Evropská komise: Auta budou bezpečná, a basta!

Cokoliv může zachránit lidské životy, to budeme podporovat. Takový je ve zkratce postoj Evropské komise k elektronickým asistentům v autech. "Sledujeme, v jakých automobilech, kde a jak motoristé jezdí. Počet úmrtí na silnicích chceme do roku 2020 snížit o polovinu,“ hlásí Siim Kallas, místopředseda Evropské komise odpovědný za dopravu.

„Komise navrhne nové technické specifikace, aby mohlo snadno docházet k výměně údajů a informací mezi vozidly a mezi vozidly a infrastrukturou,“ stojí v programu pro bezpečnost silničního provozu na období 2011-2020.

Výrobci vs. EU

Snaha evropských orgánů mluvit do bezpečnosti automobilů není vůbec nová. Už v roce 1984 se Rada evropských společenství dohodla na tom, že by bylo dobré používat ve všech autech do 3,5 tuny pásy. Od myšlenky k regulaci to tehdy ovšem ještě trvalo déle než dnes. Takže teprve 16. prosince 1991 vyšla směrnice Rady, která to členským státům nařizovala.

Stejně tak i první antiblokovací systém testoval Mercedes-Benz v praxi už zkraje 80 let. Do dvaceti let jste prakticky nezakopli o auto, které by ABS nemělo. A kdy bylo povinně nařízeno v Evropské unii? Teprve v roce 2004 se výrobci ve sdružení ACEA dobrovolně dohodli, že ABS musí mít v Evropě každé nově homologované osobní auto (nákladní a autobusy povinně už v 90. letech). A teprve od 1. 7. 2006 se to týká všech prodávaných aut, tedy i dříve homologovaných. Jako perličku ještě uveďme, že i potom bylo stejně možné koupit se slevou nový vůz, který zmíněný prvek neměl…

Psali jsme: 10 zbytečných pomocníků aneb zařízení, která by v autech vůbec nemusela být

Mimochodem i dnes montují výrobci drtivou většinu asistenčních pomocníků dobrovolně prostě proto, aby uspěli na trhu. „Stále zdokonalujeme bezpečnostní výbavu a zavádíme do výroby tak, aby naše auta byla schopna dosáhnout nejvyšších ocenění v bezpečnostních nárazových testech Euro

NCAP,“ potvrzuje Kateřina Vokounová za značku Kia trend, který je patrný i u dalších výrobců: nečekají, až EU něco nařídí, a pokud chtějí auta dobře

prodávat, musejí se ohlížet i na takovéto testy. Už pár let platí, že vůz nižší střední třídy bez ESP prostě neprodáte…

Auto chrání samo

Evropská komise si před deseti lety uvědomila trend zpožďování legislativy za technologickým vývojem, a proto v posledních letech přichází novinek najednou víc než kdykoliv předtím – také kvůli smělým plánům na snížení nehodovosti a jejich následků ve členských státech.

V dubnu 2002 vznikla myšlenka „e-Safety“ coby kooperační iniciativy veřejného i soukromého sektoru (Evropská komise, členské státy, provozovatelé infrastruktury, telekomunikační průmysl, výrobci vozidel) pro urychlení vývoje, implementace a používání inteligentních systémů bezpečnosti silničního provozu (ITS – inteligentní dopravní systémy). Stručně řečeno jde o to, že by auta sama měla aktivně chránit bezpečnost posádky a předcházet střetům. V rámci tohoto konceptu si Evropská komise vytkla body zájmů, které můžeme dnes vidět v praxi. Ať už jako povinné bezpečnostní prvky v autech (ESP, denní svícení a značení obrysů nákladních vozidel reflexními pásky už platí) nebo snahu uvést do života systém nouzového volání e-call.

Nemeškáme

Rychlost, s jakou se v posledních letech novinky zavádějí, je nejlépe vidět na příkladu elektronické kontroly stability. Přestože se houfně rozšířila teprve před pár lety (vzpomínáte si na neslavný losí test Mercedesu A a následnou montáž ESP roku 1998?), od loňského listopadu ji musí mít všechny osobní a užitkové vozy nově schválené pro provoz v EU. Od listopadu 2014 už úplně veškeré nové automobily. A proč ho třeba taková Škoda Citigo nemá, ačkoliv je to nové auto? Záleží totiž na termínu, kdy nechá výrobce novinku homologovat v EU. Zde si Škodovka evidentně pospíšila, aby ho nejlacinější model ještě neměl. To samé platí třeba pro novinku Dacia Lodgy.

Psali jsme: Systémy proti vyjetí z pruhu zvyšují nehodovost

Nařízení přitom přišlo už v roce 2009 (ale platit začalo až za zmíněné dva roky), kdy podle statistik kupovalo ESP v Evropě jen něco málo přes polovinu zákazníků (ale v Německu už v roce 2008 celých 81 %!). Ještě v roce 2006 se na tento prvek mohlo spolehnout jen devět procent všech šoférů. A i kdyby EU nic nenařizovala, podle dlouhodobých výhledů bychom ho v roce 2025 našli v celé polovině všech jezdících vozidel.

„Elektronický systém stability je nejdůležitější bezpečnostní inovací po pásech,“ komentoval loňské zavedení ESP jezdec formule 1 Sebastian Vettel. „Stejně jako byste si už nekoupili auto bez pásů, nekoupíte si ho ani bez ESP,“ zářil štěstím do médií.

Ambivalentní pohled

Od letošního prvního listopadu musí být všechna auta nově zavedená do výroby v EU vybavena indikátorem stupně řazení a systémem monitorování tlaku v pneumatikách. Nevíme, jestli s nimi máte praktické zkušenosti, nám nikdy nic dobrého nepřinesly. Prvním se neřídíme (také přece neřadíte jen podle otáčkoměru, ale hlavně citu a sluchu) a druhé by sice smysl mělo, ale bohužel zatím v řadě aut nefunguje bez chyb. Jakmile padnou první mrazíky, řada testovacích vozů hlásí chybu čidel v pneumatikách (neadekvátní skutečnému poklesu tlaku). Bez těchto asistentů bychom se tedy dnes ještě dokázali obejít.

Jako píchnutí do vosího hnízda pak působí zpráva pro EK pojednávající o efektivitě vybraných bezpečnostních asistentů. Podle ní je právě hlásič poklesu tlaku v gumách na vrcholu efektivity ve smyslu zabránění nehodě (100 %). Podle stejných podkladů zabrání nehodě ESP jen z osmnácti procent, denní svícení 15 % a systém varování při opuštění jízdního pruhu 25 %. Následky střetu sníží adaptivní tempomat o 20 % a připomínač nezapnutých pásů o 43 %...

Neutečeme

Do roku 2020 počítá Komise s rozšířením alkozámků. Stejných, jaké se nedávno předvedly i v České republice v rámci bezpečnostní akce. Princip je jednoduchý – pokud před cestou nenadýcháte nulu, auto nejde nastartovat. Zatím se sice nahlas mluví jen o použití v nákladních autech, ale výhledové statistiky s tím počítají. A už se nahlas přemýšlí o zavádění systému varování před nehodou a povinných adaptivních tempomatech.

Podle všeho se nemají fandové motorismu na co těšit. Jisté je, že minimálně vjezd do historických center vozy se spalovacím motorem leží evropským úředníkům v žaludku. Od roku 2050 by se do městských středů nemělo takovými auty vůbec smět jezdit, ať už budou mít bezpečnostní prvky jakékoliv.