Ferrari 250 GTO vytesané počítačem z mramoru

V loňském roce Ferrari 250 GTO potvrdilo svou pozici nejžádanějšího a nejdražšího klasického vozu, když se jeden z 36 vozů první série vyrobený v roce 1963 prodal za 52 milionů amerických dolarů.

Od svého představení na počátku šedesátých let přitahuje toto Ferrari pozornost závodníků, sběratelů klasických vozů, výrobců sběratelských modelů i hraček a často se stane i cílem umělců, kteří mu vzdávají hold většinou obrazy nebo plastikami.

Nyní se na Ferrari 250 GTO zaměřila společnost Lapicida, která patří mezi nejlepší světové specialisty na zpracování přírodních druhů kamene. Klasický závodní vůz jí posloužil k demonstrování svých schopností.

Ve svém britském sídle vytvořila Lapicida z jediného kusu italského mramoru Arabescato skulpturu Ferrari 250 GTO. Pro její výrobu byl neskenován skutečný vůz a data byla následně vložena do počítače, ovládajícího stroj na řezání mramoru. Ten je schopen vytvořit 3D objekty z bloku kamene o hmotnosti až 25 tun a jeho vrtací hlavy s diamantovými noži se mohou točit rychlostí až 7000 otáček za minutu.

Výsledkem práce tohoto stroje je model v měřítku 1:3,6, který je dlouhý 120 cm, široký 46 cm a vysoký 34 cm. Ruce kameníků se mramorového Ferrari dotkly až při finálních úpravách, kdy byl leštěn jeho povrch, aby vyniklo žilkování mramoru, které vyvolává dojem rychlosti.

Lapicida uvádí, že její mramorové Ferrari 250 GTO je ještě větším unikátem než skutečný vůz, protože existuje v jediném exempláři. Cenou se skulptura skutečné 250 GTO překonat nesnaží a je nabízena za 30.000 britských liber.

Ferrari 250 (1952 - 1964)

Ferrari 250 GTO se představilo v roce 1962 a je poháněno dvanáctiválcem o objemu 3,0 l, osazeným šesti dvojitými karburátory Weber. Tento motor podával výkon 220 kW (299 k) při 7500 min^-1 a točivý moment 275 Nm při 5500 min^-1. Automobil, jehož pohotovostní hmotnost se pohybuje okolo 1050 kg je schopen dosáhnout maximální rychlosti přes 250 km/h a z 0 na 100 km/h zrychluje za 5,6 s.

V letech 1962 až 1963 vzniklo 36 vozů takzvané první série a v roce 1964 je doplnily 3 vozy druhé série, lišící se vzhledem karoserie, která je nižší a připomíná model 250 LM, ale s motorem umístěným vpředu.