza, což je v podstatě Evropě velice známý Opel Ascona třetí generace jen s několika úpravami. Příležitost k sesazení Chevroletu z trůnu vycítilo vedení brazilské divize Volkswagenu. Místo sólové akce se ale automobilka pustila do jednání se svým největším sokem, brazilským Fordem.
V roce 1986 tedy vznikl podnik Autolatina, který vyústil do několika společných vozidel dvou čerstvě spřátelených koncernů. Prvním z nich tedy mělo být auto, které by dělalo důstojného konkurenta Monze. K tomu měl zcela vhodný karosářský prostředek na skladě Ford, který disponoval zbrusu novou, druhou generací sedanu Orion. Pro zdárnou adaptaci na jihoamerický trh ale musel také ten projít několika úpravami.
Jezdí také na ethanol
Víceméně ve prospěch výrobních nákladů se musel Orion zbavit zadního páru dveří, jejich místo zastoupily vyklápěcí okna se stoupající linií. Ta plynule navazovala na úplně novou záď, velmi okatě se inspirující tehdejší Sierrou ve verzi sedan (Sapphire). Další, ne úplně praktické, ale jistě levné změny, se dočkal interiér, který ztratil možnost sklopení zadní lavice. Zbytek vozu zůstal vizuálně stejný.
Pod kapotou ale bylo všechno jinak. Vozidlo jste mohli mít se dvěma klasickými benzínovými čtyřválci - osmiventilovou šestnáctistovkou od Fordu s výkonem 56 kW, nebo osmnáctistovkou Volkswagen se 67 kW. První dostala jméno AE (Alta Economia) a druhá AP (Alta Performance), zajímavostí je také, že motorizace byly nabízeny na benzín a ethanol, přičemž ethanolem poháněná AP verze nabízela až 77 kilowattů.
Projekt stál joint-venture Autolatina 70 milionů amerických dolarů, přičemž nemalou investici si vyžádala také rekonstrukce továrny v São Bernardo do Campo. V roce 1989 ale už byl nový model, kódovým označením zvaný jako Nevada, hotový a připravený pro produkci. Co zbývalo, to bylo jméno – jak bylo tehdy moderní, výsledný název byl vybrán počítačem z 21 možností. Náhodný výběr dopadl vcelku dobře (Verona není tak špatné jméno), malý dvoudveřový sedan se mohl také jmenovat Stallion (hřebec)...
Volkswagen Orion
O rok později přišel na svět jeho sourozenec od Volkswagenu, model s líbivým označením Apollo. Již na první pohled byl s Veronou spřízněný více než dost, bližší pohled ale odhalil i zásadnější změny - například zcela nový interiér, který dostal palubní desku více sedící do modelové palety značky.
Další změny pro Apollo znamenaly kratší převody, tužší tlumiče nebo zatmavená zadní světla. V prvních letech výroby mělo Apollo čiré kryty směrových světlometů, zatímco Ford Verona hrdě nesl skla oranžová.
Výroba obou modelů pokračovala úspěšně do roku 1992, kdy obě auta dostala novou generaci. Ford v podobě vozu se stejným jménem a prakticky identickým vzhledem k našemu Orionu, Volkswagen však prošel výrazným faceliftem na model Pointer a Logus, o kterých si v našem seriálu ještě něco řekneme.
